Prosinec tu byl nejen k bilancování, ale také nejednou k rozpačitým předsevzetím

12. 1. 2010 / Miloš Dokulil

Asi se hodí připomenout, v jaké to "kůži" se ocitá autor těchto "přehledů" zrovna tehdy, když má psát o prosinci. (Prasinec bývá nejen pašíků konec!) Týden před koncem roku se mu dostane do rukou Zpravodaj č. 11, který ho ještě táhne v čase dál zpět. To, co teď slepí do kupy, dostane čtenář(ka) až v druhé půli ledna, nemálo už vyčichlé... Přitom koncem roku se málem všechno taky nějak bilancuje, a na to by pak také mělo být již pozdě. Zároveň každý měsíc připomínám pár dat z dřívějších časů, jejichž okolností by snad neměly být zapomenuty.

Vždyť teprve prožitou minulostí nějak jsme "zakořeněni" nebo získáváme varování před slepými uličkami dějin. Ale také nejednou si uvědomíme, jak ten čas právě v těch posledních desetiletích rychle plyne, především v jedinečných objevech vědy. (S prosincem 1900 se spojuje vznik kvantové mechaniky.) Také se snadno zapomíná, pakliže člověk žije v míru, že mnohé problémy se na některých místech naší planety stále řeší krví. Evropa se právě letos rozloučila s posledními dvěma pamětníky ještě "první" světové války, dvěma Brity, kteří se dožili 111 (Harry Patch) a 113 (Henry Allington) let.

Tehdy, skoro již před sto lety, nemálo lidí, které ta strašná válka vtáhla do svého krvelačného soukolí, bylo přesvědčeno, že něco tak hrůzyplného se přece nemůže už nikdy opakovat. Jen o dvacet let později -- s iluzivní vírou, že lze uchlácholit agresora ústupky -- svět stál na prahu 2. světové války. Jedním z posledních plodů končící studené války byla smlouva START-1 (mezi SSSR a USA), týkající se omezení arzenálů atomových zbraní a jejíž platnost skončila 5. 12. 2009. Bude zřejmě v zájmu obou nynějších stran uzavřít novou dohodu, což se zatím "jaksi" ještě nestihlo. (Část těch systémů je zastaralá a jejich údržba je nákladná, takže bude dokonce "praktické" chovat se účelně politicky i ekonomicky.)

Větší problém je nyní s tím, že se pravděpodobně Írán chystá také se stát atomovou mocností. Latentní riziko pro svět spočívá v možnosti, že by takovou techniku chtěla pak dramaticky uplatnit tamní vláda k prestižně agresivním cílům. (Írán je i politicky po problematicky uzavřené prezidentské volbě méně stabilní. Jak 30. výročí tamní islámské revoluce, tak teď smrt režimem pronásledovaného, liberálně orientovaného ajatolláha Hosejna Alího Montazerího a následný jeho pohřeb 21. 12. 2009 vedly zvláště mladé lidi znovu k demonstracím proti stávajícímu režimu, provázeným také zatýkáním. Mezi našimi vánočními svátky nepokoje pokračovaly a rozšířily se na další města Íránu.)

Je otázka, zda dvoutýdenní světové shromáždění v Kodani (7. -- 19. 12. 2009), jímž se měly připravit závazné kroky k omezení škodlivých emisí do ovzduší, bylo úspěchem aspoň zčásti. Už předem bylo možné zpochybňovat, že dojde k zásadnímu průlomu v této nadmíru závažné problematice. Navíc se muselo zdát, že tu existuje nemálo rafinovaně postupující skupina odpůrců koncepce klimatického oteplování, které se podařilo hackerovskými prostředky se vloupat do mailů některých pracovníků-stoupenců názoru o oteplování a zveřejnit tyto zčásti problematické záznamy těsně před kodaňskou konferencí. Měl by být problematický jak způsob získání těchto informací, tak také to, že byly 10 let staré (a stěží odborně dnes relevantní). Při tomto propagačně možná zároveň pro neinformované šokujícím tahu mohlo snadno uniknout pozornosti, kvůli čemu se v Kodani -- pod hlavičkou OSN -- sešli zástupci z celého světa.

Je pravděpodobně jedno, jak problém nazveme, pokud jeho možné reálné negativní důsledky by mohly být pro lidstvo nezvratitelné a pokud by byla zanedbána ta opatření, která je v lidských silách uskutečnit. Při stále větších nárocích na energie přibývá totiž povážlivě množství tzv. skleníkových plynů v ovzduší. Paradoxně také stále dochází k nešetrnému a navíc neprozíravému kácení deštných pralesů. Méně průmyslově rozvinuté země pochopitelně touží, aby případné omezující programy platily státy, které tento zhoubný proces začaly. Na konkrétních číslech (kdo bude a kolik muset za znečištění platit a do kdy bude muset dojít ke sníženích škodlivých emisí) se všechno zadrhlo. Je tu aspoň -- nikoho přímo ničím nezavazující -- slib, že se budou jednotlivé státy touto problematikou nadále vážně zabývat.

Kupodivu i to počasí si s námi nemálo zalaškovalo. Už v říjnu první sníh, pak v listopadu teploty +20°C, před čtvrtou nedělí adventní teploty pod nulou lámaly rekordy (v ČR bylo až --27°C), aby pak zase do dvou dní po neděli začala obleva, s teplotními výkyvy opět směrem nahoru, s opět rekordními +16°C 25. 12., na Opavsku. Do jaké míry jsou ty extrémy skutečně dokladem nějakých nikoli pouze teplotních změn, nýbrž už změn klimatu, nebudeme teď zkoumat.

Klimatické změny souvisí s nemalým množstvím faktorů, s možností urychlování počínajících a s obavami registrovaných změn (tajícími ledovci počínaje a za měnících se podmínek teploty a hustoty mořské hladiny její schopností absorbovat CO2 nekonče). Za připomenutí stojí, že také pozorovatelně víc tají ledovce himalájské, které zásobují vodou šest veletoků jižní a jihovýchodní Asie. Nelze teď domyslet představitelné důsledky nejen pro tamní obyvatelstvo v budoucnu. Voda jako "strategická surovina"? (Tání ledu v oblasti Severního ledového moře "zpopularizovaly" zatím zprávy o ohrožení existence tamních ledních medvědů. Mimochodem: Zoo v Hradci Králové se pokouší zachránit již skoro vymřelý druh bílých nosorožců před Vánoci uskutečněným převozem dvou párů do Afriky, do Keni, aby tam v přirozenějším prostředí samice zabřezly.)

Nemilé překvapení zrovna před Vánoci nastalo, když došlo k poruše na elektrickém zařízení při extrémních rozdílech teplot před vjezdem a poté do podmořského tunelu pod Kanálem (zajišťujícím dopravu z kontinentu do Londýna), kdy pak zůstalo 5 vlakových souprav a dva tisíce lidí najednou dočasně uvězněny a dalších 72 tisíc se hned nedočkaly možnosti přepravy, která byla dočasně na pár dní zastavena. (V průměru tudy projíždí 52 vlaků denně.

Kromě dopravního existuje zde také další tunel obslužný, zajišťující také bezpečnostní východy. Média si všimla toho, že pro showbusinessovou hvězdu Shifferovou bylo okamžitě přistaveno auto, ostatní cestující jen -- bez jakékoliv informace -- čekali, co a jak se vůbec bude dít dál.) Horší je, že během těch několika enormně mrazivých dní před poslední adventní nedělí ve střední Evropě také umrzla celá stovka lidí, vesměs bezdomovců.

(Dojímá, jak tvrdé dětství zatím prožívalo jedno děvčátko, jehož matka byla na útěku, z obavy, aby jí dceru úřady neodňaly. Přitom na matku čekalo na poště již sto tisíc Kč v dávkách. Těsně před těmi "sibiřskými" mrazy policie tuto zvláštní rodinu našla v nouzovém příbytku poblíž seřazovacího nádraží v Brně-Maloměřicích. Dočasně bylo děvčátko umístěno v dětském domově. Matku také propustili z předběžného zadržení ve vězení. Matka, Hana S., svou dceru Jitku teď navštěvuje, dcera se na ni těší. Je to ale už řešení? Jistě ne.)

Ještě se vraťme k tomu klimatu. K roku 2050 se očekává globálně zdvojnásobení nároků na energie. Do té doby by se ale měly dramaticky snížit exhalace skleníkových plynů. Jen EU byla připravena v Kodani o těchto otázkách konkrétně jednat. Ani projev prezidenta Obamy ještě těsně před závěrem té konference neznamenal průlom (i když výhledově USA přislíbily $100 miliard rozvojovým zemím na účet zbrzdění klimatických změn; přičemž doma má prezident nemalou opozici vůči tomuto plánu, neboť ta pochopitelně zohledňuje daňové poplatníky a vlastní volební šance). Čína si mohla oddychnout, neboť ji okamžitě nečeká žádná mezinárodní kontrola plnění nějakých konkrétních opatření. Jisté přísliby ekonomicky nerozvinutým zemím do roku 2020 také učinila EU a Japonsko.

Nelze přehlédnout, že ještě před rokem začal být ekonomicky rozvinutý svět ponořen do recese. Již 16. 12. 2009 americká Federální rezervní banka si dovolila zrušit některá z nouzových opatření. Sice stále ještě přicházejí další američtí občané o práci, ale pokud přišlo v říjnu o práci 195 tisíc lidí, v listopadu to bylo o 25 tisíc méně. (Nezaměstnanost v USA se snížila o 0,2 %, na 10 %.)

Zvýšil se již prodej domů o 3,7 %. V USA kupodivu i ceny začaly zase růst. Americký Kongres se chystal zvýšit svůj branný rozpočet. Senátem úspěšně prošla předloha zákona o novém zdravotním pojištění. A již 1. 12. 2009 B. Obama ohlásil, že dojde ke zvýšení vojenského kontingentu pro Afghánistán (o 30.000 vojáků). Nato, 10. 12. převzal Nobelovu cenu míru. Afghánským problémem není jen Taliban nebo Al Qaedá na pomezí s Pákistánem. V Afghánistánu je silně korupční režim. Je otázka, čím si v takové situaci teď u domácího obyvatelstva mohou vysloužit vděk zahraniční vojska (včetně NATO). (Obdobnou zkušenost měly USA ve Vietnamu.)

Také v Pákistánu se vládním silám nesnadno bojuje proti neloajálním pohraničním kmenovým diktátorům, ohrožujícím teroristickými výpady jak vlastní pokojné obyvatelstvo (Rávalpindí, ve sváteční pátek, 4. 12. 2009, útok na mešitu, nejméně 40 obětí). Sice vcelku méně, ale přesto stále je také Bagdád zneklidňován teroristickými přepady (8. 12. 2009, přes sto mrtvých a dvě stě raněných, sebevražedným atentátníkem v autě s výbušninami). Americké dopravní letadlo chtěl 26. 12. jeden muž (Umar Farúk Abdulmutalláb) před přistáním zničit inscenováním exploze přímo v kabině, čemuž se podařilo naštěstí zabránit. (Zřejmě zase dojde ke zpřísnění kontrol na letištích. Před 21 lety, 21. 12. 1988, explodovalo nad Lockerbie letadlo PanAm!) K blíže nevysvětlené explozi se stovkou mrtvých a spoustou raněných došlo také v Rusku (v jednom nočním klubu, 4. 12. 2009). (Před lety inscenoval sám Stalin atentát na lidmi oblíbeného Sergeje Kirova; 1. 12. 1934. Takto pak motivoval nutnost perzekucí "nepřátel pracujícího lidu".)

Obtížně lze chápat možné následky setrvale plynoucí z militantně odkojené verze islámu. Výchozím způsobem nejde přímo o fakta (minarety, šátky žen), ale o jejich možnou interpretaci. Ve Švýcarsku v referendu byl schválen zákaz staveb dalších minaretů. Ve Francii (bez ohledu na tamní několikamilionovou muslimskou populaci) byly zahájeny kroky k vnější "laicizaci" v oblečení žen. O některých záležitostech se líp teoretizuje, než se to pak dá vysvětlit postiženým. (Zároveň lze stěží přehlédnout, že stále existují země udržující dokonce nedospělé dívky v nedůstojném područí. Ten seznam by byl bohužel dlouhý. Např. v Jemenu je dodnes možné, aby byly provdávány třeba i čtyřleté děti jako "nevěsty"!)

Do nemalé řady různě poplašených titulků v médiích se v prosinci 2009 dostalo také několik celebrit. Bývalá kandidátka na viceprezidentku USA, Sarah Palinová, poté co se vzdala funkce guvernérky, napsala knihu a objíždí státy Unie, aby zřejmě získala další popularitu pro příští prezidentské volby. (Bez ohledu na možné dřívější výhrady vůči její způsobilosti pro tak významnou státní funkci, v případě vážných výhrad vůči stávající administrativě mají republikáni mediálně zřejmě přitažlivou osobnost, v jejíž úspěch by mohli doufat.) --- Světově proslulý golfista, Tiger Woods, se dostal do osobních potíží v souvislosti se svými dosud utajovanými milostnými aférami, které se teď provalily.

Nejdřív mu zklamaná manželka dala ultimátum: buďto ona, anebo golf. Woods dal najevo své pokání a (zřejmě dočasně) slib, že teď golfu zanechá (11. 12.). Nastalo nemalé pozdvižení mezi těmi, kdo využívali za peníze jeho proslulosti k reklamě. Nato se také objevila zpráva, že se Woodsova manželka hodlá rozvést. To by pak došlo na dělení majetku zřejmě nejbohatšího sportovce světa. --- Křesťany v Česku nemálo zaměstnává otázka, kdo se stane primasem ČR po kardinálu Vlkovi. (Největší šance snad má biskup Duka. Jmenování je v přímé kompetenci papeže.)

Základním zákonem každého státu pro další rok je vždy jeho státní rozpočet. Nejen ČR má s rozpočtem své potíže. Prognóza Ministerstva financí ČR na závěr roku 2010 očekává již růst na úrovni +0,3 % (Evropská komise je ještě optimističtější: +0,8 %!). --- Jako kdybychom směli zapomenout na to, že Evropa má zřejmě za sebou první polovinu původně obávané "prasečí chřipky", jejíž druhá fáze možná začne -- v půli ledna?

Pár letmých údajů z historického kalendáře:

Před 2015 lety (25/12/-6?) se někdy datuje narození Ježíše Krista.

Před 467 lety (8/12/1542) se narodila Marie, královna skotská.

Před 236 lety (16/12/1773) došlo v tehdejší britské kolonii k tzv. "čajovému dýchánku", který se stal signálem k odboji amerických osad proti britské královské koruně.

Před 218 lety (15/12/1791) byla v Americe ratifikována Listina práv.

Před 205 lety (2/12/1804) Napoleon slavnostně vyhlásil pro sebe titul císaře.

Před 200 lety (14/12/1799) zemřel první prezident USA, George Washington.

Před 186 lety (2/12/1823) byla vyhlášena tzv. Monroeova doktrína ("Amerika Američanům").

Před 144 lety (18/12/1865) bylo v USA zrušeno otroctví.

Před 111 lety (10/12/1898) tzv. Pařížskou smlouvou byl ukončen konflikt mezi USA a Španělskem.

Před 108 lety (10/12/1901) se poprvé udělovala Nobelova cena.

Před 108 lety (12/12/1901) Marconimu se podařil první bezdrátový přenos přes Atlantik.

Před 106 lety (17/12/1903) vzlétlo první letadlo těžší vzduchu.

Před 104 lety (28/12/1895) byl komerčně promítán první film.

Před 100 lety (31/12/1909) byl otevřen v New Yorku Manhattanský most.

Před 98 lety (14/12/1911) dosáhl Amundsen jižního pólu.

Před 93 lety (30/12/1916) došlo k zavraždění popa G. Rasputina.

Před 87 lety (30/12/1922) byl ustaven SSSR.

Před 73 lety (11/12/1936) podal svou abdikaci britský král Edward VIII.

Před 68 lety (7/12/1941) došlo k bombardování Pearl Harboru japonskými letadly, což přimělo USA k přímému vstupu do 2. světové války.

Před 64 lety (5/12/1945) v Bermudském trojúhelníku se ztratila beze stop vojenská letadla, což vedlo k řadě dohadů, zda katastrofu způsobily zatím neidentifikované "síly".

Před 63 lety (11/12/1946) byla založena UNICEF.

Před 61 lety (23/12/1948) byli v Tókju popraveni japonští váleční zločinci.

Před 54 lety (1/12/1955) Rosa Parks(ová) zahájila další fázi boje za rasovou svéprávnost v USA.

Před 51 lety (21/12/1958) byl zvolen přezidentem Francie de Gaulle.

Před 48 lety (15/12/1961) byl vyhlášen rozsudek smrti nad A. Eichmannem.

Před 42 lety (3/12/1967) došlo k první transplantaci srdce.

Před 41 lety (27/12/1968) se vrátilo k zemi Apollo 8.

Před 30 lety (24/12/1979) vtrhla do Afghánistánu sovětská vojska.

Před 29 lety (8/12/1980) byl spáchán atentát na Johna Lennona.

Před 25 lety (3/12/1984) došlo ke katastrofě v továrně Union Carbide v Bhopálu.

Před 22 lety (8/12/1987) tehdejší supervelmoci se dohodly na snížení jaderných arzenálů.

Před 22 lety (9/12/1987) začala "intifáda" na území Gazy. Před 20 lety (28/12/1989) byl zvolen předsedou Národního shromáždění A. Dubček.

Před 20 lety (29/12/1989) byl zvolen prezidentem ČSSR V. Havel.

Před 19 lety (9/12/1990) byl L. Walensa zvolen prezidentem Polska.

Před 17 lety (9/12/1992) zasahovali američtí námořníci v Mogadišu (v Somálsku).

Před 17 lety (9/12/1992) byl veřejně oznámen rozvod prince Charlese a Lady Diany.

Před 15 lety (11/12/1994) Jelcin nařídil vojenský zásah v Čečensku.

Před 11 lety (19/12/1998) byl obviněn prezident Clinton ze zneužití pravomocí.

Před 10 lety (31/12/1999) převzala Panama pravomoc nad Panamským průplavem.

Před 6 lety (13/12/2003) byl zajat Saddám Hussein.

Před 5 lety (26/12/2004) došlo k tragickému tsunami v jihovýchodní Asii.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 12.1. 2010