7. 9. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
BrahMos I
7. 9. 2010

Nová verze indicko-ruské křižující střely BrahMos bude nejrychlejší na světě

Indie se brzy stane první zemí na světě, která bude mít křižující střely dosahující superrychlosti více než 6000 km/h. K podepsání dohody o společné spolupráci na dalším rozvoji indicko-ruských střel BrahMos dojde během návštěvy prezidenta Medvěděva v Indii. Nadzvukové střely BrahMos II. by měly mít dosah 290 km, což je méně, než je dolet stávajících střel BrahMos I. a měly by být připraveny pro operační nasazení v letech 2015-16.

Střely PJ-10 BrahMos I. (akronym názvů řek Brahmaputra a Moskva),, dosahující rychlosti Mach 2,5-2,8, vznikly na základě konstrukčních řešení proporčním zvětšením sovětských, resp. ruských střel typu vzduch-země Ch-61/P-800/3M55 Jachont/Onyx (NATO SS-N-26) s náporovým motorem a raketovým boosterem na tuhé palivo. Vývoj ve spolupráci s indií zajišťovala konstrukční kancelář, navazující na práci kanceláři konstruktéra Čeloměje, autora střel P-70 Ametyst, P-500 Bazalt či P-700 Granit. Střelu Jachont v Rusku následovala ponorková verze Bolid, varianta pro jednotky pobřežní obrany Bastion a varianta Ch-61 odpalovaná z bojových letounů.

cruise missile BrahMos I and BrahMos A. Drawing  (C) Štěpán Kotrba, www.blisty.cz

Stejný vývoj teď čeká i indicko-ruskou střelu BrahMos. Výrobce prohlašuje, že střela s náporovým (ramjet) pohonem má schopnost útočit na pozemní cíle nadzvukovým letem až M 2,86 ve výšce pouhých 10 metrů nad hladinou. Standardní křivka letu ale začíná v 15 km, střela však může létat celou trasu, i když poloviční vzdálenost ve výšce 15 m nad hladinou. Povrch střely je pokryt nátěrem, která pohlcuje radarové paprsky. Rychlost střely je přímo úměrná k schopnosti ničení - čím vyšší rychlostí letí, tím způsobuje vyšší škody. Rychlost souvisí i s šancí střely proniknout masivní obranou cíle, včetně antiraket a automatického kanónového systému Phalanx. U pomalejších střel, jako je americký Harpoon či Exocet, má napadená loď na obranu 150-120 sekund od okamžiku odhalení střely, u nadzvukových protilodních střel s rychlostí do M3 zbývá 25-30 sekund, u extrémně rychlých střel M5-6 se stealth parametry zbývá 8-15 sekund. Střela BrahMos I má třikrát větší rychlost a téměř 9 krát větší kinetickou energii, než konkurenční podzvuková americká střela s plochou dráhou letu Tomahawk. Scramjet verze BrahMos-II o rychlosti vyšší než M6 bude mít 36 krát větší kinetickou energii...

Verze odpalovaná z pozemní platformy, která může nést až 200 kg průbojně-zápalnou hlavici, prodělala první test odpálení z vertikálního kontejneru v roce 2001, o rok později byla střela pokusně odpálena z šikmo upevněného kontejneru. Test odpalu z hladinové lodě - z torpédoborce D51 Rajput prodělala střela v roce 2003. Pozemní verze rakety BrahMos je stejně jako rakety S-300 odpalovaná z trojice kontejnerů vyklápěných z kolové platformy. Ta využívá šasi českého těžkého nákladního automobilu Tatra 816 12×12. Pro leteckou verzi BrahMos A, s nosností bojové hlavice až 300 kg , která se od pozemních či námořních liší záďovými stabilizátory boosteru a aerodynamickým, pomocnými tryskami odstřelitelným krytem čelního otvoru ramjetu, byly vybrány ruské stroje Suchoj Su-30MKI (Mach 2, dolet 5200 km, dostup 15 km, náklad 8000 kg) a Su-34 (NATO "Fullback"), které jsou ve výzbroji IAF. Su-30MKI by po úpravách měl nést tři střely BrahMos. Suchoj nyní pracuje na posílení křídla tak, aby dvě rakety mohly být umístěny pod křídly. Raketami BrahMos by mělo být během dvou let vyzbrojeno 40 kusů Su-30MKI. Ruská výrobce letounů Suchoj, firma Irkut Co. počítá s tím, že operační nasazení střel BrahMos A přispěje ke zvýšení poptávky po bitevnících Su-30 na mezinárodních trzích.

Ponorková verze rakety je připravena k testování a vertikální odpalovací šachty by měla nést ponorka třídy Kilo. Cílem současných testů pozemní verze BrahMos IB je dosažení vysoké úrovně přesnosti, což souvisí s zvýšením citlivosti radaru a rychlosti analytického software. Analytici odhadují, že Indie a Rusko mají v úmyslu vyrobit až 1000 BrahMos raket pro ozbrojené síly Indie a 2000 nadzvukových řízených střel BrahMos na export do dalších zemí v průběhu deseti let trvání kontraktu.

Nyní uvažovaná superrychlá verze BrahMos II. je nadzvuková řízená střela s plochou dráhou letu, která byla v roce 2008 testována v rychlosti Mach 5,26 v laboratořích obranného výzkumu a vývoje organizace DRDO. To ji do budoucna činí spolu se stealth nátěrem nejrychlejší a nejhůře zneškodnitelnou křižující střelou na světě. Její první nasazení má být na torpédoborcích indického námořnictva Projekt 15B. Indie vyvíjí ještě projekt nákladově efektivních letounových střel scramjet vzduch-vzduch resp.vzduch-země pro letouny Suchoj Su-30 a Mirage pod názvem "HSTDV", dosahující rychlosti až M 6,5.Tyto střely mají podobný design jako americké X-51 resp. SHMAC.

Nadzvukové křižující střely o rychlosti M3 jsou mimo střel BrahMos I a BrahMos A čínské střely C-101, C-301, C-803 (supersonické rychlosti dosahuje pouze koncový modul), C-805, KD-88 a YJ-91; ruské resp. sovětské P-800 Onyx, P-500 Bazalt, P-700 Granit, P-270 Moskit (NATO "Sunburn") a 3M-54 Klub.

USA disponovaly těmito střelami uprostřed studené války (projekt Supersonic Low Altitude Missile s jaderným ramjet pohonem o výkonu 600 MW byl zrušen v roce 1964, projekt nadzvukové mezikontinentální letounové střely SM-64 Navaho / North American X-10 / XSSM-A-4/ G-26/ G-38 / XSM-64A byly zrušen v roce 1958; její nástupce AGM-28 Hound Dog v roce 1975, projekt střel Vought SSM-N-9/RGM-15 Regulus II / IM-99/CIM-10 BOMARC byl zrušen v roce 1964). Ve stejnou dobu jako USA, behem studené války i SSSR experimentoval s letounovými střelami - Mjasiščev "Buran", Lavočkin "Burya" a o něco později Tupolev Tu-123. Dnes USA nedisponují žádnou nadzvukovou křižující střelou, nicméně jejich projekt podobného konceptu jako BrahMos pod názvem RATTLRS (kategorie Mach 3) je ve stádiu "technologického demonstrátoru". Francie disponuje nadzvukovými střelami ASMP.

ATM, Lukáš Visingr: BrahMos ZDE

BrahMos wiki ZDE
TTD protilodní střely BrahMos I.
Celková délka 8,4 m
Průměr těla 0,6 m
Rozpětí ploch 1,2 m
Hmotnost střely 3000 kg
Hmotnost hlavice 200 kg
Letová rychlost M = 2,5
Nejvyšší rychlost M = 2,8
Maximální dolet 120 - 290 km

IBN Live: India to build missile with speed 6,000 kmph ZDE

RIA: Russia, India to develop new BrahMos cruise missile ZDE
                 
Obsah vydání       7. 9. 2010
7. 9. 2010 Homosexualita = pedofilie?! Fabiano  Golgo
7. 9. 2010 Barack Obama oznámil, že bude investováno 50 miliard dolarů do americké infrastruktury
7. 9. 2010 Vojenská policie a zpravodajství Petr  Jánský
7. 9. 2010 Česká vláda není schopna dělat strategické případové studie Jan  Čulík
7. 9. 2010 Střední vrstvy. Německá realita a české iluze Jan  Keller, Petr  Schnur
7. 9. 2010 Německé banky: "Nová regulace způsobí recesi"
7. 9. 2010 "Konstanta jemné struktury" se ve vesmíru možná mění
7. 9. 2010 Zaháňanie rozpočtových strašiakov Michal  Feik
7. 9. 2010 Nová verze indicko-ruské křižující střely BrahMos bude nejrychlejší na světě Štěpán  Kotrba
7. 9. 2010 V Rusku rostou ceny, hrozí dvouciferná inflace
7. 9. 2010 Hladové bouře v Mozambiku mohou signalizovat ohrožení potravinové bezpečnosti v Africe
7. 9. 2010 Vojna sa nekončí, vojna sa privatizuje Eduard  Chmelár
6. 9. 2010 Fašismus Paroubkovy ČSSD aneb proč už nebudu tuto stranu volit Štěpán  Kotrba
6. 9. 2010 Německo: Jaderná energie ještě nejméně do roku 2036 Marie Saša Lienau
6. 9. 2010 K rozhovoru s Jochem Boris  Cvek
6. 9. 2010 Čína v globalizujícím se světě Milan  Valach
6. 9. 2010 Systém především Bohumil  Kartous
6. 9. 2010 Francouzské školství ponižuje žáky
4. 9. 2010 Pandury nejen že neplavou, ale jsou rakvemi Štěpán  Kotrba
6. 9. 2010 Překonává česká "sociální demokracie" Dělnickou stranu? Radek  Mikula
4. 9. 2010 Zrušení výběrového řízení na ředitele ABS kritizují odboráři z ÚSTR
7. 9. 2010 Konec světa ….jak ho známe dnes
6. 9. 2010 Zrození mongolské říše Lev Nikolajevič Gumiljov
6. 9. 2010 Rwandská genocida ve světle aktuální zprávy OSN Daniel  Veselý
6. 9. 2010 Obrovský skandál týkající se premiérova šéfa pro komunikaci s médii
6. 9. 2010 Rodokmen, geny a Buddhův zub Jan  Kadubec
6. 9. 2010 Hodnocení tatarského vlivu na ruský superetnos z perspektivy nomádského myšlení Karel  Dolejší
6. 9. 2010 Kolik vydrží akademické centrum pro studium resilience (odolnosti)?
6. 9. 2010 Jak to bylo doopravdy…?!? Ladislav  Žák
6. 9. 2010 Pokus zbavit ministra zdravotnictví svéprávnosti Josef  Mrázek
6. 9. 2010 Můžete porovnat vztah k Romům v cizině se vztahem k Romům v ČR? A jakou máte zkušenost s „cizími“ Romy? Pavel  Pečínka
3. 9. 2010 Nahoře to prostě fouká Petr  Havlík
3. 8. 2010 Hospodaření OSBL za červenec 2010