7. 4. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 4. 2010

NÁVOD K POUŽITÍ NEJEN PRO POLITIKY

Rady pro špatného řečníka

Kurt Tucholsky
Z němčiny přeložil Miloslav Ransdorf

Nikdy nezačínej začátkem, nýbrž vždy tři míle před začátkem! Asi takhle: „Mé dámy a pánové! Předtím, než přejdu k tématu dnešního večera, dovolte mi, abych Vám krátce…“ Zde máš už v zásadě všechno, co činí krásný začátek: kostrbaté oslovení; začátek před začátkem; oznámení, o čem zamýšlíš mluvit; a slovíčko „krátce“. Tak získáš v okamžení srdce a uši posluchačů.

Nemluv zpaměti – to dělá tak neklidný dojem. Nejlépe to bude tak, že svou řeč přečteš. To je jisté, spolehlivé a také každého potěší, když čtoucí řečník se po každé čtvrté větě seshora nedůvěřivě dívá, zda tam všechny ještě jsou.

Když už ale nemůžeš poslechnout, co se Ti tu tak přátelsky radí a chceš mluvit naprosto a zcela zpaměti…. Mluv tak, jak píšeš: a já vím, jak Ty píšeš. Mluv dlouhými, dlouhými větami, takovými, při nichž máš Ty doma klid, který tak moc potřebuješ, bez ohledu na své děti, připravuješ je, přesně víš, jaký je konec, vedlejší věty krásně poskládané vzájemně do sebe jako krabice, takže posluchač, netrpělivě snící těkavě svůj sen na svém sedadle, zatímco dříve si tak rád zdříml, čeká na konec takového souvětí.

Tak, teď jsem Ti právě dal příklad. Takto musíš mluvit. Začni vždy u starých Římanů a stále uváděj u toho, o čem mluvíš, společenská pozadí věci. To není jen německé – to činí všichni obrýlení lidé. Jednou jsem slyšel mluvit na Sorbonně čínského studenta, který mluvil hladce a dobře francouzsky , ale promlouval k všeobecné potěše takto: „Dovolte mi, abych Vám ve vší krátkosti vylíčil dějiny vývoje mé vlasti od doby 2000 před narozením Krista…“ A zcela užaslý pokukoval, protože se následkem toho lidé smáli. Takto to musíš dělat. Máš zcela pravdu: tomu opravdu člověk jinak neporozumí, kdo by tomu mohl také porozumět bez historických pozadí…velmi správně! Lidé přece nepřišli na Tvou přednášku, aby si vyslechli věci o živoucím životě, nýbrž to, co si mohou také najít v knihách…Velmi správně! Nestarej se o to, zda vlny, které od tebe běží do publika, se také vracejí zpět. Mluv bez ohledu na účinek, na lidi, na vzduch v sále; jenom stále mluv, můj dobráku.

Musíš všechno vložit do vedlejších vět. Nikdy neříkej: „Daně jsou příliš vysoké“. To je řečeno příliš jednoduše. Říkej:“ Chtěl bych tomu, co jsem právě řekl, ještě krátce podotknout, že daně zdaleka…“ Tak to má být.

Upíjej tu a tam před lidmi sklenici vody – to lidé rádi vidí. Když učiníš vtip, směj se předem, aby se vědělo, kde je pointa.

Řeč je orchestrální kus: němá masa mluví totiž nepřetržitě spolu s Tebou. A to Ty musíš slyšet. Ne, Ty to nepotřebuješ slyšet. A tak jenom mluv, jenom čti, jenom hromuj, jenom historizuj. K tomu, co jsem právě řekl o technice řeči, bych chtěl ještě krátce podotknout, že hodně statistiky vždycky velice oživí řeč. To ohromně uklidní a protože každý je schopen bez námahy si zapamatovat deset rozdílných čísel, tak je to hodně zábavné.

Oznamuj konec své řeči dlouho dopředu, aby posluchač ze samé radosti nedostal záchvat mrtvice. Oznam konec a potom začni svou řeč od začátku a řečni ještě půl hodiny. To se dá zopakovat vícekrát. Nemluv nikdy méně než půldruhé hodiny, jinak se ani nevyplatí vůbec vážně začít.

Když někdo mluví, musí ti ostatní poslouchat – to je Tvoje příležitost. Zneužij ji!

zdroj ZDE

                 
Obsah vydání       7. 4. 2010
7. 4. 2010 Smlouva START II a paradoxy současného jaderného věku Rudolf  Převrátil
7. 4. 2010 „Kauza Topolánek“ aneb mediální konstrukce reality Jiří  Simonides
8. 4. 2010 Ohrožuje superrychlý člun v íránském arzenálu americké letadlové lodě? Karel  Dolejší
7. 4. 2010 Vatikán napadl údajnou "nenávistnou protikatolickou kampaň"
7. 4. 2010 Poučení synovské František  Halas
7. 4. 2010 Změna v americké jaderné strategii
7. 4. 2010 Wikileaks zveřejnila video, kde američtí vojenští letci zabíjejí irácké civilisty
7. 4. 2010 Při útocích v Bagdádu 50 mrtvých, obavy z obnovení války
6. 4. 2010 K dění kolem volby a nástupu nového vedení
7. 4. 2010 Hrad šíří nepravdy Tomáš  Krystlík
7. 4. 2010 Tři němečtí vojáci zabiti v boji s Talibánem
7. 4. 2010 Lubrikant intelektuální diskuze Štěpán  Kotrba
7. 4. 2010 Námitky zaujaté obhajobě Pavel  Urban
7. 4. 2010 Měli bychom se naučit myslet konzervativně? Pavel  Urban
8. 4. 2010 Čerstvé lednové jahody by byly lepší než sušené loňské bukvice Karel  Dolejší
7. 4. 2010 O kapitalismu skutečně s láskou
7. 4. 2010 Malíř Houkal a jeho syn na mizině Josef  Vít
6. 4. 2010 A nejhlouběji vidím nenávist Ladislav  Žák
6. 4. 2010 Spisovatel Jaroslav Durych: Na komunismu mi imponuje vraždění
6. 4. 2010 Jak je příjemné krást
7. 4. 2010 Jak je příjemné krást? Jiří  Kadeřávek
7. 4. 2010 Jak dál při distribuci knih?
6. 4. 2010 ÚSTR nesmí být zařízením žádné politické strany Vilém  Prečan
6. 4. 2010 Zbraně posledního soudu Oskar  Krejčí
6. 4. 2010 Chcete mě kriminalizovat za to, že čtu nějaký text, jehož původ je neznámý?
6. 4. 2010 Jaký politik jsi ty, čtenáři Britských listů? Miloslav  Štěrba
6. 4. 2010 Varovná analýza pocitu bezpečí na území Prahy
6. 4. 2010 Na lenost žáků doplácí výuka v náročných oborech Vladimír  Wagner
6. 4. 2010 Casus belli a Spojené státy americké versus Írán Ivo  Šebestík
5. 4. 2010 Dnešní ODS: unikát "spiknutí bezvýznamných" Boris  Cvek
7. 4. 2010 Rady pro špatného řečníka Kurt  Tucholsky
5. 4. 2010 Já jsem se také rozčílil Jan  Kadubec
5. 4. 2010 Čtenářská obec Britských listů stále pomalu roste
1. 4. 2010 Hospodaření OSBL za březen 2010