V nemocnici v Karlových Varech se nyní rozhoduje o tom, jak bude pokračovat letité přehlížení nezákonného překračování přesčasových hodin u sloužících lékařů téměř ve všech českých nemocnicích. Od roku 2006 platí zákoník práce, který přesně udává množství přesčasových hodin, které může zaměstnanec na pracovišti strávit a ten je 150 hodin za rok, které může zaměstnavatel nařídit.

Na dalších, celkem ale ne více než 416 hodin ročně, se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout a jakákoliv další přesčasová práce je protizákonná. Tyto hodiny přesčas ale stejně nestačí a proto lékaři fyzicky tráví v českých nemocnicích zcela běžně 800-900 hodin přesčas ročně (to odpovídá 4-6 službám/měsíc), průměr v naší nemocnici je kolem 1300-1500 hodin/ ročně (6-9 služeb/ měsíc) a některá oddělení přesahují i 2000 hodin přesčasů za rok. Přitom běžná pracovní doba na úvazek 1.0 je kolem 2000 hodin za rok. Ponechám na čitateli, aby posoudil danou skutečnost.

Lékařský odborový klub v Karlových Varech i přes to, že se to děje v celé republice (mimochodem velice užívaný argument managementu a krajské politické reprezentace), vzhledem ke zrychlování odchodů erudovaných lékařů požadoval při kolektivním vyjednávání alespoň zavedení standardního odměňování, které funguje ve státem řízených nemocnicích, šestnáctitřídní tabulku. Základní hrubé mzdy jsou v této tabulce od cca 17 000 pro nastupujícího absolventa až k 33 000 pro zkušeného 2.atestovaného lékaře s 32 letou praxí. Návrhů k řešení bylo samozřejmě více, od motivace mladých lékařů nejenom finančně, ale vstřícný postup ohledně postgraduálního vzdělávání a snaha o kompenzaci neúměrných přesčasových hodin oficiálním volnem po službě, atd. Samozřejmě vše (včetně šestnáctitřídní tabulky) bylo vedením smeteno ze stolu. Přitom již po krajských volbách 2008 byl lékařskými odbory všech 3 nemocnic ve správě kraje (K.Vary, Sokolov, Cheb) nový hejtman informován o letitém personálním problému ve zdravotnictví a nutnosti jej řešit.

Lékaři se tedy rozhodli trvat na svém zákonném právu nesloužit tak obrovské množství přesčasových hodin i přes to, že jim ve výplatě tvoří téměř polovinu jejich platu. Pod rouškou vykonávání administrativní práce na pracovišti, která nesouvisí s odbornou lékařskou prací, zaměstnavatel totiž vykazuje jenom minimální počet přesčasových hodin. Smlouvu, která to umožňuje, vypověděli lékaři v den, kdy krajští politici s managementem a zástupci stavebních firem pokládali základní kámen ke stavbě nového pavilonu urgentní medicíny za téměř ¾ mld. Kč. Personál krutě chybí v starých prostorách, kdo bude ale pracovat v nových, politiky a stavebníky asi moc nezajímá.

Požadavky lékařů byly finanční, protože uvedený stav je skutečně běžnou praxí téměř ve všech nemocnicích včetně těch fakultních, a tudíž si neděláme iluze, že se tento stav za měsíc vyřeší. Po mnoha neúspěšných pokusech upozornit na prohlubující se nezákonný stav odpovědné jsme osoby však rezignovali na ústní či písemná doporučení a urgence k nápravě stavu.

I férové 20% navýšení (za poslední 4 roky se nezvedaly mzdy lékařům v naší nemocnici a kumulativně jenom míra inflace byla na 12.5%) vyvolalo naprostou hysterii v řadách manažerů a nařídili směnný provoz, který je dle pana hejtmana zcela běžný v nedalekých dolech na Sokolovsku.

Nechci znevažovat těžkou práci horníků, ale pro lékařskou práci je lepší, když lékař o svého pacienta pečuje od začátku až do konce a nestřídá se u pacienta několik lékařů v průběhu několika málo dní. Od tohoto postupu zrazuje i ČLK a nikde v republice to plně nefunguje. Navíc zaměstnavatel tento provoz nařídil jednostranně a dle naší právní rozvahy nezákonně v několika ohledech, přičemž nedodržení zákonné oznamovací povinnosti 14dnů uznal při jednání s právníkem i generální ředitel Horák.

Odborná stránka zavedení směnného provozu je však mnohem závažnější a nese pro pacienty okresu a i celého kraje mnohem vážnější riziko omezení péče. Zatím jsou za směnného provozu schopni lékaři z interního lůžkového oddělení zabezpečit nanejvýš kvalitu víkendového provozu i v normální pracovní dny (tzn. jenom neodložitelnou, nikoli plánovanou) do konce všedního týdne.

Aby byla alespoň tato kvalita péče udržena i poté, bude nutné povolat lékaře z odborných ambulancí interního oddělení: gastroenterologické, kardiologické, diabetologické a hematologické. Tento krok povede k nutnosti zrušit plánované (až 3 měsíce dopředu) endoskopické výkony, kardiologická vyšetření, vyšetření komplikovaných diabetiků a hematoonkologických pacientů závislých na chemoterapii.

Jelikož gastroenterologická, diabetologická a hematologická ambulance v rámci karlovarské interny plní roli krajských pracovišť, bude nutné pacienty předávat do péče podobně vysoce specializovaných ambulancí v Praze, Plzni či Ústí nad Labem. Toto je vzhledem k časové tísni nutné začít organizovat již od začátku týdne, jelikož zaměstnavatel dle našich informací zatím nejednal s žádnou takovou nemocnicí.

Je velice smutné, když generální ředitel až den spuštění směnného provozu při plánování obsazení lékařů do nařízených směn zjistí, že minimálně 5 jím uvažovaných lékařů vůbec nejsou zaměstnanci nemocnice, ale pracují v soukromých odborných ambulancích, nebo ambulancích praktických lékařů v kraji, tudíž je nemůže přimět k směnnému provozu.

Další vývoj ukáže čas, ale určitě je nutné, aby tento problém nezapadl a nutil nás uvažovat i o práci lékaře, jako o práci smrtelníka, který má právo na svůj soukromý život.

články autora   O autorovi  
Vytisknout   Poslat e-mailem