22. 3. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 3. 2010

Češi pustoší svůj vlastní stát

Několik svých předešlých článků v Britských listech jsem věnoval tématu šikany českých občanů německými policejními orgány v civilu, bez jakéhokoli viditelného označení. Kritizoval jsem zároveň nedostatečnou podporu, které se jim dostalo ze strany jejich vlastních politiků. Ať už třeba ministrem zahraničí Janem Kohoutem, jenž „sklapl kufry“ před svým německým protějškem Quidem Westerwellem, anebo ministrem vnitra Martinem Pecinou, kterému je – podle jeho vlastních slov – celá záležitost „jejich (rozuměj německou) politikou, mají na to právo a ty kontroly nezruší“, jak už věděl dopředu.

Pan Pecina, podle Mirka Topolánka „ten někdejší ódeesák z Frýdku“, má nyní totiž jinou hlavní starost: usiluje projít v blížících se volbách do sněmovny, tentokrát pro změnu za ČSSD. Tomu pochopitelně dává přednost, neboť jak známo, „košile je bližší než kabát“. Kam ale takové ústupky českých představitelů vedou, ukázalo se takřka vzápětí: Také Rakušané, kteří předtím v lidsky nedůstojných kontrolách polevili, rozjeli opětně naplno kontroly Čechů, údajně coby „preventivní akci proti překupníkům a nelegální migraci“.

Obrátil jsem se s problémem šikany občanů na nejrůznější evropské instituce včetně evropského ombudsmana a současně na své někdejší kolegy poslance v Evropském parlamentu. Moje domněnka, že se Češi alespoň v tomto jednom případě dokážou propracovat ke společnému postupu, se ovšem nenaplnila. Se svou neblahou osobní zkušeností s ponižujícími kontrolami vystoupil pouze Ivo Strejček z ODS a nezávisle na něm potom Pavel Poc z ČSSD, jenž popsal nepřiměřenou kontrolu svých hostů z České republiky, kteří na jeho pozvání cestovali za ním do Bruselu. Pocovi jsou navíc známy ostudné případy šikany lidí z mariánskolázeňské oblasti, kde dlouhodobě politicky a pracovně působil. Na celé čáře mě pak zklamali poslanci, nominovaní do EP za KSČM. Oproti původním slibům, že vypracují oficiální stížnost, dostalo se mi Jaromírem Kohlíčkem stručného vysvětlení, že jejich delegace problematiku šikany českých občanů nanesla při jedné pracovní snídani s představiteli bruselského zastoupení ČR. Nemusím snad ani připomínat, že je-li jakýmsi ústředním heslem komunistů „S lidmi pro lidi“, připadá mi to velmi málo!

Na své články v BL jsem dostal řadu čtenářských ohlasů. Mohu je roztřídit zhruba do tří skupin: v jedněch byly popisovány zkušenosti několika českých jednotlivců s šikanou, kterou však tito lidé nemíní nikde ohlašovat ze strachu, že by jejich totožnost byla vyzrazena německým orgánům, což by jim – jak se domnívají – mohlo znemožnit do Německa (anebo přes Německo) napříště cestovat. Dva nebo tři čeští občané se podivovali tomu, proč se vůbec tímto problémem zabývám, jestliže se mne přímo nedotýká. Naráželi v podstatě na to, že jsem v jednom z dřívějších příspěvků zmiňoval svou německou státní příslušnost, která mě před kontrolou německých civilů ochránila. Nejpřekvapivější pro mne pak byla mailová psaní těch, kteří s německými i rakouskými obstrukcemi v tamním příhraničí vyjádřili souhlas. Těch bylo nejvíc, skoro celá desítka. Tito lidé mě upozorňovali na situaci v ČR, ve které přímo kvete zločinnost, všeobecná zkorumpovanost a amorálnost. V kontrolách prý spatřují jen jeden z důkazů o tom, že si to EU uvědomuje - a jelikož už ztratili důvěru ve vlastní politiky, domnívají se, že nakonec „kdosi zasáhne alespoň zvnějšku“.

I když mne takové ty postoje „ať to za nás zase jednou někdo vyřeší“ rozhodně nenaplňují uspokojením, obzvlášť připomenu-li si českou historii, musím doznat, že už pravděpodobně stejně nebude jiné možnosti. Občasné skandální aféry se sice nevyhýbají ani jiným členským zemím Unie, ale bývají tam přece jenom do důsledků řešeny a stíhány soudy. Příkladem toho mohou být britskými novináři nedávno odhalení tři labourističtí poslanci a jeden konzervativec ze Sněmovny lordů, kteří podvodně získávali peníze ze státní pokladny v rozporu se zákonem, za což jim teď hrozí dlouholeté vězení. V této republice to jde naopak dokonce už tak daleko, že jsou rozkrádány také dotace z EU. A taktéž i mezi některými českými příslušníky delegovanými do Štrasburku a Bruselu se dějí prapodivné věci! Na toto téma připravuji brožuru s pracovním názvem „Z chebského podsvětí do Evropského parlamentu“, jejíž text ještě před vytištěním poskytnu Britským listům. Nečekám, že se mi za to dostane uznání; většina těch, kteří se v tomto státě postavili amorálnosti či zkorumpovanosti, dostali nálepku „udavačů“ a sami čelí trestním oznámením.

Češi po evropských událostech v konci osmdesátých let uplynulého století dostali do vínku jedinečnou možnost svobodně se rozhodnout v jaké zemi a v jakém (nejenom politickém) prostředí chtějí žít. Co z této příležitosti za dvacet let udělali? Vyslovím to upřímně a naplno: ČR je dnes státem, vyvolávajícím u svých západních unijních sousedů odpor a štítivost. Vždyť bez nejmenších obav z postihu zde bují kriminalita, celá území tu „obhospodařují“ mafie a podsvětí, běžné je vybírání takzvaného výpalného za vynucenou ochranu soukromého majetku obchodníků, nebo i vymáhání dluhů převážně romské komunity brutálním násilím. Jsem si vědom, že se nemile dotknu té pořád ještě většiny bezúhonných obyvatel, řeknu-li, že Češi svůj stát pustoší. Vyslovuji tím ale bohužel pouze mezitím již zakořeněný názor evropského okolí. A proto – ať třeba dál trvá příslušnost k Schengenu, nebo ne – kontroly v příhraničí zůstanou a zdejší rodáci se mohou přít tak nanejvýš o změně praporu a hymny, čímž by podle některých navrhovatelů mělo být údajně lépe vyjádřeno, v čem dnes žijí. Ačkoli můj názor je ten, že by se měli konečně pokusit změnit sami sebe!

                 
Obsah vydání       22. 3. 2010
22. 3. 2010 Arogance moci a politická diskriminace, řekl soud Milan  Daniel
22. 3. 2010 Žijeme v tom nejpřirozenějším ze všech možných světů Ivo  Šebestík
22. 3. 2010 Češi pustoší svůj vlastní stát Daniel  Strož
22. 3. 2010 Rekreace ve smradu a hluku Boris  Cvek
22. 3. 2010 Jan Keller: Dva druhy pravicových voličů Jan  Keller
22. 3. 2010 Francie: Levice potvrdila vítězství, pravici zůstává Alsasko Josef  Brož
22. 3. 2010 Na jedné lodi… Ladislav  Žák
22. 3. 2010 Jaká je mládež? Taková, jakou jsme ji vychovali. Štěpán  Kotrba
22. 3. 2010 Fyzika (snad) není teologickou doktrínou Karel  Dolejší
22. 3. 2010 Mladí lékaři a staří latiníci Michal  Vimmer
22. 3. 2010 Jestli toto má základ z vojenského gymnázia … Zdeněk  Procházka
22. 3. 2010 Konference Alternativa k pravicovému extremismu v dobách sociální a ekologické krize
22. 3. 2010 EPS vyzývá premiéra Fischera, aby objasnil, zda je v kauze Prunéřov v kontaktu s ČEZem
22. 3. 2010 Stručné vyjádření ke krizové komunikaci ČEZ o zprávě DNV k Prunéřovu
22. 3. 2010 Výzva iniciativy Pražané a Pražanky za MHD při příležitosti slavnostního otevření neexistující linky metra D
19. 3. 2010 Kdo pracovat opravdu chce, práci vždycky najde Věra  Říhová
19. 3. 2010 Kde šetřit?
19. 3. 2010 Držme si klobouky, jede se z kopce Karel  Dolejší
19. 3. 2010 Dvourychlostní ekonomika: Oficiální nezaměstnanost 9,7% a auta za dvě stě tisíc dolarů
19. 3. 2010 Má ODS řešení pro pracovní místa?
19. 3. 2010 Nejlepší technologie Ladislav  Žák
19. 3. 2010 Kellerovy tři sociální světy na videu
19. 3. 2010 Trojí nepochopení zelené levice Pavel  Urban
19. 3. 2010 Nepochopení (nejen) Pavla Urbana Karel  Dolejší
19. 3. 2010 Ani didaktika či metodiky nejsou „za vodou“! Miloš  Dokulil
18. 3. 2010 Řecko v dluhové pasti a dopady na eurozónu Ilona  Švihlíková
18. 3. 2010 Polsko a generace Y Václav  David
18. 3. 2010 Den lotyšských esesáků
18. 3. 2010 Gryzlov: Rusko možná smlouvu o strategických zbraních neratifikuje
18. 3. 2010 Ani kapitalismus není bez strachu
18. 3. 2010 Jordánský král: Izrael se snaží etnicky vyčistit Jeruzalém
18. 3. 2010 Talibán se vrací do Mardžáhu, zahájil zastrašovací kampaň
18. 3. 2010 Chystá Peking návrat k plánovanému hospodářství?
18. 3. 2010 Renata Berkyová: V Bulharsku áno je nie a nie je áno… Pavel  Pečínka
2. 2. 2010 Hospodaření OSBL za leden 2010

Schengenský prostor volného pohybu osob RSS 2.0      Historie >
22. 3. 2010 Češi pustoší svůj vlastní stát Daniel  Strož
24. 2. 2010 Problémy českých občanů na hranicích s Německem, aneb pro nás neplatí Schengen? Daniel  Strož
15. 7. 2009 Řecká policie buldozery zničila tábor afghánských uprchlíků   
9. 6. 2009 Třetí vlna nacionalismu?   
6. 12. 2006 Vstup ČR do Schengenu koncem roku 2007 není automatický Radek  Vogl
4. 11. 2006 Kdy začne Transparency International vyšetřovat Langera? Štěpán  Kotrba
23. 6. 2006 Do Schengenu nebo do ....?! Ladislav  Žák
3. 6. 2005 O čem právě hlasuji/eme... Vladimír  Rott
29. 1. 2005 S čím půjde tým Stanislava Grosse do voleb   
9. 1. 2005 Schengenské země zavádějí kontrolu otisků prstů   
19. 10. 2004 Soumrak sociálního státu a jeho důsledky na cestě do vysněného ráje Jaroslav  Ungerman
1. 12. 2003 Schengenské otázniky Martin  Muránsky
8. 11. 2003 Evropská ústava - úpadek euro-panství Ladislav  Žák
12. 5. 2003 NEU - EU z jiného úhlu pohledu Bohdana  Rytířová
5. 3. 2003 Statewatch: mnohá práva kandidátských zemí EU budou značně omezená