3. 3. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 3. 2010

Češství, česká státnost a Masaryk – jako diskutabilní problémy? (4)

Nemálo diskontinuitní pozadí pro případná hodnocení

1. Jak daleko je čas Masarykova narození?
Hned po vídeňském kongresu a napoleonských válkách nastal v Evropě mezinárodně-politicky zvláštní stav, usilující o maximální zakonzervování poměrů, kterými tak výrazně otřásla francouzská revoluce. Ve střední Evropě se zčásti obnovila předchozí feudální rozdrobenost na německém území a bylo stvrzeno rozdělení Polska. Ani „revoluční rok 1848“, opět spojovaný se spoustou nadějí na větší demokratizaci života v řadě evropských zemí, neznamenal průlom. Po kroměřížském sněmu se stal rakouským císařem mladý František Josef (1848-1916). Velmi rychle byly metternichovské poměry v Rakousku nahrazeny bachovským absolutismem. V té době se narodil také Tomáš Masaryk (7. 3. 1850). Teprve 21 let nato vzniklo německé císařství, vedoucí konečně k politickému sjednocení Německa. V té době už byla rakouská monarchie navenek dvoustátím („Rakousko-Uherskem“ od roku 1867), v jehož rámci zůstaly jakékoliv státoprávní naděje pro českou korunu zcela ignorovány. Už roku 1860 vzniklo království italské, roku 1870 se stává Francie znovu (už „třetí“) republikou. Střední Evropa jako geopolitický prostor vykazuje v té době jen dva státy: rakousko-uherské a německé císařství. S nimi na severovýchodě hraničí carské Rusko; na jihovýchodě s Rakousko-Uherskem sousedí Osmanská říše. Tento stav setrval až do první světové války!

V zemích koruny české nastal zvýšený emancipační ruch právě roku 1848, dva roky před narozením Tomáše Masaryka. Centrem těch rozmanitě prezentovaných snah byla Praha. Už koncem osvícenského 18. století byly probuzeny k jazykovému a kulturnímu „obrození“ Čechy (kolem 1781). O 70 let později začal podobný proces rozpačitěji na Moravě (kolem 1848). A o dalších 70 let později teprve byly nastaveny výchozí podmínky k „obrození“ Slovenska (po roce 1918).

2. Mezi lety 1850-1900 (a krátce nato)
Pro další výklad je na tomto místě důležité konstatovat, že obyvatelé české národnosti měli od roku 1881 možnost vysokoškolského studia v mateřštině po otevření samostatné univerzity v Praze. Na slovenském území po roce 1867 začala naopak intenzivní maďarizace. Výuka v rodné slovenštině pro Slováky byla stále více omezována jen na pár tříd obecné školy, přitom s rostoucím podílem maďarštiny i na této úrovni. Neexistovala slovenská gymnázia; tím méně možnost vysokoškolského studia ve slovenštině. Po vzniku společného státu jedinými odborníky na slovenštinu byli čeští profesoři. Samozřejmě že kvalifikované práce na slovenském území v tom půlstoletí před rokem 1918 vykonávali buďto jen Maďaři, nebo maďarsky vychovaní (a nejednou už i smýšlející) Slováci, programově zcela odtržení od slovenské národní identity. (Zde jsou příčiny toho, proč po vzniku ČSR nový stát potřeboval tak silnou migraci Čechů na Slovensko k udržení provozu nejen železnic…)

V době Masarykova narození průmyslu i dopravě už začala vévodit pára. Nepostradatelnou tažnou silou na silnicích i na polích byl ovšem kůň, anebo aspoň kráva. Může se tudíž zdůvodněně zdát, že čas Masarykova narození nespojuje s dneškem prakticky už vůbec nic. Ještě na přelomu mezi legendárním „koncem století“, toho devatenáctého, byla evropská společnost (včetně střední Evropy) stále zemědělsko-průmyslová, s převahou zemědělského obyvatelstva. Nejpočetnější kategorií pracujících bylo rolnictvo, a na druhém místě služebnictvo. Teprve na třetím místě svým počtem bylo tehdy dělnictvo; to ovšem bylo nesrovnatelně větší sociální silou svou koncentrací v továrnách nebo dolech. („Komunistický manifest“ byl publikován roku 1848, dva roky před Masarykovým narozením. TGM pak publikoval svou analýzu „Otázky sociální“ jakoby k 50. výročí „Manifestu“, roku 1898. Rychle následoval německý a ruský překlad.)

Už na přelomu do 20. století Německo svou průmyslovou produkcí předčilo Velkou Británii jako tehdy stále velmoc s největším počtem nemálo výnosných kolonií a nejmocnějším válečným loďstvem. Během pouhých dvou desetiletí je po první světové válce a o dělnictvo se opřou v nemalém počtu zemí sugestivní revolucionáři s radikální komunistickou ideologií. Mají vzor v ruském experimentu s „dělnicko-rolnickou“ vládou po říjnové revoluci roku 1917. Vláda sovětů překoná své odpůrce a stabilizuje se. Jiné pokusy o obdobný režim v různých oblastech především střední Evropy se nezdaří. (Týká se to i vpádu maďarských komunistů na Slovensko nebo řešení prosincových událostí roku 1920 v Praze, označovaných také jako pokus o komunistický „puč“.)

3. Závratné změny během 20. století brzdí adekvátní přístup k letům 1850-1937
Pak od roku 1900 uplynou čtyři desítky let. A jako v první světové válce, také v té druhé nahradily mobilizované muže v továrnách masově ženy. Na rozdíl od první světové války po té šest let trvající válce druhé pak ženy v Evropě i v jiných kontinentech už ve výrobním procesu zůstaly. Tato nemalá sociální revoluce je dnes vnímána jako samozřejmost, ačkoliv znamenala dramatickou změnu proti celá tisíciletí předtím trvajícímu modelu patriarchální rodiny. Tohle už se událo po Masarykově skonu. Pokud ještě na začátku 20. století nebylo známo složení atomu, roku 1945 už lidstvo znalo děsivé účinky atomové bomby. Roku 1953 se podařilo odhalit strukturu DNA jako informačního kódu života. Ještě v 50. letech začal rozvoj kosmonautiky. (21. století znamená již nástup nanotechnologií. Na mocenské, ale i ekonomické mapě světa stále významněji vystupuje Čína.)

Déle jak čtyři desetiletí trvala v poválečném období mezi USA a SSSR tzv. studená válka. Po světové válce se zhruba během deseti let rozpadla koloniální soustava. V Evropě vznikla poměrně nečekaně Evropská unie, která se z výchozích šesti členů rozrostla již na 27 států, z nichž část dokonce už používá společnou měnu euro (od 1. 1. 1999). Po listopadu 1989 měli ti, kteří by se snad chtěli považovat za dědice idejí a činů TGM, přinejmenším penzijní věk. Sám Masaryk v penzijním věku zahajoval svůj odboj proti Rakousko-Uhersku. Ti věkem mladší (a těch po roce 1989 byla většina Čechů i Slováků) neměli žádné přímé zkušenosti s ničím, co mohlo na odkaz TGM poukazovat. Vesměs jen generace těch nejstarších lidí občas vzpomíná na „první republiku“ a možná také na „tatíčka Masaryka“. Mezi mladšími lidmi to mnohdy působí jen jako nevčasná „nostalgie“. Jako kdybychom už nebyli v „globalizačním věku 21. století“! (Na některé specifické problémy v této souvislosti ještě blíže odkážeme v dalších třech kapitolách.)

                 
Obsah vydání       3. 3. 2010
3. 3. 2010 "Pan Fischer je zřejmě ve sporu s lidskoprávním společenstvím a s mezinárodním právem, nikoliv se mnou“
3. 3. 2010 Vy snad ani nenosíte sukni, ženská?!? Bohumil  Kartous
3. 3. 2010 Proč havarovalo letadlo Air France z Ria do Paříže?
3. 3. 2010 Která banka v ČR je "nejlevnější"
3. 3. 2010 Vydírají dopraváci, nebo ODS v parlamentě? Jiří  Baťa
2. 3. 2010 Filmová miniatura, která je pro české proromské organizace "příliš nepříjemně romská" Jan  Čulík
3. 3. 2010 Metastázy vlastenectva Eduard  Chmelár
3. 3. 2010 Německý ústavní soud pozastavil šmírování v komunikaci občanů
3. 3. 2010 Fabiano Golgo se stal editorem anglické mutace Britských listů
3. 3. 2010 Nedomyšlená stávka?
3. 3. 2010 Konference: „Evropa jako cíl? Proč a jak bránit Evropu.“
23. 2. 2010 Další trapný apel Britských listů o finanční příspěvek od čtenářů
3. 3. 2010 Šamani, šamani II Alex  Koenigsmark
3. 3. 2010 Tajná intelektuální zbraň Švýcarů, neboli Kdo by měl udělat tu namáhavou špinavou práci Uwe  Ladwig
3. 3. 2010 Nemálo diskontinuitní pozadí pro případná hodnocení Miloš  Dokulil
3. 3. 2010 Kubánská bloggerka Yoani Sánchezová byla vystavena brutálnímu zacházení Fabiano  Golgo
3. 3. 2010 Nevšímavost, či úmysl? František  Řezáč
3. 3. 2010 Zemětřesení v Chile možná vedlo ke zkrácení pozemského dne
2. 3. 2010 Kapitalizmus odsaď až pocaď! Jan  Polívka
2. 3. 2010 Kdeže ty peníze jsou? Co se s nimi mohlo stát? Petr  Wagner
2. 3. 2010 Immanuel Wallerstein: Čí je to malér – Řecka, Evropy, Západu, celého světa? Immanuel  Wallerstein
2. 3. 2010 Čína "kráčí po visutém laně"
2. 3. 2010 USA si ponechávají právo na první jaderný úder
2. 3. 2010 Špinavá pravda o "čistém uhlí"
2. 3. 2010 Bývalý bosenský viceprezident zatčen na letišti v Londýně
2. 3. 2010 Univerzity po celém světě pořádají "Týden izraelského apartheidu"
1. 3. 2010 Desatero slabin Západu Karel  Dolejší
1. 3. 2010 Z války k domácímu grilu a zpět během jednoho dne Miloš  Kaláb
1. 3. 2010 Bože, ochraň nás před pokušením olympijských her Miloslav  Štěrba
1. 3. 2010 200 ruských tanků bylo opuštěno v lese
1. 3. 2010 Energie sleduje své předurčení John Michael Greer
1. 3. 2010 Chci vykročit ze svého stínu Jan  Paul
1. 3. 2010 Tony Blair v depresi řekl Gordonu Brownovi po invazi do Iráku, že odstoupí
1. 3. 2010 Výsledek Goldstoneovy zprávy: VS OSN požaduje vyšetření války v Gaze
1. 3. 2010 Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žáka
1. 3. 2010 Časopis Real-world economics review (RWCR) vyhlásil vítěze tzv. Dynamite Prize in Economics
2. 2. 2010 Hospodaření OSBL za leden 2010