23. 2. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 2. 2010

Akademie vystrašených věd, aneb Unwanted - dead or alive

Několik postřehů k pražskému vystoupení Normana Finkelsteina

Bývaly v české kotlině časy - a trvaly dost dlouho, i když jsou na štěstí už za námi - kdy pro veřejné promluvy všeho druhu platilo jedno základní pravidlo: Nesměl se za žádných okolností kritizovat jistý stát. Kdokoliv se byť jen náznakem pokusil, na hlavu se mu snesla smršť obvinění, že naplil na hroby osvoboditelů, spřáhl se s krvelačnými bestiemi za hranicí a chce otáčet kolem dějin zpět. Ovšemže spojení imperiální politiky nedotknutelného státu s takřka půldruhou stovkou tisíc mrtvých osvoboditelů bylo časem stále obtížněji doložitelné, ani všechny krvelačné bestie světa by neměly dost peněz na podplacení každého nespokojence, a mnozí z kritiků si ve skutečnosti přáli kolo dějin především uvolnit. Nyní se zdá, že ostalgie světem vládne, a zřejmě proto se (někteří?) čeští občané touží k popsanému stavu opět vrátit.

V pondělí odpoledne jsem obdržel e-mail následujícího znění:

Vážená paní, vážený pane,

bohužel Vám musím oznámit, že jsem dnes dostal oznámení, že vedení Akademie věd ČR se rozhodlo NEumožnit konání semináře s dr. Finkelsteinem a dalšími přednášejícími „Současná situace a možnosti řešení izraelsko-palestinského konfliktu“, který se měl konat v budově Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1) zítra 23.2.2010. Nyní zkoumáme zatím neoficiální informace, proč došlo k neumožnění semináře. Mrzí mně, že se seminář nemůže konat. Doufám, že budeme mít příležitost příště.

S pozdravem
Marek Hrubec
Centrum globálních studií

Politolog Norman G. Finkelstein, známý coby kritik "průmyslu holocaustu" obrazem miliónů vyhlazených ospravedlňujícího současné činy státu Izrael, byl tedy na poslední chvíli shledán pro českou akademickou půdu nepřijatelným. Oficiálně bez uvedení konkrétního důvodu. Ale my, co se pamatujeme, dobře víme, proč se tak stalo: Je zajisté podezřelý z toho, že naplil na hroby zavražděných, spřáhl se s krvelačnými zahraničními bestiemi a ždá si otočit kolem dějinné Štěstěny docela nazpátek.

Pondělního podvečerního setkání s Normanem Finkelsteinem v menším pražském sále Casa Gelmi se zúčastnilo odhadem dvě stě padesát zájemců, kteří před začátkem stáli frontu zhruba dvacetimetrovou chodbou až na chodník před budovu. Program zahájilo vystoupení feministky a fotografky Terezy Hendlové, jež představila výstavu fotografií z Palestiny umístěnou na levé stěně sálu a vysvětlila, jakým způsobem jí byly izraelskými úřady zabaveny snímky pořízené v palestinských oblastech na Západním břehu. Autorka hned v úvodu vysvětlila, že má řadu palestinských a muslimských přátel, a vlastně si cestou "potvrdila" jistý obraz událostí, s nímž do Izraele a na palestinská území odjížděla. Nevím jak ostatní, ale ve mě její vystoupení zanechalo dojem, jako by její pohled na blízkovýchodní dění nebyl docela pohledem nezaujatého pozorovatele.

Následovala projekce filmu Suta Jhallyho a Bathsheby Ratzkoff Peace, Propaganda, and Promised Land, který dekonstruuje obraz izraelsko-palestinského konfliktu předkládaný americkými médii. Autoři se zaměřili na způsob, jakým je obraz událostí na Blízkém Východě v USA filtrován, takže se ve výsledku diametrálně odlišuje například od britského zpravodajství o totožných událostech. Podle mediálního vědce Jhallyho jsou působící filtry celkem čtyři: První představují exkluzívní vztahy izraelského velvyslanectví s majiteli amerických médií, druhý důvěrný vztah s proamerickými politickými elitami, třetí izraelské PR úsilí v USA a čtvrtý, aplikovaný přímo na žurnalisty, Comittee for Accuracy in Middle East Reporting in America (CAMERA).

Středovýchodní reportér Independentu Robert Fisk ve filmu vysvětluje, že vydírání novinářů ze strany proizraelských nátlakových organizací je běžnou věcí; jsou opakovaně upozorňováni na "nepřesnosti", "nevhodné výrazivo", atd., zaměstnavatelé jsou žádáni, aby "nevhodné" zaměstnance propouštěli - takže mnozí prostě časem dostanou strach a začnou psát tak, aby neměli problémy.

Součtem působení všech filtrů je situace, kdy se v amerických médiích všechny případy násilí ze strany Palestinců podávají zcela bez kontextu, o třicetileté okupaci se nehovoří, ale namísto toho se násilné činy náhradně motivují údajnou iracionální nenávistí Palestinců k Izraeli. Každý ozbrojený zákrok Izraele na okupovaných územích je podáván coby "obrana", takže se v očích amerických mediálních konzumentů ze skutečných obětí stávají viníci. Dochází k takřka úplné ignoraci mírových iniciativ, zejména pokud jde o smíšené izraelsko-palestinské organizace.

Podle autorů filmu jsou dokonce i některá izraelská mainstreamová média vyváženější a kritičtější než naprostá většina amerických. Je to ale zřejmě nutné: Američtí daňoví poplatníci by jinak těžko souhlasili s financováním ohromné vojenské pomoci Izraeli ze svých daní.

Norman Finkelstein vystoupil v závěru večera a ve zhruba čtyřicetiminutové přednášce vyložil svůj pohled na izraelsko-palestinské vztahy. Problémy jsou podle něj ve skutečnosti mnohem prostší, než jak se je snaží předkládat americká média, jejichž prezentování událostí je postaveno tak, aby zakrylo některá fakta a odvádělo pozornost od podstatných otázek.

Finkelstein se odvolává na nálezy Mezinárodního soudního dvora v Haagu, Rezoluci OSN č. 242/1967 a zprávy mezinárodních organizací na ochranu lidských práv. Problémy vytyčení hranic, židovských osad na palestinských územích, otázka východního Jeruzaléma a otázka návratu uprchlíků nejsou podle něj "kontroverzními" tématy, protože v mezinárodním společenství v tomto směru existuje takřka úplná shoda. Izrael si nemůže přivlastnit území, která obsadil v roce 1967, na základě násilí, a je tedy povinen vrátit se do hranic z roku 1967, nikoliv licitovat o "sporných" územích. Ze stejného důvodu (na základě rezoluce OSN) jsou veškeré židovské osady na palestinských územích ilegální a je třeba je vyklidit, včetně těch ve východním Jeruzalémě. Izrael však vždy předkládá Palestincům podmínky, které zmíněným mezinárodně uznaným principům odporují, a zajišťuje si tak výmluvu, proč nejednat - protože palestinští představitelé nemohou přistoupit na ponižující kompromisy v těch nejzákladnějších záležitostech, aniž by podkopali svoji legitimitu mezi vlastním obyvatelstvem.

V otázce možné repatriace palestinských uprchlíků Finkelstein odkazuje na práce izraelských revizionistických historiků a jednoznačně odmítá izraelský mýtus, že tito lidé "odešli sami, aby udělali místo arabské invazi". Podle něj se většina současných odborníků shoduje, že po vyhlášení nezávislosti Izraele proběhlo fakticky etnické čištění palestinských území. Jednoznačnou představu toho, jak by to nyní mělo být s právem návratu, kompenzacemi atd., však "nežádoucí" politolog nepředložil; v diskusi se na to zeptal bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, a dostalo se mu odpovědi, že je na Izraeli, aby přišel s konkrétní nabídkou.

Autoritou ve věci odpovědnosti za blízkovýchodní války je pro Finkelsteina bývalý šéf Jaffee Center for Strategic Studies Zeev Maoz, jehož studii Defending the Holy Land interpretuje jako důkaz, že žádná izraelská válka po Válce za nezávislost nebyla nevyhnutelná, a tudíž ani "obranná".

Americká média dle Finkelsteina soustavně ignorují zprávy mezinárodních lidskoprávních organizací, jako jsou Amnesty International nebo Human Rights Watch, o situaci na okupovaných územích. Známá "kontroverzní" Goldstoneova zpráva o operaci Lité olovo ale představuje přitom jen o něco mírnější variantu celkem dvanácti na sobě vzájemně nezávislých zpráv mezinárodních organizací o chování izraelských ozbrojených sil během operace v Gaze.

Některé Finkelsteinovy názory jsou zajisté vyhrocené. Jestliže například tezi o nezpochybnitelnosti principů stanovených mezinárodním společenstvím v otázce hranic podepírá argumentem postaveným na politické průchodnosti případné dohody v palestinském prostředí, měl by zřejmě vzít symetricky do úvahy i politickou průchodnost na izraelské straně. Je to nerado slyšeno, ale "čistá" principiální řešení mezinárodněpolitických otázek si zpravidla žádají mocenskou sankci, kdežto řešení kompromisní zase nebývají "čistá". V současné chvíli jsou však podobné zpřesňující úvahy nepochybně dosti okrajové, neboť především není pochyb o tom, že se dnešní ultrapravicová vláda Izraele s Palestinci vůbec na ničem dohodnout nechce. Za takové situace je ovšem kritika, a třeba i přehnaná, více než na místě.

Čím tedy vlastně Norman Finkelstein tolik vystrašil naše akademiky, že na poslední chvíli zrušili jeho vystoupení? Budou se napříště bát vyslovit název Organizace spojených národů či Mezinárodního trestního soudu? Bude na půdě AV ČR považováno za neslušné hovořit o Amnesty International? Jen aby ústupní anonymní následovatelé urgentních poselství odkudsi z neznáma jednou nelitovali, až zjistí, že Finkelstein pronikl do učebnic historie, zatímco po nich už neštěkne ani pes...

Hroby hrdinných osvoboditelů zůstanou v této zemi už navždy. Ale kam že se to vlastně poděl ten kdysi nekritizovatelný stát?

                 
Obsah vydání       23. 2. 2010
23. 2. 2010 Krizi jednoznačně způsobili chudí Jan  Kadubec
23. 2. 2010 Další trapný apel Britských listů o finanční příspěvek od čtenářů
23. 2. 2010 Akademie vystrašených věd, aneb Unwanted - dead or alive Karel  Dolejší
23. 2. 2010 Akademie věd se poněkud zalekla Štěpán  Kotrba
23. 2. 2010 Mají lidé u moci vůbec rádi demokracii? Ivo  Šebestík
23. 2. 2010 Britský fotograf zatčen za "teroristické" natáčení vánoční výzdoby
23. 2. 2010 Protentokrát… Pavel  Kopecký
23. 2. 2010 Bez změny definice ekonomického zisku směřujeme do pekel Karel  Hušner
23. 2. 2010 John Michael Greer zase "trochu" špatně
23. 2. 2010 O vině a o odpuštění, neboli O malém, ale asi příznačném rozdílu Uwe  Ladwig
22. 2. 2010 NATO usmrtilo v Afghánistánu dalších 33 civilistů
22. 2. 2010 "Odpůrce humanismu" a jeho zájem o přežití zbídačených Karel  Dolejší
22. 2. 2010 Proč jsou továrny (vlastně) neefektivní John Michael Greer
22. 2. 2010 Češi v polských lékárnách skupují léky s pseudoefedrinem
22. 2. 2010 Michael  Marčák
22. 2. 2010 Obrovsky výhodné nízke platy?
22. 2. 2010 "Závidím těm, kdo nenávidí Izrael"
22. 2. 2010 Pracovníci úřadu britského premiéra si stěžovali na šikanování
22. 2. 2010 Čína opět zpřísnila pravidla poskytování úvěrů
22. 2. 2010 Přeběhlictví – krůček ke korupci
20. 2. 2010 Britští vojáci od začátku války v Iráku dezertovali 17 000 krát
22. 2. 2010 Ukrajina: Tymošenková stáhla žalobu na výsledek voleb
19. 2. 2010 Proč je Česká televize tak trapně politicky zaujatá?
19. 2. 2010 MI6 vyšetřuje izraelskou rozvědku
19. 2. 2010 Londýnská policie, používání policejních provokatérů, totalitní tendence a jak na to reaguje politika Jan  Čulík
19. 2. 2010 Hoprdoks… Ladislav  Žák
19. 2. 2010 Jaký příklad si vybrat? Karel  Dolejší
19. 2. 2010 Film Pouta: překování chcípáctví v prázdnotu Ondřej  Čapek
2. 2. 2010 Hospodaření OSBL za leden 2010

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
23. 2. 2010 Akademie vystrašených věd, aneb Unwanted - dead or alive Karel  Dolejší
22. 2. 2010 "Závidím těm, kdo nenávidí Izrael"   
20. 2. 2010 Britská vláda důrazně popřela, že by předem věděla o vraždě činitele Hamasu   
19. 2. 2010 MI6 vyšetřuje izraelskou rozvědku   
11. 2. 2010 Omyl Jana Fischera Štěpán  Steiger
8. 2. 2010 Izraelská armáda zatkla během nočního zátahu na Ramalláh dvě mezinárodní aktivistky, v rozporu s dohodami z Osla   
5. 2. 2010 Palestina: Nelze získat kompromis i spravedlnost současně Pavel  Urban
31. 1. 2010 Spojené státy obkličují Írán válečnými loděmi a raketami   
29. 1. 2010 Palestina: Jak se strefovat vedle Tereza  Hendlová
28. 1. 2010 Obama: Oklamaný prezident, který ztratil rok   
20. 1. 2010 Nejsme jako Turci Petr  Schnur
12. 1. 2010 USA navýší zásoby svých zbraní a munice na území Izraele   
6. 1. 2010 Přežila holocaust, drží hladovku a účastní se masového protestu proti izraelské blokádě Gazy Daniel  Veselý
29. 12. 2009 Gaza rok poté: Bilance, přetrvávající ekonomická blokáda a kritické hlasy narážející na hradbu ignorace Daniel  Veselý
29. 12. 2009 Údajný dokument o íránském vývoji jaderné zbraně odhalen jako podvrh