26. 10. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26.10.2009
K VÝROČÍ VÍTĚZNÉHO LISTOPADU
Policejní perzekuce pro viceprezidenta Bidena aneb Na Hrádeček jsme nedojeli

Dovoluji si zveřejnit, že život aktivisty není jednoduchý. Oproti těm, kteří si život zjednodušili na bezduché přebírání informací od médií - těch rozhodujících ( Mediafax a Haló noviny reakci aktivistů zaznamenaly), které je nikdy pravdivě informovat nebudou (maximálně jim budou udrolovat drobky, aby v nich zůstalo zdání, že jsou jim poskytovány pravdivé informace o dění doma i v zahraničí), aktivista nepodléhající bezduchosti, získává zkušenosti a dochází analytickému vyhodnocení, za kterého plyne že lež vyhrává. To co v níže uvedeném článku není napsáno, je skutečnost, že na moji osobu bylo nasazeno ÚOOZ. Být aktivistou v tomto případě znamenalo být zařazen k do "extremistické scény". To není příjemné, protože je nulová šance na obhajobu. Je nulová šance k odmítnutí takového pohledu. Jinak řečeno, kdo se nestane bezduchým, bude přemýšlet a upozorňovat na prapodivný směr vývoje společnosti, mocenských zájmů, stane se extremistou. Sestřih záběrů a dobře vymyšlená historka tuto nálepku již nikdy z aktivisty (i se svatozáří nad hlavou) nesejme. To je konstrukce (umožnění realizace) a odkaz 11.9. 2001. Odkaz 17.11.1989. Nová zbraň, proti které není obrany.

Namístě je otázka proč? Odpověď je, že jsme chtěli aktivistickým způsobem informovat viceprezidenta Bidena o názoru skupiny občanů - aktivistů, který je totožný s více než 60% názorem občanů. Nápad aktivistů byl dobrý, špionážní družice by měly šanci zaznamenat cosi divného v české kotlině.

Krátká zpráva na webu Iniciativy Ne základnám, vydaná 8 hodin před příletem viceprezidenta, měla oslovit aktivisty. Sraz byl dohodnut na 17. hodinu u areálu vysokých škol v Dejvicích. Tam už na ně čekaly dva policejní antony a houf policistů. Na některých mladých kolemjdoucích lidech bylo vidět překvapení, možná že začali přemýšlet, proč obsazují vysoké školy, není-li ještě 17.11.?

Sešla se skupina aktivistů a v okamžiku, kdy se objevila vlajka Iniciativy Ne základnám, dostavila se policie. Otázka policie Co tu děláte, my vás nenecháme přiblížit se ke koloně viceprezidenta, byla očekávaná a odpověď My to nemáme v úmyslu rovněž. Jelikož policie se dožadovala sdělení, kam půjdeme, tak jsme po pravdě sdělili, že máme namířeno do Nebušic. Pokládali to za žert a řekli, že nás budou sledovat na každém kroku. Tomu jsme v domnění, že žijeme v demokratické společnosti, nechtěli věřit. Část aktivistů nasedla do auta, další šli na autobus.

Projeli jsme Vítězné náměstí , ale po Evropské jsme daleko nedojeli. Policejní auto s rozsvícenými majáčky a nápisem STOP nás vyzvalo k zastavení. Přijela i Felicie tajné policie, a jak jsme se později dozvěděli, i auto kriminální policie. Všichni jsme museli z auta vystoupit a vypukla lustrace. Bylo jasné, že náš záměr s přibývajícím časem bere za své. Když přijelo druhé policejní auto a blikající majáčky už na nás byly dva, přišel vhod nápad vyndat z auta vlajky a transparenty Iniciativy Ne základnám, čímž provoz na Evropské třídě silně zhoustnul, protože pro kolemjedoucí tramvaje a řidiče jsme hráli poutavé divadlo.

Policie viditelně znervózněla, my ovšem také, protože přijelo další auto tajných a šance, že si nás odvezou, se zvýšila. Ovšem s rozvíjejícím se představením na Evropské ulici a možností, že by mohl dorazit nějaký další novinář, mimo jednoho, jenž již mezi námi byl, vrátili nám nakonec občanské průkazy a povolili odjezd. To, co následovalo, bylo neuvěřitelné a dost nepříjemné. Auto tajné policie neustále jelo za námi. Odbočili jsme na Nebušice, policie pořád za námi. Následovala obec Přední Kopanina, Tuchoměřice, Číčovice, Okoř - a policejní auto pořád za námi. To už nebylo příjemné vůbec.

Otočil jsem zpět na Prahu. Sledovačce se vloudila chybička, na dálnici Slaný - Praha nás předjela, a tak se stal ze sledovatele sledovaný. Nečekaně jsem odbočil na centrum a vychutnali jsme si zoufale brzdící auto tajné policie. Tím jsme se sledovatele zbavili, a kdybychom, jak se později ukázalo, se rozhodli, že zaparkujeme někde mezi Ruzyní a Libocí, kde kamery na každém kroku nejsou, vyhlásila by policie možná nad Prahou stanné právo. Přes mobil jsme se ptali ostatních, jak je v Nebušicích, a nedělali si iluze, že by nás kamery na Evropské neobjevily. Zajisté. Policejní oktávie s majáčkem na odbočce do Nebušic už nás očekávala, postavená úhledně přes tramvajové koleje.

Zařadili se za nás, majáček zhasli, na jednom semaforu to vzali pěkně na červenou, jinak by nás zase ztratili. Napadlo nás, že vzít to přes ulici Dělostřeleckou by nebylo špatné, a tak jsem nečekaně odbočil doprava. Policie byla ve špatném pruhu, znovu přišel ke slovu majáček, zase jsme je měli v zádech.

Návštěvu humanitárního bombometčíka jsme si rozmysleli, neměli jsme jistotu, že by nám v naší situaci exprezident pomohl a s pozváním na čaj jsme jaksi nepočítali. Ani se nám nechtělo sdělovat mu zážitky s autem tajné policie, teď už vlastně státní policie, které musel dobře znát z cest na svoji chatu Na Hrádečku. Možná že jsme se i trochu báli nového pohledu na to, jak budovat demokracii přes nějakého toho mrtvého s poukazem na daň k získání svobody a demokracie.

Minuli jsme Dělostřeleckou ulici, přes Letnou sjeli ke stanici metra Vltavská, kde spolujezdci vystoupili. Policejní auto přistálo za námi, dobrá příležitost se zeptat, zda nezešíleli. Dozvěděli jsme se, že je nás hrstka, společnost je stejně netečná, a že máme výdrž. Jel jsem domů, pochopitelně až před dům s doprovodem policie.

NO BASES. Čyři metry vysoký nápis z 800 svíček na poli u Nebušic, dobře viditelný z nízko letícího stroje, takový byl záměr aktivistů. Strach ze svíček musí být asi hodně veliký, co kdyby je občané s blížícím se listopadem chtěli znovu zapalovat. Nebo možná vyjde zákon o zákazu rozsvěcení svíček na dušičky, kdo ví?

Dohra. O den později jsme odjížděli z akce Ne základnám "Biden" na Klárově - a těsně za zadkem zelené auto. Zkusil jsem párkrát odbočit a zelenáč stále za námi. Zastavil jsem, oni taky, u parkovacích hodin jsem jim prozradil, že jdeme na oběd do hospody. Na dotaz, kam že pojedeme potom, jsem opět po pravdě přiznal, že domů. Následující otázka "kde to je ?" už ze všeho nejvíc vypadala jako provokace.

Obsah vydání       26. 10. 2009
26. 10. 2009 O českém nacionalismu Jan  Čulík
26. 10. 2009 Policejní perzekuce pro viceprezidenta Bidena aneb Na Hrádeček jsme nedojeli Václav  Novotný
26. 10. 2009 Nechápu antiamerikanismus Britských listů Martin  Štumpf
26. 10. 2009 O povinném obdivu k sovětské vši Karel  Dolejší
26. 10. 2009 Americkou válku ve Vietnamu nelze obhajovat Štěpán  Kotrba
26. 10. 2009 Vzpomínky na budoucnost… Ladislav  Žák
26. 10. 2009 Britská policie má rozpočet 9 milionů liber na sledování "domácích extremistů"
26. 10. 2009 „Jako obyčejně, vaši hoši bombarduji špatnou zemi.“
26. 10. 2009 Podivně pestré prapory John Michael Greer
26. 10. 2009 Řešení za pochodu Bohumír  Tichánek
26. 10. 2009 Závěry Goldstonovy zprávy o konfliktu v Gaze
26. 10. 2009 Michael  Marčák
26. 10. 2009 Plzeňská aféra a degradace vzdělání Petr  Glivický
26. 10. 2009 Karle, ta medaile už nebude tvůj hrob! Miloslav  Štěrba
26. 10. 2009 Karel Gott, komunismus a umělecká kvalita Jan  Čulík
26. 10. 2009 Dávné vůně a čerstvý smrad Libuše  Pojerová
26. 10. 2009 Co jsou "podstatné" náležitosti demokratického právního státu?
26. 10. 2009 Citát měsíce (příštího) aneb kdo u toho nebyl, nevěří...
26. 10. 2009 Jděte domů, pane Fischere Soňa  Hromátková
23. 10. 2009 Jan Fischer ztratil morální právo vystupovat jako premiér této země Karel  Dolejší
23. 10. 2009 BL lžou: Měl snad Fischer protiraketový projekt odmítnout?
24. 10. 2009 Nehorázná drzost a sprostota
23. 10. 2009 Politická kultura Wenzel  Lischka
21. 10. 2009 Ekonomický protektorát Vít  Klíma
21. 10. 2009 Britské listy potřebují 100 000 Kč na nové servery
23. 10. 2009 Britským listům nedávejte žádné peníze
23. 10. 2009 Plzeňská fakulta a terciární vzdělávání Petr  Wagner
23. 10. 2009 Britská vláda chce zavést nové hodnocení univerzitních kursů - podle jejich praktického významu
23. 10. 2009 Když „vědomí“ vylučuje morálku Pavel  Urban
8. 10. 2009 Hospodaření OSBL za září 2009