Každá nová půjčka skýtala novou příležitost k olupování obecenstva, které ukládalo své kapitály do státních dluhopisů, burzovními operacemi, do jejichž tajů byly vlády a sněmovní většina zasvěceny. Vratký stav státního úvěru a znalost státních tajemství dávaly vůbec bankéřům a jejich spolčencům ve sněmovně a na trůně možnost vyvolat mimořádné náhlé kolísání státních papírů, které po každé vedlo k ruinování spousty menších kapitalistů a k úžasně rychlému obohacovaní velkých boháčů...

Nesmírné sumy, které takto protékaly rukama státu, skýtaly mimo to příležitost k zlodějským dodavatelským smlouvám, podplácení, zpronevěrám a lotrovinám všeho druhu. Okrádání státu, které se při státních půjčkách dálo ve velkém, opakovalo se v malém, pří státních pracích. To, co se dělo mezi sněmovnou a vládou, se mnohonásobně opakovalo v poměru mezi jednotlivými úřady a jednotlivými podnikateli...

... zejména ve špičkách měšťácké společnosti propukalo bezuzdné vybíjení nezdravých a nezřízených choutek, kolidující každou chvíli dokonce i s měšťáckými zákony, v němž si bohatství nabyté spekulací přirozeně hledá ukojení, kde se požitky stávají zhýralstvím, kde se slévají peníze, špína a krev. Finanční aristokracie se svým způsobem obohacování a se svými požitky není nic jiného než obrození lumpenproletariátu v nejvyšší měšťácké společnosti.