STŘEDEČNÍ KRITICKÝ BLOC-NOTES

Muž ve stínu, Badiou a reakce

30. 6. 2010 / Josef Brož

Film / Muž ve stínu. Trochu jsem ten film zanedbal, protože jsem měl něco jiného na práci. Nicméně jsem ho nakonec viděl a nepotěšil mne - vůbec. Vím, přicházím zároveň tak trochu po sezóně, jelikož dostal nejen Zlatého medvěda na Festivalu v Berlíně, ale je už i nějaký ten červnový den v české distribuci. Ale co? Nemusí být člověk hned na startu, když něco právě závažně naburácí do distribuce, že?

Soudě podle návštěvnosti, není tento film zrovna mezi těmi, které diváci ztékají v davech. Poslední film internovaného režiséra Roman Polanského Muž ve stínu (The Ghost Writer 2010), který distribuuje společnost SPI, zde: http://www.spi-film.cz/film.php?film_id=522 (to není zkratka, vyzývající ke spánku, naopak), je prostě všechno jiné, jen ne film, který vás ohromí.

Přitom právě jeho první zjevení provázely úvahy o subverzivním díle. Dílem proto, že autor předlohy Robert Harris pracoval kdysi pro bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, dílem proto, že Polanský právě někde řeší svoji kauzu znásilnění (bůh ale ví, co se vlastně stalo) nejmenované dívky, na což si ve Švýcarsku vzpomněli najednou Američani, respektive: orgány činné v trestním řízení. Dodává to tvůrci většího mediálního zájmu, a trochu ubírá na tom, co je na filmu zajímavého. Je to vlastně přesně naopak, než by člověk čekal.

Jinak jsem si myslel, že to bude víc film noir (i když to opravdu koketuje hodně s Hitchcockem), doslova mi šel na nervy Pierce Brosnan (i když chápu, že vtip s Jamesem Bondem a nápodobou s Blairem není marný nápad) v roli premiéra, a jediný, kdo to zachránil, byla žena. Nikoliv tedy hlavní hrdina (a onen "ghost writer", tedy spisovatel na stínový úvazek, který ale také trochu hledá duchy) v podání Ewana McGregora, který mi přišel místy dost nepravděpodobný hlupák, ale Olivia Williamsová v roli premiérovy ženy: ta byla naprosto skvělá. Musím se podívat na některé jiné filmy, kde hraje...

Subverze, ačkoliv ohlašovaná, se prostě nekonala, i když pro milovníky tohoto žánru to jistě bude mít i tak svůj půvab. Pro mne to ale bylo trochu nastavovaná kaše a dětské (nevím, ale dalo se to dost dopředu odhadnou, co za tím je). Vtip s lístkem, který v závěru běží k oné již zmíněné hrdince, jako jakési memento, patří do repertoáru gymnaziálních klišé.

Kniha / Sarkozy, de quoi est-il le nom? O tom, co je a není subverzivní, doporučuji ke čtení útlý svazek francouzského filozofa Alaina Badioua: Sarkozy, de quoi est-il le nom ? (Sarkozy, jaké jméno zastupuje?, Lignes, 2009), který je už nějaký část ve Francii naprostým bestsellerem.

podrobnosti ZDE

Nikoliv ovšem proto, že tohoto filozofa, jednoho z nejvýznamnějších autorů současnosti, nazývají někteří stalinistou či maoistou. Tato označení jsou totiž naprosto zástupnými nálepkami oproti reflexím, kterým tento člověk podrobil vládu nynější francouzského prezidenta -- postavu prezidenta samotného. Slyšel jsem, že už někdo chystá překlad do češtiny, takže jsem zvědavý. Filozof Badiou je výjimečný svým nasazením, ale zvláště záběrem.

Jeho názory, které vycházejí z naprosto suverénního stylu a rétorických kvalit (jde o přepisy jeho přednášek na vysoké škole École Normale Supérieure), navazují na tradici voltairovského pamfletického myšlení (Sarkozy je tu "malým politikem", nebo také trochu ostřeji "mužem na krysy" -- myšleno přistěhovalce, cizince a další nepohodlné podobčany, prodlouženou rukou historického pétainismu), které se nezastaví před autoritami - a dokazuje navíc, že myšlení může být mimo rámec obvyklého slouhovství, kterého jsme bohužel tak často svědky v českých zemích. Jeden detail: demokracie je podle Badioua jen propagandou kapitalismu... Třeba od něho něco někdy otisknou například Literární noviny, které místy podobné texty přinášejí.

Odpověď na otázku, kterou klade kniha, nechávám schválně bez odpovědi: k tomu se musí člověk dopracovat jistým úsilím, což je předpokladem myšlení vůbec. Nejde ovšem rozhodně o nějaký snadný návod, nýbrž o výsledek, hodný pozornosti. Doporučuji velice všem, kteří se nehodlají smířit s předvařenými polévkami českých intelektuálních suverénů.

Reakce / Heydrich, Metternich. Dostal jsem dopisy k tématům, které jsem tu rozebíral v minulém bloc-notes. Nejprve k tématu Heydrich. Panu Ing. Adalbertu Múdremu jsem "vyrazne zburil adrenalin" tím, že jsem napsal, že za smrtí Heydricha byli Čechoslováci. Cituji (bez úprav): "Nikdy neboli žiadní Čechoslováci, tak ako neboli za existencie Českoslovenka naše české peníze, naše české dělné ruce atď. Práve ten český čechoslovakizmus bol dovodom pre veľku časť Čechov a Slovákov tak potupný pri rozdelení krajiny proti vôli ľudi tejto krajiny. Práve čechoslovakizmus čo Slovensko nikdy neprijalo, pomohol českým demokratickým mediam najsť toho, kto spoločnu republiku nechce, Slovákov."

Rozumím, že pan Múdry není spokojen s tímto označením, ale domnívám se, že jsem tím neurazil žádného Slováka, když jsem napsal, že byli příslušností ke státu, který se jmenoval Československo. Pan Múdry jde ale ještě dál, když tvrdí, že Heydricha "museli zabiť Slovaci aby ich Češi zradili kde sa skrývajú. Ten Čechoslovakizmus rozdelil Českoslovenko a nie Slovaci ako to do dnes tvrdite".

Musím tu poznamenat, že o čechoslovakismu nebylo řečeno nic. O tom, co rozdělilo Československo, by se jistě vyplatilo napsat speciální rozbor. Nicméně panu Múdremu děkuji za reakci, neboť mi připomněl, že diskusím jsme již odvykli -- a nejen na toto téma.

K tématu odkazu knížete Metternicha jsem dostal reakci přímo z výsostného univerzitního pracoviště v Plzni. Pan PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D., z departmentu antropologie a historie, píše (bez úprav): "Nemohl jsem si na internetu nevšimnout Vašeho nadšení z Metternicha a touhy přečíst si něco nového. Dovolte mi Vám poradit: Sauvigny byl sice jeden z mála historiků, kteří šli v Metternichově případě více do hloubky a skutečně prošli příslušné archivy, ale v nedávné době vyšly další zajímavé práce: O Metternichově době jinak, než bývá tradičně vykládáno, od Alana Skeda Metternich and Austria. An Evaluation, New York: Palgrave Macmillan, 2008; stručný životopis od Wolframa Siemanna Metternich. Staatsmann zwischen Restauration und Moderne, München: C. H. Beck Verlag, který ve skutečnosti nabízí nové pohledy."

A dodává k mému velkému překvapení: "Professor Siemann totiž píše daleko rozsáhlejší monografii, ve které přinese až neuvěřitelné informace..." To se opravdu těším. Je ale pravda, že jsem mohl upozornit na záslužnou práci univerzity, jejímž výsledkem je, jak připomíná dr. Šedivý, "sborník Metternich a jeho doba vydaný nakladatelstvím Západočeské univerzity v Plzni". Tímto tedy tuto informaci napravuji. A sborník si opatřím. Na to, kdy něco napíše nějaký český historik, si tedy budeme muset ještě chvíli asi počkat. Ve sborníku možná bude nějaká ta budoucí osnova.

Vytisknout