O podzimních lavinách

22. 9. 2010 / Pavel Pečínka

Na demonstrace směr Praha se před jednadvaceti lety jezdilo nenápadně, a jednotlivě. Přestup na okresním nádraží už obnášel nutnost protáhnout se skrz halu, kde při výročích 21. srpnů, 28. říjnů atd. stepovalo pár uniforem. Pak zbývalo vkrást se skrz postranní uličku na Václavák a tam vklouznout do davu, který se poslední dva roky Jakešova panování skládal z těch samých asi 2--4 tisíc lidí. Bylo to málo, ale Miloš se bál. Šlo totiž o malou sněhovou kouli, která mohla strhnout lavinu v té době nespokojených lidí.

Demonstrantů současných je mnohonásobně víc, Brno jich 21. září vypravilo stovky v odborářských autobusech. Do Prahy tak dorazilo 40 tisíc lidí. Nešlo o jednotlivce s hárem a džínovou bundou, ale o lidi, na nichž tento systém stojí -- o policisty, hasiče, soudce, učitele, doktory, prostě státní zaměstnance. Místo hesel o svobodě měli nad hlavami hesla proti krácení platů, zdražování a propouštění. Proti vládě, která si před 20 lety dosažené svobody vykládá hlavně jako svobody ekonomické, jako možnost osvobodit se při panování od ohledů na střední a nižší příjmové vrstvy. I když ovšem Prahou táhly davy, vláda si z nich těžkou hlavu dělat nebude. Ono i když už média třetí měsíc chrlí zprávy o zdražování a propouštění, průzkumy preferencí ukazují, že podpora stran se oproti parlamentním volbám nijak převratně nemění. Tahle sněhová koule zatím lavinu nestrhne, usměje se Kalousek.

(Vyšlo v brněnském deníku Rovnost)

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 22.9. 2010