Má věta, vytržená z kontextu, s nádechem ironie hodnotí stávající situaci v naší zemi, kde nechuť, neochota a totální laxnost vládnou mezi zákonodárnými i justičními orgány. Během své praxe jsem zažila nespočet případů, kdy byl někdo z důvodu své rasové příslušnosti diskriminován, ať už v zábavním podniku či v obyčejném obchodě a jen zlomek (jeden případ) se po třech letech tvrdého apelování a pomoci neziskového sektoru dostal k soudu.

Pane Čulíku, já znám zákony České republiky a znám práva občanů, ale zamyslete se. Opravdu se zrovna v naší zemi tyto zákony a práva dodržují? Opravdu si myslíte, že je tak jednoduché se domoci spravedlnosti? Buď jste naivní, nebo si děláte legraci. Nechci vysvětlovat postavení Romů v České republice či „rychlost“ českého soudnictví a „ochotu“ státních orgánů, protože předpokládám, že každý čtenář těchto stránek o tom ví své.

Víte, slovo „pochopitelné“ nemusí mít nutně kladný význam - a bohužel musím konstatovat, že je vlastně i pochopitelné, když člověk vašeho vzdělání hloupě nařkne druhého z rasismu a nevědomosti. Bohužel stále v naší společnosti převládají rychlé soudy a agresivní útoky na druhé, bez jakékoliv objektivity či ochoty nejdříve názor toho druhého pečlivě přečíst či vyslechnout a potom konstruktivně a slušně argumentovat. Bohužel už jsem to musela pochopit, což neznamená, že s tím souhlasím a že mi z toho není smutno.