Osobnosti českého politického a veřejného života vyzývají Václava Havla k podpoře lidských práv Palestinců

19. 9. 2010

V reakci na zprávy z minulého týdne, podle nichž se Václav Havel připojí k mezinárodní kampani na podporu Izraele, napsaly organizace International Solidarity Movement ČR a Přátelé Palestiny Václavu Havlovi otevřený dopis, který svým podpisem podpořila desítka osobností české kultury, politiky a společenského života.

Petr Uhl, Jan Kavan, Milan Daniel, Milan Kozelka, Milan Kohout a další přidali svůj podpis pod výzvu, ve které se mimo jiné uvádí:

"Kampaň za bojkot Izraele, proti které iniciativa bývalého španělského premiéra José María Aznara vystupuje, vzešla z výzvy sjednocené palestinské občanské společnosti a je přímou odpovědí na selhání Izraele a světových vlád dodržovat své závazky vůči mezinárodnímu právu.

(...) Žádáme Vás proto, abyste se v duchu svého humanismu i Vy postavil na stranu lidských práv, která jak i my věříme jsou nedělitelná, a neposkytoval prestiž svého jména režimu, jenž jej použije k ospravedlnění svých válečných zločinů a k upevnění systému apartheidu. Podporou iniciativy palestinské občanské společnosti poskytnete naději mírovému řešení konfliktu v této oblasti a dáte hlas lidu, který je po několik desetiletí zcela umlčován."

K výzvě se další občané mohou připojit svým podpisem na stránkách ISM ČR.

Plné znění dopisu a signatáři:

Vážený pane Havle,

jako většina občanů České republiky si vážíme Vašich zásluh na poli prosazování lidských a občanských práv, stejně jako Vašeho neúnavného boje proti okupaci Československa cizími vojsky a totalitnímu a autoritářskému režimu.

Tím více nás překvapila zpráva o Vaší podpoře iniciativy, která se nekriticky staví na stranu Izraele, státu, který již déle než 60 let nerespektuje mezinárodní právo a rezoluce OSN, od roku 1967 nelegálně okupuje pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu včetně Východního Jeruzaléma a pokračuje v porušování lidských práv Palestinců. Kampaň za bojkot Izraele, proti které iniciativa bývalého španělského premiéra José María Aznara vystupuje, vzešla z výzvy sjednocené palestinské občanské společnosti a je přímou odpovědí na selhání Izraele a světových vlád dodržovat své závazky vůči mezinárodnímu právu.

Tato kampaň apeluje na svědomí lidí po celém světě, kteří cítí svou povinnost nemlčet ke zlu v podobě válečných zločinů a porušování lidských práv. Představuje tak konstruktivní snahu palestinské občanské společnosti o dosažení míru. Stala se jedinou nadějí národa, který je nucen žít pod brutální vojenskou okupací, ve stále se prohlubujícím systému apartheidu nebo ve vyhnanství v utečeneckých táborech.

Přes 8 000 palestinských politických vězňů zůstává v izraelských žalářích nepovšimnuto, zatímco Izrael pokračuje v kolonizaci Východního Jeruzaléma a Západního břehu Jordánu, v konfiskaci palestinské zemědělské půdy a v brutálním potlačování veškerých projevů občanského protestu. Je načase, aby mezinárodní komunita dostála svých závazků vůči palestinské občanské společnosti a jejímu legitimnímu protestu.

Když se v minulosti Palestinci uchylovali k násilí, celý svět je odsuzoval a apeloval na ně, aby své zbraně odložili. Nenásilné iniciativy však byly a stále jsou světovými politickými elitami a médii marginalizovány. Nenásilný odpor zdola má přitom v palestinské občanské společnosti dlouholetou tradici a v současné době nabývá mnoha podob -- od pravidelných demonstrací proti nelegální zdi a izraelským koloniím, stávek, přes nenásilné přímé akce (blokování buldozerů, stavění protestních stanů, sázení olivových stromů aj.), až po obyčejnou neoblomnost a vytrvalost nebo právě po aktivity zaměřené na bojkot Izraele a společností profitujících z okupace.

Výzva k mezinárodnímu bojkotu, ke stažení investic a k uvalení sankcí vůči Izraeli, dokud nezačne Izrael dodržovat závazky vyplývající z mezinárodního práva, se při selhání jiných legálních cest ukázala jako nejefektivnější a morálně důslednou formou solidarity s palestinským lidem v jeho boji za ukončení izraelské okupace, apartheidu a trvalého odmítání práva na návrat palestinských uprchlíků.

Jako taková byla podpořena řadou významných osobností a zastánců lidských práv. Kromě arcibiskupa Desmonda Tutu se k ní přihlásili umělci, spisovatelé a politici po celém světě -- od Naomi Klein, Iaina Bankse, Johna Bergera, Arundhati Roy nebo Henninga Mankella po umělce a hudební skupiny, kteří odmítli svým vystoupením v Tel Avivu legitimizovat chování Izraele -- Pixies, Rogera Waterse, Gila Scotta-Herona, Carlose Santanu nebo Elvise Costella.

Žádáme Vás proto, abyste se v duchu svého humanismu i Vy postavil na stranu lidských práv, která jak i my věříme jsou nedělitelná, a neposkytoval prestiž svého jména režimu, jenž jej použije k ospravedlnění svých válečných zločinů a k upevnění systému apartheidu. Podporou iniciativy palestinské občanské společnosti poskytnete naději mírovému řešení konfliktu v této oblasti a dáte hlas lidu, který je po několik desetiletí zcela umlčován. Hlasem pro palestinskou občanskou společnost, která o něj touto cestou žádá, přispějete k nenásilnému boji proti útlaku a utrpení a ke zmírnění násilí pramenícího z bezvýchodné situace milionů Palestinců. Udělejme to pro všechny obyvatele, Izraele i Palestiny, kteří si zaslouží spravedlnost, právo, klid a důstojný život.

Otevřený dopis svým podpisem podpořili:

Petr Uhl, novinář
Jan Kavan, bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN
Vladimír Laštůvka, bývalý předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny
Daniel Solis, politolog a kandidát do Senátu za Prahu 6
Miroslav Suja, kandidát do Senátu za Prahu 10
Vojtěch Filip, poslanec, předseda KSČM
Milan Daniel, novinář
Milan Kohout, performer a vysokoškolský profesor
Milan Kozelka, spisovatel a performer
Zuzana Uhde, socioložka
Dr. Nidal Saleh spisovatel a publicista
Daniel Veselý, překladatel a publicista
Zdeněk Jehlička, jednatel firmy

Za svolavatele petice:

Eva Nováková, ISM ČR
Petra Šťastná, ISM ČR
Jana Ridvanová, Sdružení Přátelé Palestiny
Raed Shaikh, Sdružení Přátelé Palestiny
Moein Shomali, Palestinské fórum
Haidar al Hourani, Palestinské fórum

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.9. 2010