Násilnosti v Thajsku a sociální konflikt?

3. 6. 2010

Pojednání Daniela Veselého o "Násilnostech v Thajsku" obsahuje mnoho zkreslených pohledů. Po mé 30leté známosti Thajska a 20letém trvalém pobytu v Thajsku si považuji za povinnost na to upozornit. Nynější premiér Abhisit Vejjajiva se nedostal k moci "cestou puče", ale byl ustaven do funkce dohodou v parlamentu, po té co předešlá (Taksinova) vláda byla rozpuštěna. Zrovna takto ("nedemokraticky") byl před 20 lety ustaven jako premiér Anand Panyarachun zmíněný v odkaze filipinským sociologem Waldem Bello jako "highly respected politician (ano -- souhlasím), píše Jan Mrskoš.

A stejným způsobem po rozpuštění Topolánkovy vlády byl ustaven český nynější premiér Fischer (řekl by někdo "cestou puče"?)

Ze všech dosavadních thajských premierů je premier Abhisit jediný s neupiratelnou inteligencí a nejlepším vzděláním, jeden z mála, co nebyl kdy zapleten do nějaké korupční aféry. A že "postoj americké vlády vůči kritické situaci v této zemi je hanebný"? Z jakého asi důvodu? V minulosti častých pučů v Thajsku, kdy se k moci dostali "cestou puče" generálové všeho druhu, nebylo nikdy americkou vládou zakročeno (spíše naopak), proč tedy teď?

Těžko někdo v Thajsku prohlásí, že sesazený premiér Taksin a jeho příznivci chtějí řešit sociální konflikty. Pokud sociální konflikty existují, thajská široká veřejnost se jimi moc nezabývá, natož pak aby je řešil ten, co je zařazen na čelná místa v asijském žebříčku bohatců. Pomýlenost v tomto náhledu byla způsobena možná tím, že před lety došlo k všeobecné známosti, že drobný lid jest Taksinem štědře odměňován, když jmenovitě jeho šofér a služebná byli vlastníky kont s miliardami dolarů na Cayman Islands. Toto bylo známo těsně před jmenováním Taksina premiérem, kdy ministři jsou povinni zveřejnit svůj majetek. Nejvyšší soud se tím narychlo zabýval, ale těsnou většinou neshledal na tom nic, co by bránilo jmenování do funkce premiéra. Kdo viděl záběry "násilností" v Bangkoku, se musel divit, že v těch davech v hlavních ulicích viděl většinou ženy pokojně sedící pod stany s dětmi okolo -- však byla doba dlouhých letních prázdnin -- kam jinak s dětmi? Ty ženy a starci byli dováženi zájezdními autobusy hlavně ze severovýchodní oblasti, kde je nechvalně vysoká nezaměstnanost a nízké výnosy ze zemědělství, neb značné chronické sucho. Jejich muži v pracovním středním věku jsou většinou zaměstnáni daleko od rodin ve fabrikách pod Bangkokem, co je jich tisíce po obou stranách Gulf of Thailand. A ti "protestanti za demokracii"? Mladí výtržníci, odvážní mezi davem, co v jiných zemích jsou nazýváni "teroristi" nebo riotové. Odkud se asi berou prostředky na to vše po dlouhé měsíce?

A tak nevědomý divák může být podiven, proč to vše trvá tak dlouho, proč vláda nezasáhne tvrději proti tomu, co tak škodí zemi, tak věhlasné pro zahraniční business a turistiku a proč neprotáhne ty hlavní ulice tak, jak to vidíme z městských nepokojů jinde ve světě? Za Taksinovy vlády byly mnohé nepokoje (hlavně dole na jihu mezi Muslimy) tvrdě potlačeny, aniž by o tom svět moc věděl.

Dnes vztahy a vazby na vedoucích místech policie a armády jsou dosti složité, mnohdy i příbuzenské a tak i ty zásahy jsou dosti problematické. "Slova bangkokského taxikáře týkající se současného konfliktu v Thajsku" jsou pro posuzovatele tohoto konfliktu jistě velmi cenná, když je všeobecně známo, že všichni taxikáři v Bangkoku pocházejí z té chudé oblasti, odkud ty davy těch žen s dětmi "protestujích proti vládě" pocházejí.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 3.6. 2010