Nehodlám nijak komentovat nebetyčnou obludnost tohoto slovního výplodu, pokud si jen zběžně porovnáme celkovou politickou situaci před rokem 1989 s dnešní. Inkriminovaný výrok však zapadá, asi tak jako lidský exkrement do příslušného odpadního otvoru, do kontextu toho, co se u nás kolem „Listopadu“ v mediální a politické sféře událo. Není mi však zcela jasné, zda je p. Jakl pouze hlásnou troubou utrženou ze řetězu služebního vztahu k prezidentu republiky, nebo „nedejbože“ (což také nelze vyloučit) je hrubou palicí prezidentského majestátu. Obojí musí vzbuzovat velice, ale opravdu velice vážné otázky o smyslu, resp. nebezpečném nesmyslu toho, co se zde nyní děje a co je vůbec možné.

V kontrastu s uvedeným si dovoluji uvést některé vybrané myšlenky Václava Bělohradského, které jsem si bez svolení autora vypůjčil z jeho textu uveřejněného v dnešním Salonu – literní a kulturní příloze Práva k dvacátému výročí VLSR – „Od reálného socialismu k reálnému kapitalismu“.

Na první straně je zvýrazněna věta: “Nejnebezpečnějším rysem polistopadového vývoje je to, že politika je spiknutí proti veřejnosti spíše, než jednání ve jménu veřejnosti“. Dále říká, že ve svém mediálním fungování antikomunismus účinně překrývá skutečné hrozby – rychle rostoucí nerovnost, dopady globalizace, ekologickou krizi, ideologii bezohlednosti, jak ji představuje ODS, srůstání ekonomické, politické a mediální moci. Žijeme v postdemokracii, hlásá řada politických filosofů.

Jedna ze stěžejních myšlenek je tato: „Komunismus byl život v jedné veřejné lži, ale v pluralitě veřejných pravd“ -“Globální kapitalismus naopak stojí na veřejné pravdě a soukromých lžích“. Uvedené výroky jsou pochopitelně vyargumentovány a je třeba číst celý text. Nicméně v závěru V. Bělohradský říká – „Dvacet let po roce 1989 je otázka jasná: Systém je znovu založen na lži, jen ji teď máme blíže k tělu, protože se přesunula do našich soukromých životů – jak žít v pravdě dnes“? „Jasná je i odpověď: Musíme začít bořit berlínskou zeď mezi demokracií a ekonomikou. Dnes, zítra už bude nepřekonatelná“.