ANALÝZA

Průzkumy před volbami: ODS v Praze určitě ztratí své výsadní postavení

19. 5. 2010 / Ján Mišovič

Nárůst veřejného dluhu se stal v rámci předvolebních šetření na regionální úrovni jedním z výzkumných témat. Autoři průzkumů prostřednictvím názorů veřejnosti interpretovali proces zvyšování státního schodku jako osobní záležitost, dotýkající se více než poloviny dotázaných v několika krajích. Zadlužování představuje rovněž diskusní námět pro vrcholové politiky.. Pravicové strany přišly i s hrozbou státního bankrotu v případě vlády pod taktovkou ČSSD. Z takto zjištěných odpovědí, které spadají do povrchové vrstvy veřejného mínění, se vyvozuje odmítání levicové politiky, jejíž uskutečnění v oblasti ekonomiky je spojováno s dalším utrácením, rozhazovačností a zadlužováním každého obyvatele. TOP 09 dokonce rozeslala složenky "na uhrazení dluhu" do každé domácnosti, aby "mobilizovala" občany, tentokrát jinak, než to udělala ODS v minulosti. Mediálním výsledkem byla morální panika a odsouzení takovéhoto deviantního "strašení", zejména starých občanů. Termín morální panika na popsání rozhořčení médií poprvé použil profesor sociologie London School of Economics Stanley Cohen v roce 1972...

Veřejný dluh se stává klackem na politické soupeře na obou stranách politického spektra. Jak to skutečně chápe veřejnost? Je krátkozraká, nedokáže posuzovat problémy v širším kontextu celé ekonomické transformace? A nebo viní ne sebe a své podlehnutí "mamonu" a středostavovskou touhu po konzumním životě, ale politiky, kteří se jí snažili vyhovět?

Odpověď na tuto otázku dává kvalifikovaným způsobem "ekonomický expert" CVVM Jan Červenka, který už v roce 2006 publikoval podrobnou analýzu vývoje názorů občanů ČR na ekonomickou reformu. Jádro jeho studie tvoří změna v posuzování ekonomické transformace ze strany veřejnosti. Po celé období od vzniku samostatné ČR až do první poloviny roku 1996 v hodnocení transformace převažoval mírný optimismus.

Trvalý pokles započal v průběhu roku 1996, kdy po celorepublikovém turné autobusu Zemák zvítězila ve volbách ČSSD Miloše Zemana a vítěz se stal předsedou Parlamentu. Definitivní zvrat v pohledu na transformaci pak přinesl rok 1997, kdy kritické hodnocení postupně, v rámci veřejného mínění, narůstalo v souvislosti s dvouletým obdobím do mimořádných voleb. Uvedené postoje kulminovaly v roce 1998, kdy v únorovém šetření postup transformační kroky označily za neúspěšné tři pětiny dotázaných. Z uvedeného rozboru vyplynulo, že daleko výrazněji, než nárůst nezaměstnanosti a pokles reálných příjmů působila hluboká deziluze. Její hloubka souvisela s předchozí důvěrou a optimismem v úspěch transformace. Zemanova propagandistická taktika "spálené země, která nevzkvétá" zafungovala. Výrazně "účinkovaly" krach IPB a řady dalších bank, skandály spojené s privatizací, s úvěrovými podvody, s tunelováním investičních fondů a kampeliček. Změna atmosféry přivedla zemi k vládní krizi a předčasným volbách 1998, kdy začala přibližná rovnováha levice a pravice. V letech 2000-2007 narostl podíl odpovědí tak napůl úspěšný i zastoupení pozitivních ocenění (19 % úspěšný, 38 % tak napůl, 32 % neúspěšný a 11 % neví).

Na pozadí takových stanovisek se v souvislosti s hospodářskou krizí objevil jako závažný ekonomický problém proces zadlužování. V lednu 2010 považovalo jeho míru za velmi či spíše vysokou 87 % občanů ČR. Téměř stejný podíl jej hodnotilo jako závažný či velmi závažný (88 %). CVVM však nezůstalo u posuzovaní těchto skutečností a zkoumalo i možnosti řešení. Za přijatelné by veřejnost považovala, kdyby si stát půjčoval: 1. na investice do vytváření nových pracovních příležitostí (69 %), 2. do školství a vzdělávacího systému (61 %), 3. do dopravní infrastruktury a 4. zlepšování životního prostředí (59 % a 58 %), Tady končí převaha souhlasného hodnocení U půjčování na dávky sociálního zabezpečení převažovalo odmítnutí (49 %), současně ale 43 % dotázaných souhlasilo. V případě půjčování prostředků na obranu byl poměr odmítajících a souhlasících 2:1 a financování veřejné správy 3,5:1. Veřejnost ve svém celku si sice zadlužování uvědomuje, ale souhlasí s investicemi do takových oblastí jako nové pracovní příležitosti, školství, vzdělávání doprava a životní prostředí. Celkové hodnocení transformace, spolu s příklonem k možným řešením dalšího zadlužování nebo jeho odmítáním, se promítá i do stranických preferencí.

Poprvé jsme se podrobněji podívali do krajů Karlovarského, Libereckého a Pardubického na počátku seriálu článků o těchto volbách - 11.3.. Data na Vysočině a v krajích Hradeckém, Plzeňském, Zlínském jsme analyzovali v "poločase", 8. 4. . Na výsledky z krajů Jihočeského, Olomouckého, Ústeckého a Jihomoravského jsme se podívali v analýze z 6. 5.. Jak vypadá situace ve zbývajících krajích, přiblíží tabulka č.1.

Tabulka č.1 Stranické preference v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji (v %)

 PrahaStředočeský krajMoravskoslezský kraj
 Stranické preference 2010Výsledky voleb 2006Stranické preference 2010Výsledky voleb 2006Stranické preference 2010Výsledky voleb 2006
ČSSD19,523,292330,7430,540,54
ODS23,548,322439,1917,528,11
KSČM77,91212,8912,513,96
TOP 0919,5015,509,50
VV1609,50130
SPO303,5040
KDU-ČSL3,54,844,04,8757,18
SZ4,59,193,5634,34
Ostatní3,56,4656,3155,87

Stranické preference v Praze naznačují, že ODS určitě ztratí své výsadní postavení, ČSSD a KSČM se mohou dostat na úroveň roku 2006. Nové strany TOP 09 a VV zajisté zabodují a pražský zástupce KDU-ČSL se rovněž pravděpodobně ze Sněmovny nevytratí. Po celkovém součtu hlasů levice a ostatních stran se zřejmě oproti roku 2006 nic nezmění.

Středočeský kraj patří k jednomu z mála regionů, kde v průzkumech stranických preferencí vede ODS před ČSSD. KSČM si udržuje stálou pozici. Z nových stran výrazně zabodovala TOP 09, ale i VV získají v regionu příznivce. I pokud by se v závěru volební kampaně podařilo ČSSD převahu ODS "překlopit", středočeský region bude mít převahu pravicových poslanců.

Situace v Moravskoslezském kraji naznačuje mírnou převahu levicových stran, stejně jako před čtyřmi lety. I letos zvítězí ČSSD. Druhou pozici potvrdí ODS. Další "tradiční strany" KSČM a KDU-ČSL budou mít zřejmě stejné zastoupení, jako doposud. Z nových stran se zatím jeví úspěšnější VV, než TOP 09. Jak vyznívá srovnání stranických preferencí s reálnými výsledky v roce 2006 a co to může znamenat pro letošek, naznačuje tabulka č. 2.

Tabulka č. 2. Stranické preference v Praze, v Moravskoslezském a Středočeském kraji v roce 2006 a 2010 a volební výsledek 2006 (v %)

  ČSSD ODS KSČM SZ KDU-ČSL
Kraj
PrahaStranické preference 2006311711117
 Volební výsledky 200623,2948,327,99,194,84
 Stranické preference 201019,523,574,53
Kraj
StředočeskýStranické preference 200625,418,815,111,54,4
 Volební výsledky 200630,7439,1912,8964,87
 Stranické preference 20102324123,54
Kraj
MoravskoslezskýStranické preference 200623,621,519,486,5
 Volební výsledky 200640,5428,1113,964,347,18
 Stranické preference 201030,517,512,535

Srovnání volebních výsledků v roce 2006 a pražských stranických preferencí v témže roce ilustruje původní mírné či větší nadhodnocení všech stran kromě ODS. U ní tehdy "nanečisto" naopak došlo k značnému podhodnocení. Dnešní situace se liší, pozice ODS není podhodnocena, ale k přelévání hlasů může dojít právě mezi novými stranami ve prospěch ODS.

Ve středních Čechách se pořadí prvních dvou stran za čtyři roky nezměnilo, ale poměr sil se vyrovnal. "Sídliště naležato", vybudovaná kolem Prahy, nesou své ovoce a pravicové strany mají i díky těmto lokalitám dobré zázemí. KDU-ČSL si udržuje v regionu přibližně stejnou pozici, jako před čtyřmi lety a s největší pravděpodobností na jednoho poslance "dosáhne".

Přehled minulých a současných údajů v Moravskoslezském kraji naznačuje "rezervy" ČSSD a částečně i ODS. Znamenalo by to, že nové strany svůj momentální okruh příznivců částečně ztratí. Dosavadní trend v převážné většině předchozích krajů, slabá podpora SZ, se potvrdil i v moravskoslezském regionu. Tím je osud této strany v květnových volbách doslova "podepsán". Poslanci šesti stran, kteří mají naději zastupovat Moravskoslezský kraj, tedy fakticky zasednou v nové Poslanecké sněmovně. Zbývající dny do voleb rozhodnout "už jenom" o tom, jaké bude početní zastoupení těchto šesti stran ve Sněmovně.

14. 05. 2010 Ján Mišovič: "Společnost spotřebitelů" si zatím partaje vnutit reklamou nenechala ZDE

06. 05. 2010 Ján Mišovič: Jen komunisté za čtyři roky voliče neznechutili ZDE
28. 04. 2010 Ján Mišovič: Průzkumy veřejného mínění: pohřeb Zelených ZDE
23. 04. 2010 Ján Mišovič: Kam se sakra poděli voliči??? ZDE
14. 04. 2010 Ján Mišovič: Hledáme průměrného voliče. Zn.: Existuješ? ZDE
08. 04. 2010 Ján Mišovič: Krajské průzkumy: zmatek ZDE
01. 04. 2010 Ján Mišovič: Předvolební průzkumy: přání otcem myšlenky ZDE
25. 03. 2010 Ján Mišovič: Pomáhají či škodí průzkumy volebních preferencí soutěži politických stran? ZDE
17. 03. 2010 Ján Mišovič: Vnitřnosti voličského rozhodování ZDE
11. 03. 2010 Ján Mišovič: Co může krajský lídr zkazit a čemu může pomoci? ZDE
03. 03. 2010 Ján Mišovič: Zbytečně "dramatické" titulky průzkumů veřejného mínění ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 19.5. 2010