|
2.7.2010
Současné názory v ČR na režimy z doby před rokem 1989 a po něm
Pozoruhodná míra nespokojenosti s režimem
Pozoruhodné výsledky těchto průzkumů veřejného mínění nás vedly k tomu prozkoumat věc podrobněji. Rozhodli jsme se zjistit, jaká mytologie žije v roce 2010, dvacet let po pádu komunistického režimu, v definovatelném vzorku současné populace v České republice. |
V lednu 2010 |
STEM se dotazoval 1297 respondentů starších 18 let, kteří byli vybráni metodou kvótního výběru. Průzkum byl proveden ve dnech od 2. do 11. ledna 2010. Výsledky byly zveřejněny 26. a 27. ledna 2010. Odborné a morální kvality našich vedoucích politiků v porovnání s obdobím před rokem 1989. Srovnání současného a minulého režimu.
STEM - Středisko empirických výzkumů: Informace z výzkumu Trendy 1/2010. Online ZDE Obdobné průzkumy provádí pravidelně i Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky, (CVVM AV ČR). Poslední výzkum tohoto typu provedlo CVVM v září 2009 pod titulkem Srovnání dnešního života a života před listopadem 1989. Podle tohoto průzkumu zastávalo jen 45 % respondentů názor, že je nyní kvalita života v České republice lepší, než jaká bývala před rokem 1989. Průzkum CVVM, září 2009
TABERY, Paulina. Srovnání dnešního života a života před listopadem 1989. tabulka 1, dopočet do 100% ve sloupcích zdroj ZDE HORÁKOVÁ, Naděžda. Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989. CVVM 2005. Online ZDE PROCHÁZKOVÁ, Klára. Srovnání poměrů dnes a před rokem 1989. 2006. Online ZDE
ČERVENKA, Jan. Srovnání současné situace s poměry před listopadem 1989 z pohledu veřejnosti. CVVM 2007. Online ZDE
TABERY, Paulina. Srovnání dnešního života a života před listopadem 1989. CVVM 2009. Online ZDE
Značná část starších respondentů z průzkumu CVVM byla nespokojená s údajnou absencí existenčních jistot po roce 1989 (40%), s údajnou nespolehlivostí sociálního zabezpečení (63%) a s absencí sociálního zabezpečení ve stáří (53%). Mnoho starších respondentů vyjadřovalo všeobecný pocit nejistoty. Ve snaze zjistit více informací o názorech, jaké zastává vzorek současné české společnosti, jsme vypracovali podrobný internetový dotazník obsahující 184 otázek hodnotících dobu před rokem 1989 a po něm a další otázky určující socidemografické členění tohoto vzorku, celkem 207 otázek. V dotazníku měli respondenti porovnávat různé aspekty života v režimu před rokem 1989 s charakteristickými vlastnostmi života v postkomunistickém režimu "posametového" Československa a dnešní České republiky. Otázky byly vytvořeny použitím předběžného dotazníku, který jsme předložili v únoru 2010 naší interní focus group – vzorku 50 respondentů různého politického přesvědčení z rozličného sociálního a ekonomického prostředí. Otázky předběžného dotazníku byly otevřené („Co si myslíte o režimu před rokem 1989?“) Nejtypičtější odpovědi těchto 50 osob byly použity k vytvoření uzavřených otázek či výroků internetového dotazníku. Konečný internetový dotazník obsahoval dvojice totožných "uzavřených" výroků, týkajících se období před rokem 1989 a po něm. Respondenti odpovídali známkou 1-5 jako ve škole. („1“ byla nejlepší známka, nebo „ano“, „5“ byla nejhorší známka, nebo „ne“.) V dotazníku byly u všech otázek možnosti „Nevím“ a „Nechci odpovědět“. Internetový dotazník obsahoval tyto kategorie otázek:
Dotazník také obsahoval několik skupin výroků, jeden z nichž byl zformulován objektivnějším, neemocionálním způsobem, jeden navíc s použitím cizích, v obecném jazyce neběžných slov a poslední byl naopak emocionální. Účelem bylo zjistit, zda se respondenti nechají zmanipulovat výroky s jasným emocionálním obsahem a vytvořit tak kontrolní balík ke srovnání vlivu charakteru pojmenování na hodnocení a tvorbu názorů. V druhé části obsahoval dotazník podrobné sociodemografické otázky, jejichž cílem bylo učinit výsledky průzkumu srovnatelnými s akademicky uznávaným "průměrným vzorkem populace" a s výsledky všeobecných voleb v České republice z května 2010. V této části odpovídali respondenti na otázky týkající se
Pro účely dalšího zkoumání byli vyloučeni respondenti, kteří nedokončili odpovědi na všechny otázky, definovali své bydliště mimo ČR, odmítli uvést odpovědi na otázky, které se používaly k pozdějšímu převážení výsledků - věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost místa bydliště a odmítli odpovědět na otázku, jakou stranu by volili (odpovědi nevím byly vzaty v úvahu). Tak vznikl definitivní soubor odpovědí 3229 osob. Internetový dotazník vyplnil spontánně vzniklý vzorek čtenářů internetového deníku Britské listy. Máme-li být schopni popsat tento vzorek, je nutno pro zahraniční čtenáře této studie říci několik slov o tomto časopise. Britské listy jsou kulturně politický deník, který vychází od roku 1996. V současnosti si ho otevře přibližně 25 000 čtenářů denně. Časopis má dosah 200 000 individuálních IP adres měsíčně. Uveďme to do českého mediálního kontextu: Britské listy mají čtenost asi 25 – 30 % čtenářů serveru www.ceskenoviny.cz , portálu oficiální České tiskové kanceláře, ČTK, a asi 20 % čtenářů serveru www.cro.cz , portálu veřejnoprávního Českého rozhlasu. Ve sféře českých internetových publikací, které jsou nezávislé na velkých kapitálových koncernech a nakladatelstvích, jsou Britské listy zdaleka nejčtenějším internetovým periodikem. Na celkovém internetovém provozu v České republice se podílejí 4- 6 % Britské listy provozují kritickou novinářskou práci a snaží se fungovat jako hlídací pes demokracie. Kromě toho, že jsou nástrojem živé interní české kulturní a politické debaty, přinášejí informace i o kulturně politické debatě ve vnějším světě, zejména v anglosaských zemích. Prvotním úhlem pohledu je Velká Británie a kvalitní britská média, zejména BBC a seriozní britský tisk. Šéfredaktor Britských listů vyučuje na britské univerzitě, ale deník má velké množství přispěvatelů v České republice. Britské listy jsou ideologicky otevřené: publikují pravicovou i levicovou argumentaci. Avšak vzhledem k tomu, že většina tištěných mainstreamových médií v ČR má otevřeně pravicové zaměření, kolem Britských listů se mají tendenci shromažďovat především čtenáři a autoři levostředové orientace. Levicoví autoři totiž většinou nedostávají v českých médiích publikační prostor v důsledku politicky motivovaného gatekeepingu. Britské listy podstatnou měrou přispívají k českému kulturnímu a politickému diskursu na levici a ve středu politického spektra. (Děje se relativně často, že pravicová mainstreamová česká média přebírají témata a někdy dokonce i přímo text z Britských listů, bez udání zdroje. Ze statistik IP adres, odkud si čtenáři otvírají Britské listy, vyplývá, že tento deník pravidelně čte v ČR mnoho lidí s vysokými rozhodovacími pravomocemi, včetně novinářů z mainstreamových deníků a televizních stanic, ministrů a poslanců. Málokdo z nich však sám o sobě přizná, že BL čte a informace čerpá z tohoto listu.) Automatizovaný internetový dotazník byl zveřejněn v Britských listech dne 20. května 2010, deset dní před všeobecnými volbami v České republice. Do týdne dotazník vyplnilo 4955 respondentů. Aby bylo možné srovnat výsledky dotazníku s průzkumy veřejného mínění, které provádí CVVM, vyloučili jsme z dotazníku odpovědi těch respondentů, kteří neodpověděli na sociodemografické otázky. Vyloučili jsme také respondenty žijící v zahraničí. Počet respondentů, jejichž odpovědi byly analyzovány, tak poklesl na 3229. Dotazník byl velmi dlouhý. Jeho vyplnění trvalo přibližně 45 minut. Lze tedy předpokládat, že spontánně vzniklý vzorek respondentů se především skládal z lidí, kteří si přáli, aby byly jejich názory slyšeny. Velká část respondentů měla velmi vysoké vzdělání (58 % respondentů bylo absolventy vysoké školy, 56 % bylo držitelem magisterského titulu, 33,5% bylo držitelem postgraduálního titulu). Zdá se tedy, že respondenti, kteří se rozhodli dotazník vyplnit, byli představiteli vzdělané a aktivní sociální skupiny, která je zřejmě částečně nespokojena s vlastním profesním a hospodářským statusem a irituje ji úroveň českých mainstreamových médií, která jsou zaměřena na konzumního čtenáře s průměrným až podřadným vzděláním. Technické charakteristiky internetového dotazníkuPoužili jsme přizpůsobenou kvantitativní metodologii CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) – dotazník zveřejněný formou webové stránky, který respondenti vyplňovali sami. Každá otázka byla prezentována na samostatné virtuální kartě. Respondenti měli možnost jít pouze dopředu a nemohli srovnávat odpovědi, na nichž právě pracovali, se svými odpověďmi na předchozí otázky. Pokusy několika málo respondentů zodpovědět na otázky dotazníku více než jednou byly eliminovány podle identifikace prostřednictvím jejich IP adresy a cookies. Respondenti museli zodpovědět všechny otázky, i když byla vždy k dispozici možnost „Nechci odpovědět“. Účast na vyplňování dotazníku byla dobrovolná. Respondenti neobdrželi za vyplnění dotazníku žádnou odměnu. I když ze sociologického hlediska nelze spolehlivě extrapolovat výsledky z dotazníku Britských listů na celkové obyvatelstvo České republiky, nicméně jsme v druhé části tohoto článku výsledky dotazníku přepočítali podle oficiálních sociodemografických indexů standardizované omnibusové výzkumné technologie, kterou používá CVVM. Takto přepočítané výsledky jsou tedy pouze ilustrativní, přesto však, jak se zdá, poskytují určité základní informace o současných názorech obyvatelstva České republiky. Srovnání populace ČR se vzorkem respondentů Britských listů
Výsledky dotazníku, který vyplnili čtenáři Britských listů v květnu 2010, potvrdily překvapující zjištění vyplývající z dotazníku, který čtenáři BL vyplnili v dubnu 2007. Cílem dotazníku z dubna 2007, který tehdy vyplnilo 5257 respondentů, bylo získat informace o sociodemografické struktuře čtenářské obce Britských listů. Bylo tehdy zjištěno, že 82 % čtenářů Britských listů jsou muži. I když následovala veřejná debata, jejímž cílem bylo zjistit, proč tomu tak je, k jasnému vysvětlení se nedospělo. Někteří lidé se domnívají, že styl Britských listů je pro mnohé ženy v České republice příliš konfrontační či se zabývá příliš odbornými tématy. Zajímavé bylo též zjištění, že odpovědi těch žen, které byly zahrnuty do vzorku současného výzkumu, se od odpovědi mužů ze vzorku prakticky nelišily. V této souvislosti může být zajímavá informace, že z obsahové analýzy zpravodajství v českých médiích, které provádí česká pobočka německo-britské výzkumné kanceláře MediaTenor pro česká veřejnoprávní média, vyplývá, že účast žen na českém mediálním diskursu je 12-18%. Zdroj ZDE Věk vzorku respondentů Britských listů z května 2010 ve srovnání se standardem CVVM
I když nejsou data o věku respondentů na dotazníky Britských listů z dubna 2007 a května 2010 plně srovnatelná, je zjevné z tabulky, že dotazník z května 2010, v němž měli respondenti srovnávat režimy z doby před rokem 1989 a po něm, vyplnilo daleko větší množství starších čtenářů, než jaký je normální věkový rozsah čtenářů Britských listů. To je pochopitelné, vzhledem k tomu, že a) bylo na vysokých školách zkouškové období a studenti měli "jiné starosti", b) mnoho mladých čtenářů zjevně nechtělo srovnávat vlastnosti režimu před rokem 1989 a po něm vzhledem k tomu, že režim před rokem 1989 nezažili. Vzdělání vzorků respondentů Britských listů ve srovnání se standardem CVVM
Z tabulky je zjevné, že vzorek respondentů Britských listů je daleko vzdělanější, než je všeobecná úroveň vzdělání v České republice. Bydliště respondentů Britských listů ve srovnání se standardem CVVM
Když srovnáme vzorek respondentů Britských listů z května 2010 se standardem CVVM, je zjevné, že je mezi nimi více obyvatel měst, než je průměrná situace v České republice. Politický profil respondentů Britských listů z května 2010 - Podpora pro české politické strany
Data Ján Mišovič, Štěpán Kotrba Ve srovnání s průzkumy veřejného mínění před volbami přinesly parlamentní volby v České republice velké překvapení v tom smyslu, že „nové“ politické strany TOP 09 a Věci veřejné zaznamenaly podstatné volební zisky. Není jasné, zda vzrůst volební podpory pro tyto dvě strany byl důsledkem předvolební kampaně trvající prakticky od voleb 2006, náhlého nárůstu pravicového aktivismu po pádu Topolánkovy vlády, anebo důsledkem dlouhodobé hluboké deziluze ze současného českého politického establishmentu. Ať je tomu jakkoliv, z výše uvedené tabulky je zjevné, že vzorek respondentů Britských listů z května 2010 je levicovější, než je průměr v České republice. Z výše uvedené tabulky také vyplývá, že ve srovnání s výsledky všeobecných voleb v květnu 2010 a s průzkumy veřejného mínění, prováděnými v ČR před volbami, je zastoupení voličů pravicových stran ve vzorku respondentů Britských listů z května 2010 relativně slabé. Některé výsledky dotazníku Britských listůCo si respondenti myslí o soudobé československé a české historii?
* viz níže - Vážení Požádali jsme respondenty, aby oznámkovali jednotlivá období moderní československé a české historie od převzetí moci komunisty roku 1948 až do dneška. Účelem této otázky bylo zjistit, zda jsou respondenti ideologicky zaujatí, anebo zda budou tato období hodnotit víceméně podle běžně přijímané, mainstreamové interpretace historiků. Výsledky svědčí o tom, že respondenti skutečně hodnotí československou a českou historii posledních cca šedesáti let podle "běžných" názorů na toto hodnocení... Éra extremního stalinského útlaku v letech 1948-1953 je hodnocena jako nejhorší období nedávné československé historie (dostalo známku 4.26). Jen 44 respondentů (1,4 %) ohodnotilo toto období jako nejlepší v československé a české historii. Není možná úplně překvapující, že za nejlepší období nedávné historie považují respondenti liberální šedesátá léta (1964-1970), která dostala známku 2.14. Tuto éru respondenti hodnotili dokonce výše než první období divokých privatizací a „neomezené svobody“ po „pádu komunismu“ v letech 1990-1996 (známka 2.95). Je možná pozoruhodné, že období Gorbačovovy perestrojky (1985-1989) je hodnoceno pozitivněji (známka 2.78) než první postkomunistické období let 1990-1996. (Je nutno zdůraznit, že hodnocení těchto historických období je silně ovlivněno současnými zkušenostmi českých občanů; není sporu o tom, že v dřívějších dobách by toto hodnocení bylo zřejmě jiné.) Prohlubující se deziluze z postkomunistické demokracie se projevuje skutečností, že se hodnocení postkomunistických období postupně zhoršuje (1990-1996: známka 2.95; 1997-2006: známka 3.22; 2007-2010: známka 3.77). Poslední období let 2007-2010 dostalo horší známku (3.77) než stagnující postalinské období let 1953-1964 (známka 3.44). Je také možná pozoruhodné, že respondenti dali celému komunistickému období nepatrně lepší známku (3.18) než celému postkomunistickému období (3.23). Tyto výsledky tedy, jak se zdá, odrážejí hlubokou deziluzi s postkomunistickou demokracií v České republice, zároveň je ale není možno bagatelizovat jako názory nějaké doktrinářské, extremistické sekty. Podrobný pohled odhalí i míru radikálnosti hodnocení jednotlivých období. Skoro tři čtvrtiny respondentů hodnotí období 1948-55 známkou 4-5 a skoro stejné množství lidí hodnotí známkou 1-2 období 1964-1969. Stejně tak zajímavé je 62 procent hodnotící známkou 4-5 období Topolánkovy a Fischerovy vlády 2007-2010, jakož i pouhá 3 procenta, dávající tomuto období známku "výborně", což shodné s hodnocením období vlády Antonína Novotného.
Dopočet do 100% ve sloupci odpovědi "nevím" a "nechci odpovědět" Průměrné známky pro celá období československých/českých dějin, vypočítané ze známek pro jednotlivá období před a po roce 1989, nabízí zajímavé srovnání s odpověďmi na otázky, hodnotící za stejné období politiky (na samotném počátku testu) a "celkově režim" (na samotném koni testu). Nejzajímavější není rozptyl průměrného hodnocení 3,23-3,81, ale to, v čem se respondenti shodují: výrazně negativnější hodnocení současnosti oproti minulosti před rokem 1989 u všech tří skupin otázek .
Co si respondenti myslí o kvalitě života před rokem 1989 a po něm?Při studiu těchto výsledků je nutno si uvědomit, že zkoumáme mytologii v myslích lidí. Je zde nutno znovu zdůraznit, že níže uvedené výroky vznikly z odpovědí na otázky, předložené focus group v České republice. Některé z nich protiřečí historickým faktům.
Dopočet do 100% odpovědi "nevím" a "nechci odpovědět"
Byl člověk, žijící v "totalitním" režimu, skutečně občanem v pravém smyslu toho slova, natož svobodným? Nezapomínejme také, že před rokem 1989 bylo pro každého obyvatele ČR povinností pracovat, nepracovat bylo trestným činem příživnictví. Před rokem 1989 média málokdy kritizovala politiky; po roce 1989 existuje nová situace: média politiky sice kritizují, ale politici kritiku drze a arogantně ignorují. Je zjevné, že respondenti nemají iluze o podstatě komunistického systému před rokem 1989. Přesto však, jak se zdá, zastávají názor, že postavení jednotlivce a kvalita života byly v éře před rokem 1989 o mnoho lepší než dnes. Lidé měli čas věnovat se zájmům, koníčkům a studiu, existovala vysoká míra sociální rovnosti, bydlení bylo ekonomicky přístupné každému, všem bylo přístupné kulturní a rekreační vyžití. Podle názoru respondentů se všechno toto po roce 1989 radikálně změnilo k horšímu. Respondenti jsou také přesvědčeni, že i když společnost nebyla „za komunismu“ v žádném případě dokonalá, „pád komunismu“ velkou měrou přispěl v rozšíření sobeckého a nečestného chování v české společnosti. Respondenti nemají iluze o stavu hospodářství, zdravotnictví, školství či sociálních služeb „za komunismu“, avšak zastávají názor, že i když byly „za komunismu“ tyto struktury druhořadé, v postkomunistické společnosti jsou daleko horší. Respondenti oznámkovali kvalitu a postoje státních úředníků, práva a médií „za komunismu“ nízko, ale v postkomunistickém období jim dali ještě horší známku. Podle jejich názoru postkomunistická média hájí práva obyčejných lidí nyní ještě méně efektivněji než „za komunismu“. Sdělovací prostředky jsou jen o trochu svobodnější, než bývaly „za komunismu“. Peníze mají v současné společnosti podle respondentů daleko větší vliv než „za komunismu“. Občané jsou v současnosti daleko sobečtější, než byli před rokem 1989. Žijí daleko povrchnějším způsobem. Mafiánská spiknutí kamarádů mají v české společnosti v současnosti daleko větší vliv, než tomu bylo před „pádem komunismu“. Občané jsou obětí daleko silnější hospodářské represe než před rokem 1989. Občané cítí daleko intenzivněji než před rokem 1989, že neexistuje spravedlnost. Sdělovací prostředky jsou daleko více nástrojem hospodářské manipulace, než tomu bylo před rokem 1989. Média jsou nástrojem politické manipulace skoro úplně stejnou měrou jako před rokem 1989. Stejně jako před rokem 1989 nemá občan šanci příliš režim ovlivnit a je vůči moci státu bezmocný. Občané jsou o trochu méně politicky negramotní než před rokem 1989. Respondenti zaznamenali zlepšení jen v šesti oblastech: Občané jsou nyní při politickém rozhodování o něco svobodnější než před rokem 1989. Sdělovací prostředky jsou také o trochu svobodnější. Občané mají daleko větší přístup k informacím než před rokem 1989 a zejména mají daleko větší množství styků s vnějším světem. Lidé jsou podstatně méně pronásledováni než „za komunismu“ a vládnoucí politické strany mají méně neomezené moci. Odpovědi respondentů na osobní otázky v tabulkách C, D a E potvrzují názory na kvalitu života v době před rokem 1989 a po něm. Hlavním zdrojem znepokojení jsou pro respondenty sociální otázky, jako možná ztráta zabezpečení ve stáří, kriminalita, nezaměstnanost a ztráta bydlení. Méně se respondenti obávají možného politického pronásledování. Co se týče příležitostí před rokem 1989 a po něm, většina lidí, jak se zdá, zastává názor, že bylo lehčí spokojeně pracovat a žít před rokem 1989 než po něm. Jediné dvě skutečnosti, které jsou od „pádu komunismu“ daleko lehčí, je možnost cestovat a možnost podnikat. Možná je zajímavé, že dokonce i míra uspokojení z rodinného, osobního a profesního života od „pádu komunismu“ poklesla. Co si myslí respondenti Britských listů o kvalitě politiků před rokem 1989 a po něm?
Hodnocení politiků z období před rokem 1989 a po něm je obraz, který odpovídá hodnocení kvality života ve společnosti před rokem 1989 a po něm. Obdobně jak respondenti zhodnotili kvalitu života za komunistického režimu, zhodnotili i komunistické politiky dost kriticky, jako druhořadé osobnosti. Z dnešního úhlu pohledu však měli podle názorů respondentů politici před rokem 1989 určitou míru idealismu a sociálního cítění. Respondenti nepovažují komunistické politiky za příliš dravé či zkorumpované. V porovnání s komunistickými politiky dopadli postkomunističtí politici daleko hůře. Podle názoru respondentů mají celou řadu záporných vlastností. Jediným pozitivním rysem, charakteristickým pro politiky po roce 1989, je, jak se zdá, že politici po roce 1989 zjevně používají ideologie méně často jako nástroj politické represe a jsou méně omezování limity vládnoucí politické ideologie. Většina respondentů si nemyslí, že jsou komunální politici lepší než celostátní politici a v tomto ohledu není příliš velký rozdíl v situaci před „pádem komunismu“ a po ní. Zdá se pozoruhodné, že respondenti zastávají názor, že politici po roce 1989 podlézají zahraničním mocnostem stejně intenzivně, jako to dělali politici před rokem 1989.
Možný vliv výroků s nepřípustně emocionálním nebo sémanticky misinterpretačním podtextemDotazník obsahoval z kontrolních důvodů několik výroků více méně o tomtéž, které se lišily svým emocionálním obsahem. Účelem bylo zjistit, do jaké míry se respondenti nechají ovlivnit posunem významů. Reakce na tyto výroky byla docela překvapivá:
Podrobný pohled na tato čtyři tvrzení odhalí míru negativity hodnocení v jednotlivých zkoumaných obdobích.
Srovnáme-li hodnocení výše uvedených výroků, zdá se, že respondenti nechtěli příliš silně souhlasit s prvním, emocionálně zformulovaným tvrzením. Dávali přednost uměřenějším formulacím a tím prokázali určitou míru férovosti a rozmyslnosti. Druhá interpretace ovšem je, že třetina respondentů nevnímá krádež jako zločin... V dotazníku byly i další skupiny víceméně duplicitních výroků, ale rozdíl v jejich emocionalitě byl menší, a tak je rozdíl ve zprůměrovaných výsledcích prakticky bezvýznamný:
Tyto skupiny výroků, jak se zdá, potvrzují, že respondenti reagovali věcně a realisticky. Je zde jasně vidět důležitost tvorby otázek na výsledek i to, že sémantická citlivost českého jazyka je značná. Vážení výsledků dotazníku Britských listů podle standardních sociodemografických datZ ilustrativních důvodů jsme přepočítali výsledky průzkumu, provedeného v Britských listech s použitím standardních sociodemografických dat tak, abychom dovážili výsledky podle struktury populace České republiky - podle věku, nejvyššího dosaženého vzdělání a velikosti místa bydliště. Čtvrtým faktorem, použitým při přepočtu, byla volba politické strany, podle výsledků z všeobecných parlamentních voleb z května 2010. Vzhledem k tomu, že se sběr dat pro výzkum uskutečnil těsně před parlamentními volbami, tomuto kritériu – jako jedinému subjektivnímu – dává autor ovšem poměrně velkou korekční relevanci. I z tohoto přepočtu vyplynuly velmi překvapivé výsledky. V tabulkách níže uvádíme jen ty výroky, kde byl rozdíl mezi hodnocením od respondentů z Britských listů a v hodnocení přepočítaném podle standardních sociodemografických dat CVVM a podle výsledků z všeobecných voleb v květnu 2010 vyšší než 5 procent:
Z celkového počtu 184 hodnotících otázek v dotazníku byl rozdíl v odpovědích mezi vzorkem respondentů z Britských listů a přepočtem podle standardního sociodemografického vzorku CVVM větší než 5 % v 51 otázkách, uvedených výše, a nikdy nebyl větší než 19.15%. Avšak i tento největší rozdíl znamená odchylku průměrného hodnocení jen několik desetin... Výroku, kde byl rozdíl největší, totiž „Po r. 1989 komunální politici naslouchají občanům víc než vrcholoví politici“ dali čtenáři Britských listů průměrné ohodnocení 2.74, zatímco přepočet hodnocení podle reprezentativního vzorku obyvatelstva ČR byl 2.54. Přepočet byl překvapivý, protože přepočtené výsledky se od odpovědí spontánního vzorku respondentů vzniklého ze čtenářů Britských listů výrazněji nelišily. Jak jsme vysvětlili výše, vzorek respondentů vzniklý z čtenářů BL je daleko vzdělanější, než je běžný vzdělanostní průměr v České republice a respondenti Britských listů byli většinou starší, než je průměr v ČR a také byli levicovější politické orientace. Zejména v souvislosti s výsledky všeobecných voleb z května 2010, které se překvapivě odlišovaly od předvolebních průzkumů veřejného mínění, a vznikl tak daleko pravicovější parlament, než všechny průzkumné agentury i většina občanů a médií očekávali, jsme předpokládali, že přepočet odpovědí čtenářů Britských listů podle politických preferencí voličů v květnových volbách přinese daleko „pravicovější“ odpovědi, než jsou odpovědi vzorku čtenářů Britských listů. Je pozoruhodné, že se tento předpoklad nesplnil. Jak je zjevné z výše uvedených tabulek, přepočítané výsledky jsou jen o málo „pravicovější“ než odpovědi vzorku čtenářů Britských listů. Je překvapivé, že ve 22 z 51 výroků, analyzovaných v třech tabulkách, viz výše, bylo hodnocení přepočítané podle standardního vzorku CVVM a všeobecných voleb z května 2010 dokonce o něco kritičtější než hodnocení údajně „levicové“ skupiny čtenářů Britských listů (tyto odpovědi jsou v tabulkách označeny „x“). Co může být důvodem, že přepočítané výsledky podle sociodemografických dat CVVM a výsledků všeobecných voleb jsou tak podobné výsledkům od čtenářů Britských listů? Jak jsme uvedli výše, zastoupení voličů pravicových stran ve vzorku čtenářů Britských listů bylo menší, než bylo procento počtu voličů ve volbách. Avšak pravicový vzorek respondentů nebyl bezvýznamný, čítal 23.2% respondentů. Situaci lze snad vysvětlit dvěma možnými způsoby. Jedním může být, že pravicoví respondenti z Britských listů nejsou typickými českými pravicovými voliči. Kdosi vyjádřil názor, že typický český pravicový volič je myšlenkově nesmírně uzavřený a nikdy by nečetl myšlenkově otevřený deník, jako jsou Britské listy. Jiným důvodem může být, že míra frustrace ze současné české politiky a míra idealizace režimu z doby před rokem 1989 nemá v dnešní české společnosti vazbu na politické preference občanů. Je zjevné, že výsledky všeobecných voleb v květnu 2010 byly důsledkem frustrace z chování stávajících politiků, nesmírně úspěšné marketingové kampaně parlamentních voleb 2010 a že vyjadřují voličské odmítnutí „starších“, „zavedených“ politických stran, přitom však o skutečných politických preferencích českého obyvatelstva zřejmě vypovídají jen málo. Je nutno zdůraznit, že přepočet výsledků z dotazníku není průzkumem veřejného mínění a přepočtené výsledky mohou být pouze ilustrativní. Nicméně se domníváme, že lze učinit politickou hypotézu. Stranicko-politická loajalita v České republice zřejmě nemá skoro žádný vliv na to, jak občané hodnotí kvalitu života v dnešním režimu ve srovnání s režimem z doby před r. 1989 a jak hodnotí dnešní politiky ve srovnání s politiky z komunistické éry. Názory občanů jsou, jak se zdá, pozoruhodně jednotné přes celý politický systém. Zklamání z politiky se zdá být v České republice široce rozšířené, bez ohledu na to, pro koho lidé hlasují. Stejně silný je zřejmě pocit nostalgie idealizující dobu před „pádem komunismu“ r. 1989. K výsledku výzkumu se budeme i nadále vracet, neboť studijního materiálu je dostatek a zaslouží si i daleko podrobnější rozbor. Autor chce poděkovat Jánu Mišovičovi, sociologovi z VŠMVV a donedávna členovi výzkumného týmu CVVM AV ČR, za jeho pomoc s přípravou struktury internetového dotazníku, Fredu Cartmelovi, sociologovi na University of Glasgow, který se specializuje na dotazníkovou metodologii, za jeho připomínky k dotazníku, ing. Karlu Nádvorníkovi a Štěpánu Kotrbovi z VŠMVV za práce v SPSS a MS Excel, programátoru Michalu Panochovi za tvorbu internetové aplikace a komentátorům a analytikům Britských listů Štěpánu Kotrbovi, Karlu Dolejšímu, Fabianu Golgovi a Bohumilu Kartousovi za jejich pomoc a kritické připomínky k tomuto projektu. Autor chce ale nejvíce poděkovat těm 3229 respondentům z řad čtenářů Britských listů, kteří dokončili odpovědi na všechny otázky a nezamlčeli podstatné sociodemografické údaje, neboť bez jejich obětavosti s jakou vyplnili celkem 207 otázek, by výzkum nikdy nevznikl. text zformátovaný k tisku - 470 kb DOC POKRAČOVÁNÍ: Štěpán Kotrba, Jan Čulík: Je občan politicky gramotný? Jak kdo a jak kdy… ZDE | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Veřejné mínění v České republice | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 24. 6. 2010 | Jak prohrát vyhrané volby | Oskar Krejčí | |
| 15. 6. 2010 | Zkušenost s týráním má více než pětina Čechů starších šedesáti let | ||
| 6. 6. 2010 | Proč 62 procent občanů věří médiím a ne politikům | Irena Ryšánková | |
| 26. 5. 2010 | Průzkum postojů čtenářů BL k dnešnímu režimu v Česku s porovnáním s režimem před r. 1989 | ||