To je strašlivá směs tvrzení, řečnických otázek a následujících dehonestujících odpovědí bez jakéhokoliv zdůvodnění.

Jen krátce:

– situace v systému vzdělávání se za posledních 10 let nezlepšila, ale zhoršila (viz studie PISA a TIMMS).

– systém vzdělávání potlačováním úlohy matematiky biflování progresivně podporuje.

– co je to špičkový vzdělávací software? Takový neznám a jeho existence by byla významným průlomem v pedagogice. Zvláště takový, který je zaměřen na kreativitu a vlastní tvůrčí myšlení. Zatím byly vzdělávací zájmy upozaděny principem zisku. Nejslavnějším příkladem byl tak zvaný „balíček“ zastaralých programů. Jestli má autor na mysli jím protežované vzdělávací programy pro výuku aplikací Excel a Word, tak se spíše musím ptát, jaká je úroveň těchto nespecializovaných programů, jestliže jsou tak málo intuitivní, že se na jejich ovládání musí vyvíjet „vzdělávací“ software.

– proč si myslí, že do memorování nelze plnohodnotně zapojit počítače?

– proč si myslí, že pro školy je tvůrčí myšlení bizarností? Ne bez hrdosti poukazuju na tento článek.

Samozřejmě, že takových příkladů je mnohem více.

Takovéto nepromyšlené, z nějaké příručky opsané knížecí rady, jsou pro kantorskou obec nejen nebezpečné, ale i přímo urážející. Vyučující bez reflexe není učitelem! Odpovědnost učitele je (většinou) jednou z posledních hodnot, které jej ještě u profese drží. Osobně si jen velmi těžko dovedu představit, že by mi žáci zpochybnili konkrétní obsah výuky – např. zlomky.

Z celého článku p. Krase mám velmi podobný dojem jako z článků běžných novinářů. „Dejte mi jakékoliv téma, já vám napíši pojednání, sloupek, fejeton či něco jiného.“