Cesta v Afghánistánu vede do pekel

27. 11. 2009 / Daniel Veselý

Příští týden americký prezident téměř jistě oznámí, že do Afghánistánu pošle další desetitisíce vojáků. Pokud prezident Obama poslechne generála McChrystala, půjde o vyslání nejméně 34.000 jednotek, tedy o 50 % navýšení jejich stávajícího počtu. Zástupce Bílého domu v Afghánistánu a bývalý generál, který zde válku vedl před dvěma lety, Karl Eikenberry, však vystoupil proti McChrystalovu plánu eskalovat konflikt, i když sám neopustil "permanentní válečnou psychologii." Viceprezident Joe Biden zase přišel s návrhem eliminovat počet pozemních jednotek a vyřídit vše ze vzduchu bombardováním pomocí bezpilotních letounů Predator.

Obama má však také podle amerického historika Gary Leuppa možnost prohlásit, že válka není nezbytná a je třeba stáhnout okupační vojska. Mohl by to vysvětlit s poukazem na skutečnost, že tuto válku zdědil a nemá podporu vést ji dál, jak na domácí, tak afghánské frontě; že kábulský korupcí prolezlý režim nemá cenu dále podporovat, a je nutné přistoupit na harmonogram týkající se stažení všech vojsk NATO. Mohl by rovněž zdůraznit, že válka má nezanedbatelný podíl na destabilizaci nukleárního Pákistánu a stále vzrůstající nenávisti jeho obyvatel vůči Spojeným státům, jak uvádí profesor Leupp.

Barack Obama ale tuto možnost zřejmě nezvažuje. Chce vlastními slovy "dokončit práci". Bere tak, coby vrchní velitel amerických ozbrojených sil, na svá bedra svrchovanou odpovědnost za další ztráty na životech, ať civilní nebo vojenské. Aktuální zpráva OSN uvádí, že od ledna až do října tohoto roku připravil konflikt o život 2.000 afghánských civilistů. Novinář Christian Parenti působící dlouhodobě v Afghánistánu v pořadu Democracy Now! o pravděpodobném vyhrocení války prohlásil, že jde o "naprosté šílenství". "Základní věc, jež žene Obamu do války, je strach, že bude na domácí půdě Republikány označen za sraba," tvrdí Parenti. Podle něj chce Obama přesunutím vojsk z Iráku vyhrát "dobrou válku" v Afghánistánu, nicméně za cenu zabitých a zmrzačených amerických vojáků a afghánských civilistů, degradace tamní politické situace, jež vyústí v destabilizaci hlouběji v Pákistánu, Střední Asii a Íránu. "Poté bude Obama doufat v opětovné zvolení do prezidentského úřadu a vyhlásí definitivní vítězství a následné stažení všech armád z Afghánistánu," konstatuje Parenti.

Žurnalisté Paul Fitzgerald a Elizabeth Gouldová, autoři nové knihy Invisible History: Afghanistan's Untold Story, analyzují afghánské dějiny v kontextu imperiálních zájmů velmocí -- od Velké Británie přes Sovětský svaz až po Spojené státy. Chápou tuto zemi jako křižovatku strategicky a ekonomicky důležitých tras, což jejímu obyvatelstvu přineslo především negativa týkající se složitých vztahů mezi tamními klany, pandemicky rozšířené chudoby či problémů spojených s uměle vytvořenými hranicemi, jež zůstávají po více než 150 let neřešeny. "To co nyní v rámci širšího regionu vidíme, je de facto krize mezi Pákistánem a Indií, kterou chtějí Spojené státy vyřešit. Oblast musí být brána v potaz také z pohledu Íránu, Ruska a Číny a je nutné uznat jejich roli při její stabilizaci," řekla Gouldová a dodala, že zejména Rusy velice znepokojuje kvetoucí obchod s drogami v Afghánistánu. "Prezident Obama by měl dohlížet na jednání v loya jirga (velký sněm) mezi všemi zúčastněnými stranami jak z afghánské strany, tak z pákistánské, neboť konflikt se nejen přelévá přes afghánské hranice do Pákistánu, ale týká se rovněž paštúnského obyvatelstva sídlícího v obou zemích...Vojenské řešení, jak všichni vidíme, prostě nic nevyřeší," konstatoval skepticky Fitzgerald. Oba dva dále upozorňují na podceňované téma pákistánských jaderných hlavic, které by se mohly dostat do "nepovolaných rukou". "Určitě čelíme situaci, kdy se něco velkého stane. A nebude to nic dobrého. A cokoliv se na světě odehraje, bude to spojeno s Pákistánem," varoval Fitzgerald.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.11. 2009