2. 4. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 4. 2010

ANALÝZA

USA a Izrael: Soulad i nesoulad, pravý i zdánlivý, dopady chtěné i nechtěné

Podle údajného vyjádření izraelského velvyslance v USA Michaela Orena generálním konzulátům Izraele v zemi, jsou vztahy mezi oběma zeměmi na nejnižší úrovni od roku 1975. Nesoulad mezi oběma zeměmi mívá, v historických termínech, následky. Tehdy tlačil Henry Kissinger na Yitzaka Rabina, aby pustil 2 důležité průsmyky na Sinaji, které dřív zabral v 1972 arabsko-izraelské válce a tím učinil gesto pro mírový proces mezi oběma zeměmi, jak Kissinger potřeboval. Rabin vzdoroval celé měsíce, aby je nakonec musel pustit, i s přítomností na kopcích nad nimi. Rabin také sloužil jako velvyslanec v USA a dobře pochytil, jak to tam pracuje. O job přišel, když se jeho koalice pohádala s "religionisty" o veřejném nedodržování šábesu -- Izrael je ve většinové populaci v denním životě zcela sekulární země.

Oren je původně historik a jistě je mu známa podobná situace z roku 1992, kdy také došlo k nesouladu (který také měl následky). Tehdy George Bush st. a James Baker varovali před výstavbou na dobytých teritoriích z roku 1967, zvláště na území východního Jeruzaléma a Západního břehu. Snažili se začít mírové rozhovory uprostřed první intifády. Likud a vláda starého, tvrdého teroristy Yitzaka Shamira požadavek ignorovala. Bush a Baker následně odmítli garantovat 10 miliard USD v úvěrových zárukách pro bytové projekty, určené k umístění vlny přistěhovalců z bývalého SSSR. Nikdo neustoupil.

Ale hned v následujících volbách Shamirova strana prohrála, údajně také pro management vztahů s USA. Bush ztratil volby také, ale spíš z důvodů kulhající ekonomiky.

B. Netanyahu je jestřábí politik, který jen zdráhavě souhlasil s ideou vytvoření palestinského státu a to ještě s mnohým varováním. Výzvy prezidenta Obamy ke zmražení výstavby se mu viditelně nelíbí. Ale oznámil desetiměsíční moratorium, což platí na West Bank, ačkoliv z toho výslovně vyjmul Jeruzalém, který obě strany označují za své hlavní město. Ale před pár týdny, právě za návštěvy viceprezidenta Josepha Bidena, izraelský ministr vnitra oznámil plán na výstavbu 1600 bytových jednotek ve východním Jeruzalému.

Měl tam tři úkoly: deklarovat bratrství a nezlomnou podporu Izraeli, vymezit se proti Íránu a jeho jadernému programu tvrdými sankcemi a spustit jednání s Palestinci. Biden okamžitě odsoudil plán jako podraz, ničeho podstatného nedosáhl a vzápětí rozladěná Hillary Clintonová telefonovala s premiérem Netanyahuem a dožadovala se v horké debatě zrušení projektu. Předseda vlády se potom omluvil za nevhodné „načasování“ plánu, ale ne za plán jako takový. Dojem ve Washingtonu je ten, že chtěl ukázat svou nezávislost na Obamově administrativě, která nepožívá úcty jestřábů. Religionisté ve vládě ho taky ihned pochválili.

Ale v Izraeli vzrůstá znepokojení z „roztržky“, protože Obamova administrativa drží kurs, a to i přes to, že v USA si jen političtí sebevrazi dovolí kritizovat Izrael. AIPEC je ihned ztrestá při prvních preferencích nebo volbách. Přesto Hillary Clintonová znovu vyzvala Izrael, aby „doložil“ svou odhodlanost „pokračovat v mírovém procesu“.

Proč by měli Izraelci naslouchat? I svému velvyslanci-historikovi? Protože je třeba brát v úvahu, že v mnoha průzkumech Izraelci majoritně souhlasí s ideou palestinského státu vedle sebe. To chce i Obamova administrativa, a okázalá výstavba bytů to jednoznačně a zásadně podkopává. Tatáž většina také vidí fundamentalistické „usedlíky“ jako těžký vír v rozpočtech a fiskálních plánech a kteří nezasluhují rozkol s velmocí, která platí Izraeli 3 mld. USD ve vojenské pomoci ročně.

Kam to došlo v roce 1992? Rozpor stál Shamira post a de facto ukončil jeho kariéru. Kdo ho vystřídal? Generál Rabin, který výstavbu okamžitě ukončil, nazval osady „politickým, nikoli náboženským projektem“ a zahájil skutečné rozhovory, vedoucí k bezprecedentním „Dohodám z Oslo“, vzbuzujícím naději celého světa. Po jeho zavraždění, politický chameleon Šimon Peres neudržel momentum, ani zhruba poloviční podporu izraelských voličů té doby, k mírovému řešení a ultimativně byl vystřídán, v divokých koaličních šarvátkách izraelské parlamentní politiky, érou jestřábích vlád, dodnes. AIPAC byl hlavním iniciátorem a organizátorem zákulisního úsilí vedoucího ke znehodnocení a likvidaci „úmluv z Oslo“ ihned po atentátu. To se tiše, bez publicity, zdařilo a dnes z nich nezbyl prach, může se začínat znovu od Adama.

Strategie stálé ochoty k „jednání“, kdy se ale nic vyjednat nemá, poskytuje krytí bezohledné politiky likvidace Palestinců i jejich kultury, judaizací okupovaných území a fraktalizací jejich kontinuálního osídlení a trvá, také s pomocí či malou efektivností, již od Arafatových dob těžce zkorumpované struktury Al Fatah, teď na Západním břehu.

Tato korupce je jedním z důvodů ascentu organizace Hamás z humanitární na politickou scénu. Co přinese tento poslední spor, chceme-li věřit na historické precedenty? V Americe málo a nakonec asi nic, od šedesátých let je AIPAC lobby v popírané, ale efektivní kontrole politiky země, ale Izrael vypočitatelný nikdy zcela není, vývoj nelze předjímat, ale doba pro mír vzniká pouze oslabením dominanta, ať násilím, nebo jiným tlakem, ztrátou ochrany, podpory, peněz. Nic takového není vidět na obzoru.

                 
Obsah vydání       2. 4. 2010
5. 4. 2010 Dnešní ODS: unikát "spiknutí bezvýznamných" Boris  Cvek
4. 4. 2010 Obžaloba koho? Přemysl  Janýr
5. 4. 2010 Já jsem se také rozčílil Jan  Kadubec
4. 4. 2010 Papež se za pedofilní skandály neomluvil
3. 4. 2010 ACTA: Kriminalizace kopírování pro vlastní potřebu Vilém  Maršík
4. 4. 2010 Učitelé při hodnocení systematicky diskriminují černošské žáky
3. 4. 2010 Jak se nestanu novinářem Štěpán  Steiger
3. 4. 2010 Kdepak asi je ta bohatá nevěsta pro Jiřího Paroubka? Miloslav  Štěrba
3. 4. 2010 Čtyři podání Petra Uhla Petr  Uhl
5. 4. 2010 Čtenářská obec Britských listů stále pomalu roste
2. 4. 2010 Izraelská novinářka je od prosince v tajném domácím vězení
2. 4. 2010 Papežův kazatel: Kritika církve za pedofilii je "jako antisemitismus"
2. 4. 2010 Je kapitalismus jediná hra ve městě?!? Ladislav  Žák
20. 4. 2014 Tři hodiny odpoledne Jim  Bishop
2. 4. 2010 Velký pátek Boris  Cvek
2. 4. 2010 Norové se budou snažit získat Čapka
2. 4. 2010 USA a Izrael: Soulad i nesoulad, pravý i zdánlivý, dopady chtěné i nechtěné Vít  Rossignol
3. 4. 2010 Matrix: svět falešné války v Afghánistánu Vít  Rossignol
2. 4. 2010 Tání v americko-čínských vztazích
2. 4. 2010 Afghánský prezident obvinil cizince z falšování voleb
2. 4. 2010 O matematice a maturitách
2. 4. 2010 Ideologizovaný a angažovaný festival Jeden svět 2010 Daniel  Veselý
1. 4. 2010 Michael  Marčák
2. 4. 2010 Není jména František  Halas
2. 4. 2010 Březen 2010 -- také něčím nečekaný? Miloš  Dokulil
1. 4. 2010 Britští konzervativci chtějí nahradit "velký stát" "širokou společností"
2. 4. 2010 Kateřina Konečná: Základem je čeština, romština jen jako doplněk Pavel  Pečínka
2. 4. 2010 Vláda ODS okradla Čechy o miliardy korun a zabránila vzniku tisíců pracovních míst Lubomír  Zaorálek
1. 4. 2010 Bylo poválečné Československo srovnatelné s nacistickým Německem? Michal  Petřík
1. 4. 2010 El Baradei kritizoval podporu Západu pro represivní režimy
1. 4. 2010 Zaujatá obžaloba: Jak bylo, je a nejspíš i bude František  Nevařil
1. 4. 2010 Nezaujatá kritika Ilona  Švihlíková
1. 4. 2010 Nevařilův text vyvolává zajímavé otázky Jan  Čulík
2. 4. 2010 Theatrum mundi v jedné fotografii Stanislav A. Hošek
3. 4. 2010 Bouře ve sklenici vody -- aneb proč a jak (ne)číst Nevařila Jiří  Jírovec
1. 4. 2010 Nezaměstnaní Němci jezdí za prací do Polska
1. 4. 2010 Předvolební průzkumy: přání otcem myšlenky Ján  Mišovič
1. 4. 2010 Mediální organizace lobbují ve Štrasburku proti "hrozbě svobodě projevu"
1. 4. 2010 SCIO ukazuje, jak bude asi vypadat plánovaná privatizace školství
1. 4. 2010 Současný přístup k matematice je špatný
31. 3. 2010 Poznámka k probíhajícímu uvádění faktů o dr. Nečasovi Petr  Wagner
31. 3. 2010 Rusko možná v létě oficiálně představí nový "supertank" T-95. Bude mu k něčemu dobrý? Karel  Dolejší
31. 3. 2010 Deset hlavních důvodů, proč východní Jeruzalém nepatří Izraeli Juan  Cole
31. 3. 2010 Co je a co není důležité v českém zdravotnictví Petr  Wagner
31. 3. 2010 Domácí násilí v Česku aneb perly české žurnalistiky Darina  Martykánová
31. 3. 2010 Byli jste někdy v Bosně?
31. 3. 2010 Dlouhé a pomalé "kácení" Topolánka Ivo  Šebestík
31. 3. 2010 O domácím násilí a o Nečasovi Jan  Potměšil
31. 3. 2010 V Rusku vzplál boj o Stalina Richard  Seemann
31. 3. 2010 Testy Scio jsou natrénovatelné
1. 4. 2010 Hospodaření OSBL za březen 2010