Film, který v Münsteru chyběl

30. 6. 2010 / Pavel Urban

Jan Čulík píše:

"Konference o náboženství ve východoevropském filmu byla pro mě děsivá. Nikoliv samozřejmě organizací, ale tím, co odhalila svými příspěvky. Z příspěvků vyplynulo, že je film s náboženskými aspekty ve východoevropských zemích často jen propagandou, která tvrdě zneužívá mocenské verze náboženství k prosazování svých místních imperiálních cílů. Znepokojující byl příspěvek z Polska, který poukazoval na to, že se nedávná smrt a pohřeb prezidenta Kaczynského staly v té zemi stoprocentním majetkem katolické církve, která zcela ovládla veškeré státní ceremonie v této věci. Manipulativním byl shledán i Wajdův film o masakru v Katyni, protože prosazuje jen katolické vidění světa a naprosto ignoruje vidění jiných polských občanů, třeba židů nebo jiných menšin."

Což o to, podobnou propagandu si dokáži představit velmi snadno. Otázka je, zda to účastníci konference trochu nepřehnali. Zda jejich boj proti bigotnosti nepřechází v pokus prosazovat bigotnost vlastní.

Většina Poláků je více či méně praktikujícími katolíky a je celkem přirozené, že se tento fakt projevil i při pohřbu prezidenta, rovněž katolíka. Nicméně při pohřbu celebroval i polský pravoslavný biskup, takže o sto procent nešlo. Podstatná je jiná otázka : byli z pohřbu a státního smutku vylučováni ti, kteří katolíky nejsou ? Neříkám, že tomu tak nemohlo být; ale všeobecně známo to není.

Existují válečná témata, třeba odboj či život za okupace, kde se pohled polské katolické většiny a židů či jiných menšin může skutečně citelně lišit. Ale o tom Wajdova Katyň není. Je o zavraždění polských důstojníků NKVD, o tom, jak tato tragédie poznamenala lidi, kteří s ní přišli do styku, o pravdě a lži. Je to problém Poláků, Rusů a v menší míře Němců, bez ohledu na vyznání. Ne katolíků nebo židů. Pokud se židé v tomto případě ocitli mezi katy nebo oběťmi, pak jako čekisté nebo polští důstojníci. Ne kvůli své víře nebo původu. A že by existovalo nějaké specificky židovské či jinak menšinové vidění katyňského masakru, o tom slyším poprvé. I když nepochybuji, že extrémní nacionalisté a teoretikové "židobolševismu" by nějaké našli.

Jednou z vedlejších postav filmu je sovětský důstojník, který osobně riskuje, aby zachránil rodinu internovaného polského kolegy před NKVD. Z hlediska děje je tahle postava tak trochu navíc. Katyňský masakr svádí k primitivně protiruským interpretacím a tomu se tvůrci snažili bránit. Asi by se nic nestalo, kdyby se ve filmu podobně objevil i nějaký žid. Ale jaké vidění světa by měl zprostředkovat ? Jaký protižidovský osten film obsahuje ? Film neříká nic o tom, že by skutečný Polák musel být katolík. Je zrovna v tomto případě nutné zdůrazňovat, že tomu tak není ? Nepůsobilo by to dojmem primitivní propagandy, která dokáže znevěrohodnit i pravdu ?

Zajímavá je také otázka místního studenta : proč je Hašek tak protikatolický ? Kdyby se na to někdo zeptal mě, odpověděl bych protiotázkou : proč myslíte, že je Švejk (kniha, ne postava) protikatolický ? Pražský bohém, anarchistický sympatizant a přinejmenším dočasně i bolševik Hašek opravdu nebyl stoupencem církví. Tím méně církve katolické. Jeho feldkurát Katz není zrovna vzorový sluha boží. Jenže takhle dopadají v Haškově románu všechny instituce. Osoby, které je reprezentují, páchají zlo, švejkují nebo, v nejlepším případě, jsou karikaturami toho, čím by měli být. Haškův román je obecně protiidealistický. Ne speciálně protikatolický. Pokud ho tak někdo vnímá, pak ho, obávám se, nepochopil.

Zdá se, že jeden východoevropský film v Münsteru chyběl : čtvrt století stará Nejistá sezóna s Cimrmany a jejich cenzory.

Pozn. JČ: Konference byla o náboženství v postkomunistickém filmu (=po r. 1989). - Recenzi na Wajdův film Katyn jsme v BL publikovali ZDE.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.6. 2010