Beseda se socioložkou Jiřinou Šiklovou:

"My do krematoria ještě dojedeme"

25. 11. 2009 / Aleš Uhlíř

Když jsem se počátkem listopadu z letáku Městské knihovny Frýdek-Místek dozvěděl, že 24. listopadu knihovna pořádá besedu se socioložkou a publicistkou Doc. PhDr. Jiřinou Šiklovou, CSc., rozhodl jsem se, že se posezení s touto příjemnou paní, známou veřejnosti především z televizních pořadů, zúčastním. Shodou okolností se mi v létě při úklidu knihovny na chalupě doslaly po mnoha letech do rukou Plameny z šedesátých let, kde byly její články a také kniha polského sociologa (jméno jsem zapomněl) Ztracená generace z roku 1965 s obsáhlou předmluvou paní Šiklové.

Modrý salonek městské knihovny byl zaplněn do posledního místa a odevšak se přinášely další a další židle. Většina účastníků besedy tak něco kolem důchodového věku a víc, mladých lidí poskrovnu. Po několika "zahřívacích" otázkách publika, jak to bylo v minulosti, čemu se paní docentka věnovala atd., jsem se odhodlal a zeptal se na věc, která mne zajímala.

Připomněl jsem paní Šiklové její 44 let starou předmluvu ke knize Ztracená generace a zeptal se, jak by pojmenovala dnešní nastupující generaci, věkovou kategorii mezi 20 a 30 lety. Paní Šiklová přiznala, že si na tu knihu a svou předmluvu nevzpomíná, nicméně potvrdila, že něco takového napsat mohla. Otázka vedla k zajímavému rozhovoru, který se však točil kolem oné "ztracené generace" -- mladých lidí z šedesátých let, jejich mladických ideálů, následných proměn atd. Po delší debatě paní Šiklová řekla, že budoucnost je neznámá (což je pravda), mladí si musí poradit sami (nelze než souhlasit) a přidala bonmot, že nás to až zas tak nemusí zajímat, neboť "my do krematoria ještě dojedeme".

Moje otázka, přiznávám, nebyla vzhledem k charakteru besedy zcela "férová". Budoucnost je skutečně neznámá a mladí se o ni musí postarat sami. Bude dnešní nastupující generace akceptovat dnes a denně servírovanou vizi své jediné budoucnosti, kde alternativou smrti bude živoření? Nechá se tato generace trvale udržovat v přesvědčení, že na jediné politiky nabízené vizi budoucnosti nemůže sama nic změnit?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.11. 2009