Nezvyšujte DPH, způsobíte novou hospodářskou krizi

15. 7. 2010

Je intelektuálně pozoruhodným problémem, proč se západní hospodářští politikové najednou vrátili k předkeynesovské politice. Ekonom Paul Krugman nedávno napsal v New York Times, že jim více jde o "důvěryhodnost institucí" na finančních trzích než o oživení jejich hospodářství, která jsou v krizi. Jsou jako státníci, kteří dávají přednost řinčení šavlemi před tím, aby odvrátili válku.

Britský ministr financí George Osborne by měl zrušit zvýšení DPH z nynějších 17,5 procent na drastických 20 procent, plánované od 1. ledna 2011. Škrty ve státním rozpočtu jsou rozumné. Ale naděje, že soukromý sektor bude kompenzovat likvidaci pracovních příležitostí ve státním sektoru, je nyní naprosto nerealistická, míní komentátor Simon Jenkins v deníku Guardian.

V pondělí potvrdil britský statistický úřad, že krize z let 2008-2009 byla nejhorší za poslední půlstoletí. Z ekonomiky zmizeno 22 miliard liber a zlikvidovány byly statisíce pracovních příležitostí. Výkon britské ekonomiky poklesl za půldruhého roku o 6,4 procent, více než v eurozóně, kde to bylo 5,3 procent, a v USA, kde to bylo 3,8 procent.

Mezinárodní měnový fond snížil svou předpověď britského hospodářského růstu pro rok 2011 na 2,1 procenta.

Tyto údaje dokazují, že protikrizová opatření labouristického ministra financí Alastaira Darlinga v letech 2008 a 2009 byla naprostým selháním. Darling vrhl miliardy liber na banky, aby se zvýšilo "množství peněz v oběhu" a aby začaly znovu půjčovat peníze. Nezačaly. Banky stále zákazníkům neposkytují úvěry, protože očekávají novou krizi, a peníze od vlády použily k likvidaci nesplatitelných dluhů.

Nejhorší ale pro současného britského ministra financí Osborna je, že kdyby systematicky nerostly britské státní výdaje, Británie by stále ještě byla v recesi. Britský statistický úřad ve středu zdůraznil, jak důležitý byl růst státních výdajů v prvním čtvrtletí r. 2011 pro podporu britské ekonomiky.

Všichni opakují, že si nepřejí, aby došlo k nové vážné hospodářské krizi, ale všechny zprávy, z domova i ze zahraničí, dokazují, že je nyní opravdu velmi pravděpodobná. Každý měsíc jsou předpovědi britského hospodářského růstu dál snižovány. Americká ekonomika se chová letargicky. Čínský trh s nemovitostmi je na pokraji kolapsu. Eurozóna stále trpí šokem z Řecka a vlády mají větší strach z nestability svých bank, než aby začaly podporovat domácí poptávku. Minulý týden to řekl ekonom Anglické banky docela tvrdě: "Úprkem běžíme k útesu - a ten útes je opravdu vysoký."

Konzervativci nyní čelí zoufale ironické situaci. Drastické zvýšení DPH možná natolik ochromí soukromý sektor, že jediné hospodářské oživení přijde, tak jako loni, jen ze státního sektoru. Avšak ten sektor se podrobuje Osbornovým škrtům. Zvýšení DPH ochromí tuto politiku.

Jsem přesvědčen, že škrtů ve státním britském rozpočtu je zapotřebí, píše Jenkins. Ale pokud pak nebude soukromý sektor v situaci, aby vyvolal oživení, vznikne v Británii znovu hospodářská krize. V jejím důsledku pak bude obtížnější odstranit deficit. To se stalo v Japonsku ve třicátých a v devadesátých letech dvacátého století.

Je intelektuálně pozoruhodným problémem, proč se západní hospodářští politikové najednou vrátili k předkeynesovské politice. Ekonom Paul Krugman nedávno napsal v New York Times, že jim více jde o "důvěryhodnost institucí" na finančních trzích než o oživení jejich hospodářství, která jsou v krizi. Jsou jako státníci, kteří dávají přednost řinčení šavlemi před tím, aby odvrátili válku.

Osborne by měl zvýšení DPH odložit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 15.7. 2010