9. 3. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 3. 2010

Česká literatura a politika aneb pocta Šotolovi

Tak jsem se v létě 2009 znovu toulal po krásné české zemi, navštívil zříceninu hradu Košumberk a znovu jsem přitom přečetl skvělou knihu Jiřího Šotoly Tovaryšstvo Ježíšovo. Historický román vydal autor v roce 1969, odehrává se v letech 1667 až 1692 -- základní myšlenky jsou nadčasové, a mě napadlo moc dalších souvislostí se současností.

Posuďte sami: je to životní příběh řadového člena řádu Jezuitů, pátera Vojtěcha Hada, nedostudovaného theologa, který je vyslán na hrad Košumberk s úkolem přesvědčit ještě mladou majitelku panství, aby se po dvou nezdařených manželstvích už potřetí nevdala a odkázala celý majetek řádu. Jeho životní devizou je Poslušnost, a tak stráví na panství 25 let a úkol splní: dnes můžeme navštívit krásný poutní kostel, který byl Jezuity v té době založen. Ale během plnění své uložené role je zmítán pochybností, zda neškodí osobnímu osudu hraběnky, a svěří se pražskému provinciálovi řádu Mathiasi Tannerovi. To je osobnost s vyšším myšlením: trápí se úvahami, že řád je na špatné cestě, začal usilovat o světskou moc, majetek, politický vliv - zatímco hnací silou by měla být myšlenka, ideál, pomoc lidem na cestě ke spasení.

Jenže současně ví, že nemá sílu to změnit: "Tovaryšstvo je vůz plný regulí a zvyků, starých příčin a úmluv. Jede sám, je jako přízrak, je nezastavitelný, vůbec se o vás nestará. Buď si na něj naskočíte a povezete se, můžete přitom ještě volat ano, hleďte, takto jsem to chtěl! Anebo se mu postavíte do cesty, zažijete si krásnou chvíli, bude se vám zdát že někdo šeptá: ejhle člověk, bude to nádherné. A pak se přikodrcá vůz, rozmačká vás a jede dál, nestalo se nic........."

Páter Had přes chvíle váhání na vůz naskočí a svůj úkol plní, ale se stále menší horlivostí -- a tak je před vrcholem svého hořknoucího triumfu mladým a horlivým členem řádu Tovaryšstva Ježíšova odsunut do pozadí.

My starší generace si určitě docela dobře pamatujeme, jak se rozjížděl vůz Normalizace: po zásahu vojsk Varšavské smlouvy proti suverenitě Československa mohl do něj naskočit každý, kdo byl ochoten přijmout Poučení z krizového vývoje jako praktickou Bibli režimu: komunisté, kteří prohlásili "byl jsem pomýlený" tím pomáhali potopit o svobodnější prostor usilující sdělovací prostředky, mladí nestraníci mohli přes nově vytvářený Svaz mládeže začínat životní kariéru. Ten vůz jel dvacet let, kdo se mu postavil do cesty, byl odsunut do kotelen, ale ztroskotal zcela když Gorbačov zahájil (velmi nešikovně) reformy v SSSR.

A tak jsme rozjeli v roce 1989 takový obyčejný vůz Demokracie, naskočili jsme do něj prakticky všichni, 10 milionů Čechů a 5 milionů Slováků. Proti vozu se tehdy postavil snad jen Miroslav Štěpán, tvrdil že přiveze také nezaměstnanost a řadu dalších problémů: dělníci se mu vysmáli. Chtěli jsme prostě skoncovat se zadrátovanými hranicemi, nedostatkem zboží v obchodech, s ideologickým dohledem politruků. Je ale na čase po dvaceti letech zauvažovat, kam ten vůz vlastně jede.

Rozjely se totiž současně dva jiné vozy: na tom vznešeném s heslem Ideologie převzal opratě zřetelně prezident Havel, a zřejmě svými ambicemi aspiroval na vyzařování svých paprsků do celého světa. Volali jsme tenkrát Nejsme jako oni (pro mladší generaci: jako KSČ se svým bezpečnostním aparátem), líbivější a pružnější ale bylo heslo Pravda a láska vítězí - pak už stačilo uschovat z kartoték záznamy pár prominentů a zostouzet ty ostatní, jak a kdy se to hodilo: ne pátrat po pravdě, ale zostouzet. Vždyť se to tak výborně osvědčilo v případě Bartončík. Některé občany vyloučíme ze slušné společnosti, třeba jen proto, že odmítli přestoupit do nového vozu, jako to tehdy udělal Čalfa. Většina si myslela, že ten vůz je totožný s vozem Demokracie, dnes už asi pochybují: Havel začínal svou kariéru projevy ve stylu "naše země nevzkvétá a vy žijete v ošklivých králikárnách" a dnes, po dvaceti letech, ta většina žije ve stejných králikárnách -- jen za dvacetkrát vyšší nájemné. Hezké bydlení totiž mají jen ti, kteří naskočili do třetího vozu.

Třetí vůz roku 1989, ten zlatý, se nazýval Podnikání. Nesporně jsme ten vůz potřebovali, a naskočilo na něj množství schopných a poctivých lidí. Ale tady už je obtížnější určit vozataje: nesporně kandiduje Klaus se svým výrokem "nedovedu rozlišit čisté a špinavé peníze", a vůz se hřmotně rozjel pod heslem Soukromý vlastník je efektivnější než stát k posvátnému cíli privatizace. Možná ale vůz z pozadí řídili politici ODA a další, kteří vůbec nestáli o světskou slávu, zato tím horlivěji vkládali prapodivné paragrafy do nových zákonů. A tak jsme dospěli ke společnosti, kde neumíme odlišit poctivé a schopné od šibalů, a kde si už málo vážíme vlastních politiků, i když máme právo si je celkem svobodně volit. Ty jejich zlaté sliby před každými volbami, už se na nás zase hrnou.... ta jejich kolektivní bezmocnost cokoliv z užitečných slibů za čtyři roky splnit....

Provinciál Tanner nemohl vidět do budoucna, nemohl vědět, že vůz řádu Jezuitů v boji o majetek a moc narazí na stěnu zájmů světských vládců a bude ve své tehdejší formě regulérně už v roce 1773 papežem zrušen. Pro jistotu svého klidného stáří ale včas naskočil a pod koly jako nespolehlivý člen neskončil. Jak jsme na tom dnes? Vůz Havlovy Ideologie zcela jistě směřuje ke směšnosti, vůz Podnikání se zdá být neřiditelný, a nám ostatním ani usilovné dodržování role pasivních pasažérů na voze Demokracie klidné stáří nezaručuje. A tak se ptám čtenářů Britských Listů: Kam ten vůz vlastně jede? Vidíte nějaké východisko?

                 
Obsah vydání       9. 3. 2010
9. 3. 2010 Český stát zastavuje prodlužování pracovních povolení Milan  Daniel
9. 3. 2010 Měli by mít cizinci právo pracovat v ČR? Jsou Češi rasisti?
8. 3. 2010 Ne, není to pochopitelné, je to protizákonné! Jan  Čulík
9. 3. 2010 Představte si, že jste Rom v České republice a chcete se domáhat spravedlnosti Kateřina  Švidrnochová
9. 3. 2010 Jak se bránit proti rasistickým majitelům diskoték a restaurací Jan  Potměšil
9. 3. 2010 Hlučné a obtěžující chování některých zákazníků
9. 3. 2010 Vietnamští Češi Fabiano  Golgo
9. 3. 2010 Za hranice "zeleného kapitalismu" II.
9. 3. 2010 Od marxovek k mayovkám, aneb Bledá tvář jen usedavě pláče, když má místo chleba jíst koláče Karel  Dolejší
9. 3. 2010 George W. Bush apeloval na Davida Camerona, aby zachránil severoirský mírový proces
9. 3. 2010 Nynější irácké volby jen potvrdí saddámovské sektářství
9. 3. 2010 Opět doma Ladislav  Žák
8. 3. 2010 Benefity by měli dostávat jen ti železničáři, kteří si to zaslouží Boris  Cvek
9. 3. 2010 Strašidla Na Výtoni, aneb "plzeňská práva v Praze" Stanislav  Křeček
10. 3. 2010 TGM: Je tu vůbec příležitost pro hold bez patosu? Miloš  Dokulil
23. 2. 2010 Další trapný apel Britských listů o finanční příspěvek od čtenářů
9. 3. 2010 Česká literatura a politika aneb pocta Šotolovi Milan  Sova
9. 3. 2010 Irák na prodej
8. 3. 2010 Zatímco v ČR E.ON plyn zdražuje, v Británii plyn zlevňuje
8. 3. 2010 Jak žijí vietnamští Češi. Co si myslí mladí Češi v zahraničí o Duškově útoku na homosexuály
8. 3. 2010 Adam zná plán útoku aneb proč začala válka proti Iráku Štěpán  Kotrba
8. 3. 2010 Bod nula systémového kolapsu
9. 3. 2010 Keller o aroganci financí
8. 3. 2010 Achilleova pata ČSR ---především její Němci? Miloš  Dokulil
5. 3. 2010 Konference "Evropa jako cíl?", aneb Kritika versus politika Karel  Dolejší
8. 3. 2010 Mladí Romové se připravují na vysokou školu, na diskotéku v Praze ale jít nemohli Kateřina  Švidrnochová
8. 3. 2010 Rakousko se rozloučilo s Johannou Dohnalovou Richard  Seemann
8. 3. 2010 Jak dlouho si to Češi nechají líbit? Daniel  Strož
8. 3. 2010 Proč byste měli jíst levnější ryby, když se můžete cpát dražšími pilulkami? Jan  Paul
5. 3. 2010 Věc Falešná paměť literatury: Dobrý text je vlastně urážlivý Jan  Matonoha
2. 3. 2010 Filmová miniatura, která je pro české proromské organizace "příliš nepříjemně romská" Jan  Čulík
2. 2. 2010 Hospodaření OSBL za leden 2010