"Víme, že Írán už má rakety s doletem do Evropy a neskrývá, že chce jejich dolet dále prodlužovat," řekl Rasmussen.

Rasmussen zdůraznil, že by mohl být nový protiraketový systém vytvořen ve spolupráci s Ruskem. Íránské rakety mohou dosáhnout cíle v Turecku a v Řecku.

Někteří pozorovatelé interpretují plány na protiraketový systém jako přiznání, že Spojené státy považují útok na íránské jaderná a vojenská zařízení za příliš riskantní.

Podle Rasmussena by bylo relativně jednoduché vytvořit nový protiraketový štít. Fungoval by po celém území NATO a koordinoval by ho nový velitelský a řídící systém, který by provázal existující radary a čidla s novými střelami SM-3, které by byly rozmístěny na zemi.

"Pokud se NATO rozhodne vybudovat protiraketový systém, musí být ke spolupráci přizváno Rusko. Z bezpečnostního hlediska to má smysl. Realisticky bychom měli systém NATO a vedle toho ruský systém. Můžeme mezi oběma systémy vytvořit spolupráci, takže by celkový systém byl efektivnější," zdůraznil Rasmussen a dodal:

"Zatím nebylo nic rozhodnuto. Budeme jednat s Ruskem. Potřebujeme účinnou obranu před skutečnou hrozbou." Stoupenci tohoto plánu se domnívají, že by mohl pozměnit problematické vztahy mezi NATO a Ruskem a vytvořit mezi nimi novou éru skutečné spolupráce.

Činitelé NATO doufají, že nepříliš ambiciózní obranný systém, který by byl schopen neutralizovat jen několik přilétajících raket Rusko nerozhněvá. Už s Ruskem vyjednávají o "bezpečnostním stropu", který by propojil protiraketové systémy v USA, v ostatních zemích NATO a Ruska.

Činitelé NATO také doufají, že rychlý technologický pokrok v Íránu vůči jaderným zbraním způsobí, že Rusko změní svůj dosavadní záporný postoj vůči protiraketovému systému.

Podrobnosti v angličtině ZDE