Komplex "malé" země: Přestaňte nařizovat Klausovi, aby neobtěžoval Evropskou unii

5. 11. 2009 / Fabiano Golgo

Ve Spojených státech je v důsledku konzervatismu jižních amerických států, které jsou silně ovlivněny puritánskými hodnotami, neuvěřitelně obtížné přijmout určité federální zákony. Týkalo se to jak desegregačních zákonů, tak současných bojů za práva homosexuálů. Takový svízelný legislativní proces však neznamenal, že by vývoj Spojených států zakrněl a že by nevzkvétaly.

Proč si byrokraticky orientovaní Evropané myslí, že se ve všech věcech musí dosáhnout jednoty a konsensu? Proč si Evropané myslí, že neshoda se rovná agresi? No a co, že Klaus bojuje proti větrným mlýnům s Janou Bobošíkovou jako svým Sancho Panzou? Cožpak Francouzi také často nebojovali za své jídlo a další své tradice způsobem, který se nám zdál pošetilý?

Co je špatného na tom, že je Klaus populista a těží z psychotické averze Čechů vůči údajné hrůze, že se sudetští Němci vrátí do svých Čechy ukradených domovů? Skutečnost, že nevinné sudetoněmecké dívky byly znásilňovány (a někdy při tom byly zavražděny), že nezletilé německé děti byly obětí zvěrstev a dokonce i nemocní a staří lidé byli často barbarsky a neférově potrestáni zbabělými Čechy v euforickém bezvládí prvních poválečných měsíců, kdy Češi častěji usilovali o hmotný zisk a nikoliv o spravedlnost, je v českém národě dodneška tématem, o kterém se nesmí mluvit.

Demokracie bez práva na to věřit v pitomosti a říkat pitomosti nahlas není demokracie. Osobně považuji veškeré zákony či kulturní normy, které pocházejí z pohádek, jako je Bible, či z jiných věr na kouzla a superbytosti, za absurdní, nelogické a nebezpečné, ale nemohu přece bránit těm lidem, kteří mají takové pověry rádi, aby si v ně věřili či aby o nich veřejně debatovali.

Jestliže Klaus věří, nebo předstírá, že věří, že by Lisabonská smlouva dovolila všem těm strašlivým Němcům, aby se začali ucházet o svá práva, to je jeho právo. Právo, jemuž se těší, protože ho jménem všech Čechů dostal od jejich parlamentních zástupců. To, že lidé, kteří Klause prezidentem zvolili, a že osoby, z nichž se prezident vybíral, vypadají jako karikatury z nějaké Felliniho komedie, to je vaše chyba. Je to chyba každého Čecha, který si nachází nejrůznější výmluvy, proč nejde k volbám.

Klaus je prezidentem a my všichni víme, že je proti Evropské unii, že nevěří, že globální oteplování způsobuje člověk, a že je husita. Nařizovat mu, aby se přestal chovat tak, jak je to pro něho charakteristické, je v nejlepším případě rozporné.

Neměli bychom zapomínat, že Lisabonská smlouva je produktem politické arogance a je to jenom trik. Je to zjednodušená verze návrhu, který byl předtím demokraticky odmítnut. Je to nové jméno pro mírně upravený projekt evropské ústavy, kterou odmítli v referendu Francouzi a Holanďané r. 2005 (protože nechtěli v Evropské unii "žebráky z východní Evropy", pozn. red.). To ukazuje, jak nedemokratické je myšlení ve vysokých strukturách Evropské unie - jestliže občané něco odmítnou, přebalí se to jinak a politikové se to snaží voličům prodat znovu. Připadá mi to velmi podobné, jako co udělal Hugo Chavez při svém referendu o socialistické ústavě - když byl v referendu poražen, určitou dobu počkal, dal to textu kosmetické změny a ... konalo se nové referendum.

Ne že bych měl něco proti Lisabonské smlouvě. Podobně jako drtivá většina obyvatel tohoto kontinentu nemám čas ani trpělivost si ji přečíst. A s Klausem a jeho ideologií jsem nikdy nesouhlasil. Avšak plně s ním souhlasím nyní ohledně zásady, že má Klaus naprosté právo nesouhlasit s tím, co se mu nelíbí.

Často mi říkají Češi, že souhlasí s Klausovým nesouhlasem, ale že by neměl dělat vlny a prostě Lisabonskou smlouvu by měl podepsat. Je to asi důsledkem podvědomého pocitu u těchto Čechů, že Česká republika je příliš malá či nedůležitá, aby byla překážkou v procesu, který si přeje tolik daleko důležitějších zemí.

Jestliže Sarkozy ignoruje veškerá pravidla diplomacie Evropské unie a v rozporu s předpisy EU si klidně letí sám vyjednávat do Izraele, jak to učinil začátkem letošního roku, proč by nemohl Klaus jednat kontroverzně a nezávisle?

Jestliže si Evropská unie přeje, aby Klaus změnil svůj postoj, neměla se to snažit dělat silou. Vypadalo to, jako že se chtějí Klause zbavit nějakou čistkou, jako se to dělo s disidenty ve východním bloku. Co jiného si Klaus přeje, než aby získal - pro příští generace - status vzbouřence proti dusivě politicky korektní instituci? Demokracie je o tom, že se snažíme druhé lidi, kteří zastávají jiné názory, přesvědčit. Není o tom, že bychom je měli nutit, aby předstírali, že takové názory nemají. To dělají diktatury.

Klaus s každou další epizodou tanečků kolem jeho podpisu pod Lisabonskou smlouvou se stal známým po celém světě. Určitým potrhlým způsobem celosvětově proslavil Českou republiku. Klaus jednal s nadřazeností, kterou považovaly některé mocnější a bohatší země za dětinskou vzdorovitost, čímž dokázaly, že se ony samy chovají nadřazeně. Svým způsobem se Klaus stylizoval jako český David bojující proti imperialisteickému Goliáši z Bruselu. V zemi, jejíž historii kazili cizinci tím, že Čechům nařizovali, co mají dělat, má Klaus možná do určité míry pravdu. Ale i jestliže pravdu nemá, měl by mít právo svůj názor vyjádřit otevřeně a bez skupinového nátlaku, který z něho dělá páriu jen proto, že má jiný názor. Měli bychom být vždycky na pozoru před všeobecným konsensem. Ten totiž zakrývá a pomíjí podrobnosti.

Václav Havel přestoupil své pravomoci a ignoroval veřejné mínění, když podepsal dokument podporující George W. Bushe a jeho válku proti Iráku. Havel také v některých známých případech jako prezident zdržoval svůj podpis pod zákony, které se mu nelíbily. Prezidentský úřad v parlamentních systémech je o symbolech, jak to řekl jednou sám Havel a přirovnal svou roli k roli herce v němém filmu. Klaus jen hraje svoji roli a zosobňuje "typického Čecha", jak je tento národ známý: jako Kacířský Čech - tak ho charakterizoval v titulku článku letos v lednu britský hospodářské deník The Economist.

Klaus dobře reprezentuje maloměstského Čecháčka, který podezřívá zahraniční autority a nedůvěřuje vlastním institucím. Takového Čecháčka, který také miluje konspirační teorie. Jestliže může mít Itálie Berlusconiho, proč nemohou mít Češi svou vlastní verzi takového politika?

Vytisknout