24. 3. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 3. 2010

Topol není jen falešný a prázdný

Mirek Topolánek již mnohokrát dokázal, že jeho osobnost je nezralá a proto je z definice nezpůsobilý zastávat odpovědnější funkci. Nejde o problém s defektním intelektem, ale se sebeovládáním a sníženou schopností chápat, co je společensky přijatelné, a co nikoli. Široká veřejnost sdílí stereotyp, že ve vysoké funkci každý zblbne, neboť mu sláva a moc "stoupnou do hlavy" a nutně se začne chovat arogantně. Není tomu tak. Většina lidí deroucích se do vysokých funkcí, svoji osobnostní nezralost dříve nebo později projeví měrou nepřehlédnutelnou. Jsou identifikováni jako nezpůsobilí a pokud jsou závislí na podpoře soudných lidí, do vysokých funkcí neproniknou. Vysocí funkcionáři jsou v demokratických podmínkách nuceni se chovat mravně, mohou podstupovat riziko nemravného jednání nanejvýše jen při maximální obezřetnosti, aby unikli prozrazení, což je v nejvyšších funkcích téměř nemožné. Z toho důvodu jsou rysy nezralosti u nejvyšších funkcionářů řídkým jevem, vyskytují se jen u těch, jejichž kariéra byla velmi rychlá, a proto nebyly vady včas identifikovány.

Identifikován, ale vynikl

Toto nelze říci o Topolánkovi. Identifikován byl. Václav Klaus prokázal jednu z nejdůležitějších vlastností vysokých funkcionářů, a tou je schopnost orientovat se v osobnostech a motivech lidí a včas rozpoznat inklinace k morálnímu selhání. Václav Klaus však nebyl dostatečně opatrný, a tak byla jeho sms psaná po zvolení Topolánka předsedou ODS vyfotografována novinářem. Stálo v ní: „Falešný a prázdný Topol“. Prázdnota Topolánka se projevuje chabou nabídkou originálních myšlenek a nápaditých řešení. Falešnost jistě neidentifikoval jen Klaus. Topolánek je svojí neseriózností mezi politiky pověstný. Opět jde o vlastnost, kterou veřejnost připisuje politikům bez výjimky a opět se veřejnost mýlí. Dobrá pověst je pro politika kapitálem, bez něhož nemůže fungovat. Dobrou pověstí v této souvislost míním zejména spolehlivost. Politici si podrazy dovolí jen jako východisko z naprosté nouze jedině jako mnohem menší zlo ve srovnání s následky dodržení dohody. Nemohou se spoléhat na to, že o jejich podvodech se nikdo nedozví. Zmíněný Václav Klaus by naopak proslulý tím, že držel slovo a zřejmě tak činí stále. Jeho političtí konkurenti vědí, že se na ujednání s ním mohou spolehnout. S Topolánkem je tomu právě naopak. Například Jiří Paroubek si nikoli příliš veřejně stěžoval, že jakékoli ujednání s Topolánkem má naprosto nulovou hodnotu. Na nedodržení slibu se lze spolehnout. Pokud by si Jiří Paroubek stěžoval veřejně, vypadalo by to směšně.

Konzervativní extremismus

K osobnostní nezralosti patří nerozpoznání reálného prostoru k jednání, které ústí do projevů nadutosti a arogance a přehnaného sebeprosazování bez ohledu na společenské normy a ohledy. Předseda politické strany, která aspiruje na širokou společenskou podporu si nemůže dovolit výroky a jednání, které jsou ve společnosti nepřijatelné. Může si dovolit naprosto extrémní názory a postoje, ovšem jedině za předpokladu, že zůstanou utajeny. (Klausovy názory na globální oteplování nejsou proti společenským normám.) Politik má „svobodu“ vyjadřování jedině pokud míní reprezentovat extrémistickou stranu, která nepomýšlí na rozhodující vliv v zemi. Z tohoto důvodu bylo nanejvýš hloupé vychvalování bratří Mašínů, které většina veřejnosti identifikuje jako vrahy. USA se za vlastními hranicemi netěší veřejné oblibě, nicméně pro „konzervativní“ ODS jsou velkým vzorem. V západní Evropě 21. století projde politikovi milenka a s odřenýma ušima i nemanželské dítě (pokud se o ně politik přiměřeně stará), v USA je to nepředstavitelné. Ovšem ani v západní Evropě 21. století politikovi neprojde, když svoji do té doby bezvýznamnou milenku prosadí do jedné z nejvyšších ústavních funkcí. Prosazení Talmanové do funkce místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Topolánkovi prošlo, ale neupadlo v zapomnění. Nerozpoznal svoji politickou chybu přesvědčen, že si může dovolit cokoli. Politik nikdy nesmí fyzicky napadnout novináře, i když někteří novináři fyzické napadení úmyslně provokují, aby měli senzaci, stali se známými a mohli politika poškodit. Topolánek se neovládl podobně jako v případě, kdy reagoval nacistickým heslem "Es kommt der Tag" na dotaz redaktora deníku Šíp, zda od šéfa společnosti ČEZ Martina Romana dostal hodinky za 300 000 korun. Hulvátství a primitivismus vysokým funkcionářům netolerují ani lidé, jimž samotným jsou tyto vlastnosti zcela vlastní. Na politiky mají vyšší nároky než na sebe. A jistě právem.

Nikoli pravice, zatím jen ukazováček

Topolánek svůj zdvižený ukazováček (který je v naší kultuře výmluvným gestem srovnávajícím druhého s pohlavním údem), později „vtipně“ interpretoval tak, že prý měl znamenat vzkaz pro jeho oblíbeného spojence: „Kalousku, jsi jednička!“. Proto byl Kalousek jediným významným politickým představitelem, který se od Topolánka nedistancoval při jeho nejnovějším projevu xenofobie a hulvátství. To když Mirek Topolánek v rozhovoru s redaktory magazínu pro homosexuály Lui nejprve hovořil o tom, že křesťanská církev vymývá lidem mozky , aby pak svému projevu nasadil korunu: "Gustav Slamečka, když jde do tuhého, tak uhne. Fischer, ten je Žid, není gay, uhne ještě dřív. To souvisí s jeho charakterem." Kalousek totiž není jednička, ale dvojka na čele strany TOP 09, která je zcela správně vnímána jako „ODS II“, podobně jako dříve ODA nebo US, které kdosi vystihl heslem „Nejsme jako my!“ I na komunální úrovni často ODS pomáhá vytvářet strany pro pravicové nebo naivní středové voliče, kteří by ODS nevolili. Jedině TOP 09 a „Věci veřejné“ (ODS III) jsou nadějí pro ODS v blížících se volbách.

Topolánek je „Škrhola“ lokálního formátu, jehož proniknutí do čela politické strany je jasným dokladem, že po odchodu Václava Klause chybí v ODS sebereflexe a strana nedokáže nepřekážet „talentovaným“ funkcionářům ve veřejně projevovaném selhávání. Z toho důvodu nelze očekávat, že by se ho tato strana dokázala zbavit podobně, jako se nedokáže zbavit dalších individuí ve vedoucích funkcích. V sebepoškozování ODS velmi pomáhá ve své naprosté většině pravicový tisk, který má stále pochopení pro podobné chybičky, zvláště když se před volbami stává oporou této vnitřně se hroutící politické strany.

                 
Obsah vydání       24. 3. 2010
24. 3. 2010 Británie vyhostila izraelského tajného agenta kvůli zfalšovaným pasům
24. 3. 2010 15 000 britských dětí ročně dostává v důsledku kouření rodičů astma
24. 3. 2010 Google požaduje od americké vlády, aby zasáhla v Číně
24. 3. 2010 Kocovina Přemysl  Janýr
24. 3. 2010 Naše životy: Původnost -- nebo už jen napodobení? Zdeňka  Petáková
24. 3. 2010 Jsou ty případy pedofilie kryté "sutanou" jen aférou duchovních? Miloš  Dokulil
24. 3. 2010 Otázka hamletovská: Matematiku výrazně ve školním "menu" mít, anebo ji potopit? Miloš  Dokulil
23. 3. 2010 Michael  Marčák
24. 3. 2010 Topolánek a hladcí úhoři Ivo  Šebestík
24. 3. 2010 Rozsudek dal žalobkyni za pravdu Milan  Daniel
23. 3. 2010 Jaký je dnešní život v Británii Jan  Čulík
24. 3. 2010 V romských a proromských médiích a nevládkách v Česku pracuje řada neromů, často ve vedoucích pozicích. Pavel  Pečínka
24. 3. 2010 Barbarství a dobrá brandy John Michael Greer
24. 3. 2010 Co může zpráva firmy DNV říci o rekonstrukci elektrárny Prunéřov II? Vladimír  Wagner
24. 3. 2010 Zelení aktivisté v MFD a další fantazie pana Wagnera Karel  Dolejší
24. 3. 2010 Nekritizuji redaktory MFD Vladimír  Wagner
24. 3. 2010 Poslední poznámka na okraj Karel  Dolejší
23. 3. 2010 Za jakou cenu?
23. 3. 2010 Radio Jerevan se opět ozvalo. Tentokrát z Paříže a Madridu Lubomír  Molnár
22. 3. 2010 Jan Keller: Dva druhy pravicových voličů Jan  Keller
23. 3. 2010 K poměrům v Ústavu pro studium totalitních režimů Vilém  Prečan
23. 3. 2010 Jiří Pernes nemůže vést Ústav pro studium totalitních režimů
23. 3. 2010 Topol není jen falešný a prázdný Ivan  David
23. 3. 2010 Pan Keller snad nezná alternativy sociálního státu?
24. 3. 2010 Zbohatlické elitářství ve škole Boris  Cvek
24. 3. 2010 Generační konflikt František  Řezáč
22. 3. 2010 Jaká je mládež? Taková, jakou jsme ji vychovali. Štěpán  Kotrba
24. 3. 2010 Není se čemu divit
24. 3. 2010 Děláme si legraci z chování lidí důchodového věku
24. 3. 2010 Háá há
24. 3. 2010 Chovat slušně se "omladina" přestala až po tom, co na slušné vychování zanevřela většina "starších"
24. 3. 2010 Tato skupina na Facebooku je vlastně jen obraz naší společnosti
24. 3. 2010 Kdyby Facebook existoval v 80. letech, takovéto skupiny by nebyly?
24. 3. 2010 Chovej se k nim jak se chovají oni k tobě
24. 3. 2010 Proč bychom se nepobavili?
24. 3. 2010 Bránění teritoria: egoistický, jednostranný názor na cokoliv
24. 3. 2010 Mimořádná valná hromada Občanského sdružení Britské listy
22. 3. 2010 Rekreace ve smradu a hluku Boris  Cvek
22. 3. 2010 Fyzika (snad) není teologickou doktrínou Karel  Dolejší
22. 3. 2010 Malé postní zamyšlení, pouhým rozumem už nelze nazírat život Jan  Paul
22. 3. 2010 Žijeme v tom nejpřirozenějším ze všech možných světů Ivo  Šebestík
23. 3. 2010 Voda měla svůj den... Ladislav  Žák
24. 3. 2010 Hospodaření OSBL za únor 2010