1. Cestující musí být o svých právech informován dopravcem, který mu na požádání musí předat listinu o jeho právech.

2. Nařízení vylučuje v čl.5 odst.3 v případě mimořádných okolností definovaných v odstavci 15 hlavy směrnice právo na náhradu škodu pouze dle článku 7. Přeloženo to znamená, že pokud je let zrušen např. z rozhodnutí řízení letového provozu, nenáleží cestujícímu pouze nárok na finanční náhradu 250, 400 resp. 600 EUR dle délky letu. Ostatní práva a ale zůstávají směrnicí nedotčená, viz dále.

3. Při zrušení letu má cestující právo a může si zvolit mezi:

a) náhradou ceny letenky a to za část neuskutečněné cesty nebo i celou cestu pokud nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu. Navíc má nárok na zpáteční let do místa odletu při nejbližší příležitosti.

b) přesměrováni za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na cílové místo určení nebo přesměrování v pozdější době.

4. Cestujícímu musí být poskytnuto vysvětlení ohledně možné náhradní dopravy.

5. Cestujícímu musí mu být být zdarma nabídnuta strava a občerstvení, dva telefonní hovory, fax, a pokud je čas nového odletu po dni původního odletu, tak i ubytování v hotelu a přeprava mezi letištěm a hotelem.

6. Pokud dopravce umístí cestujícího do vyšší třídy, než na kterou byla zakoupena letenka, nesmí požadovat žádnou dodatečnou platbu. Naopak při přesunutí do nižší třídy musí nabídnou kompenzaci dle Nařízení.

7. Nařízením nejsou dotčena práva cestujících dožadovat se další náhrady.

8. Důkazní břemeno o tom zda a kdy byl cestující informován o zrušení letu leží na dopravci.

9. Odpovědnost dle Nařízení nesmí být omezena ani se jí nelze zprostit odlišnými ustanoveními v přepravní smlouvě.

10. Pokud je však omezující ustanovení použito ve vztahu k cestujícímu nebo jestliže cestující není správně informován o svých právech a z tohoto důvodu přijal náhradu škody, která nedosahuje náhrady stanovené Nařízením, je cestující dále oprávněn k uskutečnění nezbytných úkonů u příslušného soudu nebo orgánů směřujích k získání dodatečné náhrady.

Pokud porušily aerolinie práva cestujícího, obraťte se se stížností na příslušnou leteckou společnost nebo cestovní kancelář, která organizuje zájezd. Pokud do 6 týdnů ode dne přijetí stížnosti společnost neodpoví nebo není cestující s její odpovědí spokojeni, může se cestující obrátit na Úřad pro civilní letectví zde ZDE. Formulář stížnosti je připojen.

Ještě doplňují, že další polopravdy a i přímo nepravdy se lze dočíst ZDE i rZDE Podle informace pana Tomáše Večla z Evropského spotřebitelského centra mají cestující právo na informace, občerstvení, stravu a v krajním případě i na ubytování. "Dále mají možnost výběru mezi refundací (náhradou) ceny letenky při zrušení letu nebo přesměrováním do jejich cílové destinace, pokud je to možné," vysvětlil Večl.

Pan Okamura, hájící cestovní kanceláře ale nesprávně soudí, že:

Smůlu však mají cestující, jejichž dopravce má ve všeobecných podmínkách informaci, že v případě vyšší moci mu nevzniká vůči klientovi žádný další závazek. V takovém případě nejsou aerolinky povinny klientovi náhradní let zajistit. "Zákon v takovém případě neporušují," řekl iDNES.cz šéf Asociace cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. - To je zjevně nepravdivé tvrzení s odkazem na čl. 15 ods. 1 Nařízení.

Jak uvádí uvádí TV NOVA zde ZDE:

Nárok na finanční kompenzaci skutečně není, ale pouze na tzv. náhradu škody v částce 250 až 600 EUR dle článku 7 Nařízení. Ostatní práva zůstávají nedotčená, tj. právo na vrácení ceny letenky, přesměrování letu, náhradní let nebo dopravu, ubytování, stravování atp.