Menšiny v menšinách

30. 6. 2010 / Pavel Pečínka

Buzerant. Poprvé to autor textu uslyšel na základce v maloměstě. V žebříčku nadávek stálo ono slovo výš než standardní "vůl" a "hajzl", znamenalo to tehdy množinu jakýchsi uslintaných odporných lidí, co se rojí v noci na nádražních záchodech. Tak vypadala kulturní úroveň společnosti zvané "reálně socialistická" v 70. letech, kdy socialisté a zelení na Západě prosazovali zákony na zrovnoprávnění čtyřprocentní menšiny a učinili z ní svoji voličskou oporu.

Sobotní karneval homosexuálů v Brně ukázal obrovský pokrok. Přetrvávající česká xenofobie vůči Romům, Ukrajincům a lidem z Balkánu (tedy chudším a "nižším" ) zasluhuje složitější rozbor, celkově však dnes vzdělanější obyvatelstvo a větší města netrpí odporem proti homosexuálům, Židům či lidem ze Západu. Což je fajn. Přesto nezaškodí pár popíchnutí k akci:

Zajímalo by mě, jestli zde znovupřítomná Džamila Stehlíková trochu popřemýšlela, zdali její katastrofický styl z doby vlastního lidskoprávního ministrování tehdy věci spíš neublížil. A ještě, zdali některé lesbicko-feministické účastnice akce zas příště přendají ze svých stánků na jiná "vhodnější" místa (taky)menšinový časopis Romano hangos s odůvodněním, že jsou v něm všude na fotkách Miss Roma a vyzývavé ženské (což je pravda a redakční PRzáměr :). Stejně tak, proč se slovo buzerant v některých romských lokalitách stále používá jako šťavnatá nadávka...

Ono se totiž i uvnitř menšin jiným menšinám někdy těžko dýchá, na což by se nemělo zapomínat.

Vyšlo v Brněnském deníku Rovnost

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.6. 2010