K zemětřesení došlo na místě, kde se navzájem dotýkají dvě velké zemské desky, karibská a severoamerická (tzv. zlom Enriquillo-Plaintain Garden), přičemž výsledkem tlaku jsou pohyby na ose východ-západ. Naposledy zde došlo k velkému zemětřesení v roce 1860. Předtím tu proběhly větší seizmické události v letech 1770, 1761, 1751, 1684, 1673 a 1618.

Ředitel Výzkumného institutu environmentálních věd při univerzitě v severoirském Ulsteru Sandy Steacey je přesvědčen, že obrovský počet obětí lze převážně přičítat nekvalitně postaveným budovám. Na Haiti neplatí žádné stavební předpisy a zodolnění objektů vůči seizmické aktivitě se věnovala nulová pozornost. Zřícené budovy byly postaveny ze škvárových tvárnic bez použití kovové armatury, která je jinak v seizmicky aktivních oblastech běžná. Armatura zajišťuje, že tvárnice zůstanou pohromadě i v okamžiku, kdy se navzájem vůči sobě posunou.

Francouzský seismolog Pascal Bernard tvrdí, že vzhledem k charakteru geologického dění v oblasti existuje velká pravděpodobnost, že v následujících letech dojde v regionu k dalšímu velkému zemětřesení; totéž si myslí i Roger Searle, profesor geofyziky na durhamské univerzitě v sevevýchodní Anglii. V podobných případech dochází často k dominovému efektu, při němž posun v jedné oblasti vyvolá pnutí a tlak i v další oblasti nedaleko té původní. V případě Haiti je nejpravděpodobnější, že další zemětřesení se objeví východně od epicentra úterní katastrofy - vědci však nedokáží předpovědět přesné datum události.

Celý článek v angličtině: ZDE