31. 8. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 8. 2010

Česká republika na cestě k řízené demokracii?

Vývoj politické situace v ČR v několika posledních letech umocněný současnou povolební situací směřuje k zásadnímu okleštění parlamentní demokracie. Již předchozí politické garnitury bez ohledu na pravolevé dělení nebyly ochotny řešit zásadní společenské problémy jak uvnitř země, tak i pokud jde o klíčové otázky mezinárodní politiky.

Přitom celosvětová finanční a ekonomická krize, která ještě zdaleka neskončila, jasně ukázala nejen ekonomické a sociální, ale potažmo i politické limity současného globalizovaného světa. Přirozená úzká spojitost sociálně-ekonomických a politických faktorů krize totiž potvrdila, že současné politické reprezentace nejsou schopny a ochotny řešit tyto problémy komplexně a spravedlivě ve vztahu k občanům. Odpovědí na krizi ze strany vlád byla povolnost vůči jejím iniciátorům: finanční a bankovní oligarchii. Finanční a sociální náklady krize nesou ti, co ji jednak nezavinili a současně se pohybují na hraně snesitelné životní úrovně. Politicky a ekonomicky tak dochází k propojení těch, co objektivně sdílejí společné zájmy na ovládnutí a kontrole společnosti: politickému establišmentu spolu s lobby představitelů velkých bank, průmyslových a finančních kruhů.

Současná unikátní situace v historii československé a české parlamentní demokracie, kdy vládnoucí skupina disponuje sto osmnácti hlasy v Poslanecké sněmovně a tudíž pohodlnou většinou, nahrává dalšímu omezování demokracie. Vláda stěží odolá silnému pokušení, aby prostřednictvím své hlasovací mašinérie prosadila své strategické cíle. A tím hlavním je kodifikovat a zacementovat svou politickou a hospodářskou moc naneurčito bez ohledu na příští volební výsledky. Politické překážky ve Sněmovně v následujícím nejméně čtyřletém období neexistují. Ani spojená levice, což je sám o sobě ambivalentní pojem dáno programem a chováním ČSSD a KSČM, tomu nezabrání, i kdyby o to usilovala.

Neexistence skutečné a efektivní opozice povede postupně k posílení autoritářských nedemokratických tendencí při správě státu hrozících přerůst do nějaké formy pravicové diktatury. Ze strany pravice se silné indicie projevují již delší dobu a jmenování R.Jocha za premiérova poradce je pouhým projevem této tendence, a nikoli rozhodujícím. Daleko zásadnější a klíčové je, že toto osudem spřízněné spojenectví chce dokončit proces ekonomického, politického a ideového ovládnutí společnosti. Rýsuje se zcela jasně schéma vládnoucí versus ovládaní na úkor tradičního dělení společnosti na zájmové skupiny. Pokud se hovoří o možném třídním boji, bude se jednat o redukovanou verzi v podobě státní správy včetně obslužných úřednických elit + lobbistické skupiny bankovních a podnikatelských kruhů na straně jedné a všichni ostatní na straně druhé.

Co nebo kdo může oslabit nebo zvrátit tento scénář? Levice v parlamentním a stranickém smyslu je nyní v těžké defenzívě, bez dlouhodobější věrohodné vize. Občanská společnost je zatím rozdrobena, atomizována . Jedinou nadějí je postupné propojování do širšího společenského levicového hnutí. První náznaky občanské organizovanosti jsou zde, ale je předčasné je přeceňovat.

Ale v české společnosti jde daleko o víc. Politická scéna napříč spektrem si odmítá přiznat, že nynější sociálně-ekonomický způsob života naší civilizace se vyčerpal, a to nejen doslova fyzicky, ale spíše myšlenkově, mentálně. Ekonomický růst zaměřený na povzbuzení poptávky a konzumu je slepou uličkou neboť vytváří pracovní místa pouze za účelem výroby převážně nepotřebného zboží, které nemá odbyt, a tak vznikají krize z nadvýroby. Současně je poškozováno životní prostředí, na jehož zlepšování se pak jen neochotně vydávají prostředky ze státních rozpočtů. Tím se bludný kruh uzavírá. Současné dílčí ekonomické krize se tak budou opakovat čím dál častěji, dokud nenajdeme odvahu k zásadní změně myšlení: postupně omezovat spotřebu, přejít k úsporné zelené ekonomice, a posílit kritérium životní úrovně o kvalitu života.. Jen tak lze odvrátit postupnou celosvětovou existenciální krizi.

Úzká vládnoucí politicko-ekonomická elita se na jedné straně nechce smířit s myšlenkou vyčerpanosti současného způsobu kapitalismu, na druhé straně při vědomí omezenosti jeho fyzických zdrojů udělá vše pro prodloužení jeho agónie. A to maximální redukcí veřejného prostoru ve smyslu ekonomickém i politickém. O tom svědčí připravované a již prováděné reformy současné vlády v sociální a rozpočtové oblasti, avizovaná omezování práv menšin a otevřená revize dosavadní ekologické politiky.

ČR tak znovu připomíná po dvaceti letech politický skanzen, který nejen zavírá oči před faktem, že svět stojí na křižovatce svého dalšího směřování, ale mylně a pro budoucnost této země fatálně se domnívá, že se můžeme řešení tohoto dilematu vyhnout. Stáváme se tak opět kůlem v plotě, tentokrát v rámci našeho evropského partnerství. Cesta z tohoto narůstajícího politického a myšlenkového marasmu je jediná: nová emancipace a mobilizace občanské společnosti, a to jejích nejširších vrstev. Intelektuální disent již sám o sobě nepostačí, pokud nezíská pro ideu politické a společenské alternativy i ty vrstvy a skupiny obyvatelstva, které doposud podléhají konzumní manipulaci ze strany vládnoucí elity ve stylu "chléb a hry". Pokud se toto nepodaří, hrozí nám postupné společenské umrtvení a atomizace, v níž se bude demokracie pouze předstírat. Společenská smlouva mezi vládnoucími a ovládanými bude mít společného jmenovatele všem autoritářským společnostem: nechte nás vládnout za kus žvance a trochu zábavy, jinak bude ještě hůř...

Pokud bude rozhodující část společnosti ochotna vybojovat zápas za obnovení skutečné svobody a demokracie, neobejde se to bez kombinace politických prostředků a občanské neposlušnosti. Zůstává otázkou, zda a jak dlouho bude trvat,než bude česká společnost ochotna tuto oběť podstoupit. Klíčové pro budoucnost země je, aby toto poznání nepřišlo příliš pozdě...

                 
Obsah vydání       31. 8. 2010
31. 8. 2010 Kapitalistický realismus Roman  Rakowski
31. 8. 2010 O historickém smyslu českého nesmyslu Karel  Dolejší
31. 8. 2010 Liberálové s modrými brožurkami Jan  Potměšil
30. 8. 2010 Organizace OSN pro zkoumání globálního oteplování "potřebuje reformu"
31. 8. 2010 "Skeptický ekolog" Bjørn Lomborg: Na boj proti globálnímu oteplování je zapotřebí 100 miliard dolarů ročně
31. 8. 2010 Může být svět poháněn solární a větrnou energií?
30. 8. 2010 Michael  Marčák
31. 8. 2010 Policejní stát Petr  Jánský
31. 8. 2010 Neklid v justici Zdeněk  Jemelík
31. 8. 2010 Vesmír online
31. 8. 2010 Iráčané chtějí, aby americká vojska neodcházela
31. 8. 2010 Soukromý sektor nedokáže zaměstnat lidi propuštěné v důsledku vládních škrtů
31. 8. 2010 Británie a Francie v rámci úspor uvažují o sdílení letadlových lodí
31. 8. 2010 Vojenská základna na Islandu se stane soukromou školou pro boje se sovětskými stihačkami
31. 8. 2010 Muzicírování v Dubu na Moravě Boris  Cvek
31. 8. 2010 Což takhle dát si Senát? Pavel  Kopecký
31. 8. 2010 Česká republika na cestě k řízené demokracii? Jan  Prokeš
30. 8. 2010 Putin: Demonstranti bez povolení dostanou "ránu do kebule"
30. 8. 2010 Jak podojit Vietnamce Pavel  Pečínka
30. 8. 2010 O čem Lidový dům sní... Ladislav  Žák
30. 8. 2010 Vyšetřování útoku na Flotilu svobody -- čtyři různé komise, čtyři různé výsledky? Petra  Šťastná
30. 8. 2010 Čím vyšší školné, tím lepší univerzita? Jan  Čulík
30. 8. 2010 Chce se někdo ještě učit cizí jazyky?
30. 8. 2010 Hrozba propouštění na katedře cizích jazyků, Swansea University
30. 8. 2010 Proti korupci lze bojovat jedině provokacemi Jan  Čulík
30. 8. 2010 Ani provokace nejsou v Česku vůči korupci účinné
30. 8. 2010 Kurzarbeit, "oživlý mrtvý" kapitalismus a budoucnost levice Greg  Evans
30. 8. 2010 Sekejte trávu kosou, ne sekačkou! Boris  Cvek
30. 8. 2010 Dvojí zemědělství John Michael Greer
30. 8. 2010 Neoliberalismus a "neúprosná logika trhu": odpověď Pavlu Baršovi Matěj  Šuster
30. 8. 2010 Sovětská invaze v srpnu 1968 samozřejmě byla agrese
30. 8. 2010 V ČSSR nezavraždili ani jedného jediného človeka...!!!
30. 8. 2010 Individuální práva lůzy Martin  Profant
30. 8. 2010 Jak Gorbačov obětoval britské horníky
29. 8. 2010 Bývalý britský ministr zahraničí: Británie jednala proti americkému mučení příliš pozdě
29. 8. 2010 Tony Blair na Bushovo přání bránil Gordonu Brownovi, aby se stal britským premiérem
12. 10. 2010 Zkušená účetní nabízí své odborné služby za velmi rozumné ceny
27. 8. 2010 "Nestoudné lži a diletantismus Jaroslava Spurného"
3. 8. 2010 Hospodaření OSBL za červenec 2010