V rozkladu označila Česká pirátská strana rozhodnutí ministerstva za nezákonné a nepřezkoumatelné. Podle Nejvyššího správního soudu totiž musí každý povinný subjekt v souladu s informačním zákonem zdůvodnit, proč v daném případě informace neposkytl. Tím se ministerstvo vůbec neobtěžovalo a jen stroze konstatovalo, že poskytovat informace nemusí, takže je poskytovat nebude. (Body 3, 24-30 odůvodnění)

Česká pirátská strana dále namítala, že slovo rozhodnutí, které používá informační zákon, nemůže znamenat libovolný volní akt povinného subjektu, ale musí být nějak formálně omezeno, protože jinak by byla úprava svobodného přístupu k informacím zpochybněna. V žádném případě nelze za přípravu rozhodnutí označit přípravu návrhu zákona ministerstvem. (Body 6-13, 16-19 odůvodnění)

Odůvodnění nakonec zdůrazňuje názor Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, že na svobodný přístup k informacím se plně vztahuje čl. 17 Listiny základních svobod, podle něhož lze svobodný přístup k informacím omezit pouze v případech nezbytných, např. z důvodu bezpečnosti státu a ochrany práv ostatních osob. Žádný takový důvod však podle České pirátské strany za utajením návrhu novely autorského zákona nestál.

Zdroje:

Žádost ČPS o poskytnutí informací: ZDE

Odmítnutí poskytnutí informací: ZDE

Rozklad rozhodnutí ministerstva kultury: ZDE

Uniklý návrh novelizace autorského zákona: ZDE

Analýza uniklého návrhu novelizace autorského zákona na Pirátských novinách: ZDE