Podle dokumentu amerického senátu o setkání Atty s iráckým diplomatem, který ani nebyl zpravodajským důstojníkem, českou vládu informoval muž, který iráckého diplomata sledoval. Buď tento muž informaci zfalšoval na zakázku české vlády, nebo ho o zfalšování této informace požádala CIA, nebo se spletl (což je nejméně pravděpodobné, i když vyšetřování by s určitostí vedlo k tomuto závěru). Česká vláda si rozhodně pravost jeho informace neověřila v záznamech o cizincích přijíždějících do České republiky. Přitom „účast na plánu nebo konspiraci sloužícím… k zahájení války“ je podle mezinárodního práva považována za zločin.

Začátkem července 2008 podal bývalý agent CIA, kterému CIA zakázala používat své skutečné jméno a dokonce i dostavit se k soudu, u amerického federálního soudu žalobu, ve které žádal americkou vládu, aby odtajnila dokumenty, které dokazují, že záměrně potlačila informace o tom, že Írán zastavil práce na vývoji atomové zbraně. Bývalý agent, který pochází ze Středního Východu, pracoval pro CIA 22 let jako odborník na Střední Východ, a podle slov jeho právníka se mu podařilo získat informátora, který měl přístup k informacím o íránském jaderném programu. Tento člověk mu předal důkazy o tom, že Írán v roce 2003 přestal pracovat na vývoji atomové bomby. Je velmi pravděpodobné, že tak Írán reagoval na americkou okupaci Iráku. V roce 2004 dostal agent CIA podle svého právníka výpověď, protože odmítal uposlechnout své nadřízené, kteří mu pětkrát nařídili, aby zfalšoval své zprávy o zbraních hromadného ničení v Iráku a v Íránu, nebo aby zprávy, které získal od svého informátora, potlačil.

V roce 2007 vydala americká zpravodajská obec Národní odhad zpravodajských informací, podle kterého Írán práci na jaderných zbraních zastavil.

Koncem prosince loňského roku zveřejnily české sdělovací prostředky zprávu, že Írán vyvíjí iniciátor neutronů, který má jediné použití jako roznětka nukleární hlavice. Tuto zprávu české sdělovací prostředky převzaly od anglického deníku vlastněného Rupertem Mudrochem, The Times of London. V internetové verzi článku jsou obsaženy i záběry na tajný dokument, který se údajně podařilo získat blíže nespecifikované asijské tajné službě. Na údajně íránském dokumentu o plánu na vývoj neutronové roznětky pro atomovou bombu v jazyce farsí chybí razítko „přísně tajné“, chybí na něm údaj o kanceláři, která dokument vydala a jeho příjemcích, stejně jako datum sepsání. Jedná se o pouhý popsaný kus papíru, na kterém není vidět nic, co by vyvolávalo dojem, že se jedná o formulář. Dokument tedy neobsahuje nic, co by dokazovalo, že pochází z nějaké íránské státní instituce. Pro každého soudného člověka tak jde o zjevný falsifikát. Proč si toho nevšimli čeští novináři, kteří zprávu přejímali? Jsou nevycvičení k tomu, aby si ověřovali zprávy, které zveřejňují nebo zveřejňují články na objednávku české vlády? Článek vyšel v Hospodářských novinách, které jsou nyní považovány za český vládní deník, pod titulkem „Íránci skutečně staví atomovou bombu, potvrdili odborníci“. Žijeme v civilizovaném světě nebo ve světě, který se stává džunglí tajných mocenských záměrů, o kterých je nám zakázáno vědět, ale na které dříve nebo později doplatíme? (Poznámka redakce: Britské listy o pochybném charakteru údajného dokumentu informovaly 29. 12. 2009 ZDE.)

Philip Giraldi, který pracoval 22 let v CIA jako protiteroristický agent, řekl, že dokument s největší pravděpodobností zfalšoval Izrael nebo Velká Británie, a že „řetězec Ruperta Mudrocha je velmi často používán ke zveřejňování falšovaných zpravodajských informací od Izraelců a příležitostně i od britské vlády“.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii, po prostudování iránské dokumentace k výzkumnému projektu Polonium-210, který eventuálně mohl zahrnovat práci na neutronové roznětce, zveřejnila v roce 2008 svůj závěr, že se jednalo o základní výzkum a že Írán na neutronové roznětce atomové bomby nepracoval. Tímto faktem se ale v současné době české sdělovací prostředky vůbec nezabývají, přestože když v roce 2003 označila Mezinárodní agentura pro atomovou energii za zfalšovaný dokument o irácké objednávce uranu z Nigeru, který předložila Radě bezpečnosti OSN americká vláda, ukázalo se, že měla pravdu. Zfalšování tohoto dokumentu je dnes mimo jakoukoli pochybnost. Podle Philipa Giraldiho ho zfalšoval Michael Leden, bývalý konsultant americké Rady pro národní bezpečnost a Pentagonu. Dokument byl potom předán prostřednictvím příležitostného italského špióna italské zpravodajské službě, která ho předala CIA a Velké Británii.

Jestliže dnes české sdělovací prostředky mluví o íránském jaderném programu jako o hotové věci (naposledy politolog Zdeněk Zbořil na ČT 24), zjevně vycházejí vstříc záměru americké vlády přesunout své vojáky z okupovaného Iráku do Íránu. Zveřejňování těchto zfalšovaných informací má přesvědčit českou veřejnost, aby podpořila okupaci Íránu. Vzhledem k tomu, že jsou ale k tomuto účelu používány zfalšované informace, jedná se o politiku, která je v příkrém rozporu s principy mezinárodního práva. Rád bych českým politikům i české veřejnosti připomněl, že podobnými metodami zahájil Adolf Hitler druhou světovou válku, a že tyto metody lidem nikdy nic dobrého nepřinesly a ani nemohou přinést.