|
20.1.2010
Haiti: Pár údajů k zamyšleníOpravdu nevím, kdo může za zaostalost Haiti, ale je faktem, že Haiti jako jediná země vybočuje i z „latinskoamerického“ standardu a blíží se spíše zemím subsaharské Afriky a Tichomořské oblasti, napsal čtenář Vítězslav Novák. |
|
Nechme hovořit čísla – dle Human Development Index (Human Development Report 2009 - HDI rankings) je Haiti 149. na světě, mezi Papuou Novou Guineou a Súdánem. Sousední Dominikánská republika je 90. A 51. Kuba patří už mezi země s vysokým lidským rozvojem. Pro srovnání – Estonsko je v téže skupině jako Kuba a 40., Polsko 41., Litva 46. a Lotyšsko 48., poměrně těsně před Kubou, zatímco Bulharsko je 61. a rovněž člen EU Rumunsko až 63. ČR se jako 36. (dosti těsně) vejde do skupiny zemí „s velmi vysokým lidským rozvojem“. Pokud šlo kubánským revolucionářům o to předstihnout země v sousedství a zařadit se mezi země spíše bohaté, resp země s lepším lidským rozvojem – pak se jim to podařilo. Být spolehlivě v první třetině zemí je celkem úspěch. Poznámka redakce: Kuba už před revolucí patřila k nejbohatším zemím v Latinské Americe a zhruba dvě třetiny obyvatelstva měly v průměru velmi slušné příjmy, které v té době konkurovaly mzdám v některých západoevropských zemích. Ekonomická situace na Kubě se tedy za Castra výrazně zhoršila, přičemž ne vše lze přičíst americkému embargu - protože významnou roli sehrál I chronicky nekompetentní ekonomický management orientovaný primárně na politické cíle. |

