16. 4. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 4. 2010

Ahmadínežád říká "díky, Ameriko"

Vztahy mezi Íránem a Spojenými státy jsou bouřlivé už skoro šedesát let. Před druhou světovou válkou se íránský šáh Rezá Pahlaví snažil manévrovat mezi vnějšími tlaky a požadavky Velké Británie, SSSR a Německa. Když vypukla válka,vyhlásil neutralitu. To vedlo roku 1941 k sovětsko-britské spojenecké invazi. Spojenci donutili šáha k abdikaci ve prospěch svého syna.

Sovětské síly zůstaly v severním Íránu a roku 1946 vystoupil SSSR s požadavkem na ropnou koncesi v této části země. Britové považovali Írán za součást své sféry vlivu a měli pod kontrolou velmi výnosnou Anglo-íránskou ropnou společnost (AIOC, Anglo-Iranian Oil Company). Tehdy už začala studená válka a Britové nechtěli požadavku SSSR vyhovět. Sovětské síly se stáhly ze severního Íránu, což byla víceméně implicitní součást Jaltských dohod o rozdělení sfér vlivu.

Roku 1951 se ovšem íránským premiérem stal vůdce nacionalistické strany Muhammad Mosaddek, který přes odpor šáha Muhammada Rézy Pahlavího znárodnil AIOC. Ve vzájemném souboji získal Mosaddek dostatečnou lidovou podporu na to, aby převládl nad šáhem a donutil ho k faktickému exilu.

Britové v té době ve skutečnosti všude po Středním východě předávali svoji roli Spojeným státům. Byla to tedy CIA, kdo v Íránu zorganizoval převrat ze 16. srpna 1953 a zařídil, aby se šáh vrátil do Teheránu a plně se ujal řízení politiky. Znárodnění ropy bylo zrušeno a britská firma znovu uvedena do země.

Íránský šáh se stal pevným spojencem USA, přičemž doma potlačil veškerou opozici. Spojené státy se v té době nestavěly proti šáhovým jaderným ambicím, ba dokonce ani Izrael. Šáhův režim byl stále represivnější,což nakonec vyvolalo roku 1979 nacionalistickou revoluci, v jejímž čele stál ajátoláh Rúholáh Chomejní. Jedním z hlavních důvodů rozhořčení revolucionářů bylo podřizování národních zájmů Íránu politice USA, které ztělesňoval převrat zorganizovaný CIA roku 1953.

Šáh uprchnul ze země a krátce poté, 4. listopadu 1979, bylo obsazeno velvyslanectví USA. Diplomaté pobývající na ambasádě se stali rukojmími íránského režimu. Zůstali jimi po dlouhých 444 dnů. Od té doby jsou vztahy mezi oběma zeměmi nepřátelské. Roku 1980 na Írán vojensky zaútočila irácká vláda Saddáma Husajna materiálně podporovaná vládou Spojených států.

Tato dlouhá a krvavá válka skončila po osmi letech víceméně nerozhodně. Krátce poté vtrhnul Irák do Kuvajtu, zčásti proto, aby získal prostředky na úhradu nákladů předchozí války. Irák počítal s "pochopením" USA pro své akce, ale namísto toho se ocitl v první "válce v Zálivu".

Spojené státy se nyní nacházely ve sporu jak s Irákem, tak s Íránem. Když 11. září 2001 podnikla svůj útok al-Kajdá, Bushova administrativa obvinila ze spoluúčasti na něm Irák i Írán, přičemž ovšem ve skutečnosti byla al-Kajdá k oběma režimům nepřátelská. Spojené státy vtrhly roku 2001 do Afghánistánu a roku 2003 do Iráku v naději, že v obou zemích získají přátelsky nakloněné režimy. Očekávaly od nich podporu ve svém trvalém souboji s Íránem, jenž začal vážně pracovat na získání jaderných zbraní.

Takže kde se nacházíme dnes? Íráčané měli právě volby a nyní jednají o budoucí vládě. Když chtěly vést vzájemná jednání strany, které mají silnou podporu v šiítských oblastech, odcestovaly kvůli tomu do Teheránu. Jednou z uváděných příčin bylo, že si nepřály, aby je slyšela odposlechová zařízení USA. Odposlechová zařízení Íránu jim zřejmě nevadila. Právě teď oznámila svou návštěvu v Íránu také nejsilnější strana se základnou v sunnitských oblastech. A íránská vláda vyzývá šiítské strany, aby do vlády v každém případě zařadily také sunnitské politiky.

Není tomu tak, že by Írán ovládal iráckou politiku. Zdaleka ne. Ale po dlouhé americké okupaci dopadnou věci patrně tak, že Írán bude mít v Iráku větší vliv než Spojené státy. Írán vděčí Spojeným státům zejména za to, že odstranily onoho hrůzostrašného nepřítele, kterého měl v Iráku, Saddáma Husajna.

V Afghánistánu dosadily Spojené státy k moci Hamída Karzáího. Z hlediska USA byl ideální osobou, vlastně jediným, kdo by mohl úspěšně vzdorovat Tálibům a udržet Afghánistán pohromadě. Sám byl etnický Paštun a byl ochoten dohodnout se s různými válečnými magnáty ovládajícími nepaštunské oblasti.

Po nedávných volbách zazněla obvinění, že je Karzáí zmanipuloval a že je velmi tolerantní vůči korupci a pěstování drog. Spojené státy na něj vyvinuly značný nátlak s cílem, aby změnil některé své politiky. Co udělal Karzáí? Pozval na návštěvu Kábulu Ahmadínežáda, řekl, že se možná sám spojí s Táliby, a otevřeně odsoudil vojska USA za svévolné zabíjení civilistů.

Protože Spojené státy nemají žádného jiného vhodného kandidáta, rezignovaly a pokusily se obnovit s Karzáím vztahy. Platí to zejména o generálovi Stanleym McChrystalovi, tamnímu veliteli ozbrojených sil USA, který investoval mnoho do dosažení byť jen částečného vítězství nad Táliby. Po devíti letech angažovanosti USA (a NATO) v Afghánistánu hraje jejich nejjistější spojenec íránskou kartou proti Washingtonu a zdá se, že Spojené státy s tím nemohou moc dělat.

Současně v Íránu čelí Ahmádínežád silné domácí opozici, kterou se ze všech sil snaží potlačit. A Spojené státy vedou rozsáhlou kampaň za vyhlášení sankcí proti Íránu kvůli jeho neochotě přestat s vývojem jaderných reaktorů. Jaké výsledky přinesla tato kampaň za sankce (nebo něco závažnějšího) vedená Spojenými státy a halasně podporovaná Izraelem?

Doma v Íránu velmi posílila vnitropolitickou pozici Ahmadínežáda, protože mu umožnila, aby vystupoval jako obránce íránské suverenity. A nehledě na veškerý nátlak Spojených států se zdá pochybné, že by Rusko a Čína (zejména Čína) podpořily vážné a nikoli jen formální sankce. Přitom, jak správně říkají Izraelci, ve snahách Íránu stát se jadernou mocností je čas na jeho straně.

Třicet let zahraniční politiky USA vedené vůči Íránu se podle všeho ošklivě obrátilo proti Spojeným státům. (Možná bychom ale měli hovořit o skoro šedesáti letech). Írán je dnes silnější než kdykoli předtím, do značné míry v důsledku politiky USA. Kdybyste byli Ahmádínežádem, neřekli byste "díky, Ameriko"?

(© Immanuel Wallerstein, komentář č. 279, 15.4.2010. Z angličtiny přeložil Rudolf Převrátil)

                 
Obsah vydání       16. 4. 2010
17. 4. 2010 "Češi smrdí" Fabiano  Golgo
18. 4. 2010 Golgo je prachsprostý šovinista a rasista Ivan Odilo Štampach
18. 4. 2010 V titulku Golgova článku jsou uvozovky! Jan  Čulík
18. 4. 2010 Voda je drahá
16. 4. 2010 BBC: Jaká jsou práva cestujících komerčními letadly po zrušení letu
16. 4. 2010 Cestující MAJÍ právo na vrácení peněz za zrušené lety
16. 4. 2010 Podnět proti Petru Uhlovi
16. 4. 2010 Dobře utajená nezaměstnanost Věra  Říhová
16. 4. 2010 Bodejť jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo! Štěpán  Kotrba
16. 4. 2010 Kocour Mikeš samozřejmě rasistický je, ale zakazovat se nedá Jan  Čulík
17. 4. 2010 "Jste hovado. Co sledujete svou mediální kampaní o cigánech?"
16. 4. 2010 Polsko po Smolensku: Ztracené volby? Marta  Harasimowicz
16. 4. 2010 Palestinci jsou také lidi
16. 4. 2010 Preference ODS klesají... Boris  Cvek
15. 4. 2010 EU: 2020 slov proti krizi Štěpán  Kotrba
16. 4. 2010 Pirátská cesta 23 Štěpán  Kotrba
16. 4. 2010 Klub Bilderberg se v roce 2010 schází v Sitges
15. 4. 2010 Club-K: kontejnerová hrozba aneb k čertu s pravidly
16. 4. 2010 Vaše místo nahradí jiní dodavatelé se značkou online ready
16. 4. 2010 Ahmadínežád říká "díky, Ameriko" Immanuel  Wallerstein
16. 4. 2010 Co se děje? Tomáš  Krček
16. 4. 2010 Psychologie odlišnosti aneb šanghajská orientace Ruska
16. 4. 2010 "Ó podzime, tak dlouze tvé housle lkají... mrkev je uvařená, opakuji..." Karel  Košťál
16. 4. 2010 Čert na zdi a Fajt v Národní galerii Štěpán  Kotrba
16. 4. 2010 Ekonomie s rozletem básníka Pavel  Urban
16. 4. 2010 Pozdrav z říše čiré možnosti Pavel  Urban
16. 4. 2010 Zdravý duch páchne kapitálkami Karel  Dolejší
16. 4. 2010 Cítíte se být Romem? Případně i Čechem? A co pro vás tato identita znamená? Pavel  Pečínka
15. 4. 2010 Proč jsou voliči tak zhnuseni?
15. 4. 2010 Sovětské manýry Baracka Obamy
15. 4. 2010 Amerika, Rusko, Kyrgyzstán -- seřaď dle důležitosti! Lucie  Hromková
15. 4. 2010 Dvojí metr přesně vystihuje izraelsko-palestinský konflikt Daniel  Veselý
15. 4. 2010 Pane doktore, beru si tatínka domů, teď hned! Aneb buďte silní, a porazte strach! Jan  Paul
15. 4. 2010 Chorvatský prezident se omluvil Bosně
15. 4. 2010 Můj pohled na metody vzdělávání v matematice se od názorů Jana Šimůnka diametrálně liší Vladimír  Wagner
14. 4. 2010 To nejsou jen puberťáci, paní redaktorko Štěpán  Kotrba
14. 4. 2010 Nečas propásl šanci Petr  Jánský
14. 4. 2010 Gazeta wyborcza: Tragické rozhodnutí o přistání zřejmě přijali piloti sami
14. 4. 2010 Jaký bude dopad smolenské katastrofy na polskou politiku? Karel  Dolejší
14. 4. 2010 Takový trochu neobyčejný rasismus Martin  Profant
14. 4. 2010 Velká hra a geopolitika Střední Asie Oskar  Krejčí
14. 4. 2010 Nicotná polemička o Smolensku Michal  Kuklík
14. 4. 2010 Polemika o nicotnostech? Karel  Dolejší
14. 4. 2010 Otevřený dopis panu Prečanovi Petr  Jánský
14. 4. 2010 Za matematiku ještě nudnější Hynek  Bíla
14. 4. 2010 O jedné slevě na DPH Jaroslav  Ungerman
1. 4. 2010 Hospodaření OSBL za březen 2010

Írán RSS 2.0      Historie >
16. 4. 2010 Ahmadínežád říká "díky, Ameriko" Immanuel  Wallerstein
9. 4. 2010 Tři Američané byli v Íránu obviněni z napojení na zpravodajské služby   
8. 4. 2010 Ohrožuje superrychlý člun v íránském arzenálu americké letadlové lodě? Karel  Dolejší
19. 3. 2010 Držme si klobouky, jede se z kopce Karel  Dolejší
3. 2. 2010 Česká republika se podílí na šíření falšovaných informací o íránském vývoji atomové bomby Mojmír  Babáček
31. 1. 2010 Spojené státy obkličují Írán válečnými loděmi a raketami   
29. 12. 2009 Údajný dokument o íránském vývoji jaderné zbraně odhalen jako podvrh   
27. 12. 2009 V Teheránu policie usmrtila devět demonstrantů   
21. 12. 2009 Írán: Až "milion demonstrantů" se účastnil pohřbu reformistického duchovního   
11. 12. 2009 Rusko chce další izraelské bezpilotní letouny   
9. 12. 2009 Studentské protesty se konaly v několika íránských městech současně   
7. 12. 2009 Írán: Policie se snaží potlačit opoziční demonstraci   
2. 12. 2009 Zavést idiotské sankce proti Íránu je přímou cestou do války   
2. 10. 2009 Immanuel Wallerstein: Znovu Írán: co když všichni blufují ? Immanuel  Wallerstein
24. 9. 2009 Rusko naznačilo, že podpoří sankce proti Íránu