Pacienti ve "vegetativním" stavu dokáží myslet a komunikovat

4. 2. 2010

Lékařští odborníci zjistili prostřednictvím skenování mozku, že oběti úrazů, které utrpěly vážné mozkové trauma a neprojevují navenek žádné známky, že by byly při vědomí, dokáží rozumět tomu, co jim lidé říkají, a umějí také odpovídat na jednoduché otázky. Tito pacienti byli schopni odpovídat "ano" a "ne" na jednoduché otázky týkající se jejich životopisu.

Toto odemčení "vnitřního hlasu" lékaře nesmírně překvapilo. Má to dramatické důsledky pro tisíce rozhodování o životě a smrti pacientů, kteří jsou obětí tzv. persistentního vegetativního stavu. Znamená to, že téměř každý pátý pacient v persistentním vegetativním stavu je zřejmě schopen komunikovat.

Vyvolá to otázky ohledně toho, kdy mají mít lékaři právo vypnout přístroje, které pacienty v persistentním vegetativním stavu udržují při životě. Asi tisíc pacientů v persistentním vegetativním stavu je v Británii trvale na přístrojích, protože lékaři doufají, že by jednoho dne mohli nabýt vědomí. V některých případech příbuzní rozhodli, že by se přístroje pacientů měly vypnout.

Dr. Adrian Owen, spoluautor nového výzkumu z univerzity v Cambridge, který provedl nejnovější výzkum u jednoho pacienta, zdůraznil, že tato zjištění mají obrovské filozofické a etické dopady. Dodal: "Byli jsme překvapeni, když jsme viděli výsledky pacientova skenu: zjistili jsme, že dokáže správně odpovídat na položené otázky prostě tím, že změní své myšlenky. Nejenže tyto skeny dokázaly, že pacient není ve vegetativním stavu, ale poprvé za pět let měl pacient možnost komunikovat své myšlenky vnějšímu světu. Víme, že je plně při vědomí. Musí porozumět tomu, co mu říkáme, porozumět instrukcím, a pak učinit rozhodnutí.

Protože jsou mozkové signály pro "ano" a "ne" příliš složité a je obtížné je na skenu rozlišit, vědecký tým požádal pacienta, aby, chce-li říci "ano", pomyslel na tenis, a chce-li říci "ne", pomyslel na to, jak se pohybuje po svém bytě. Jsou to různé druhy myšlení, které aktivují různé části mozku.

Pacientovi pak vědci dali šest různých jednoduchých otázek z jeho životopisu. Pacient na ně na všechny tímto způsobem odpověděl správně. Vědci pak testovali dalších 22 pacientů v persistentním vegetativním stavu ohledně obdobné mozkové aktivity a zjistili, že 17 procent z nich bude schopno obdobné komunikace.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.2. 2010