Třídní boj ve Francii, poptávka a nabídka

16. 10. 2009 / Karel Košťál

Z průzkumu veřejného mínění, uskutečněného agenturou Viavoice pro učitelské odbory Fédération Syndicale unitaire (FSU) vyplývá, že 42% Francouzů "je připraveno se mobilizovat" za zvýšení platů, 36 % "na obranu důchodů", 38% (57% mladých od 18 do 24 let) "proti nezaměstnanosti". 67% dotazovaných "důvěřuje" veřejným službám a vyžaduje pro ně "větší státní rozpočet". 70% podporuje státní zdravotnictví.

21% dotazovaných občanů tvrdí, že za posledních šest měsíců se zúčastnili „nejméně jedné kolektivní akce“, například „petice, demonstrace, stávky, vyjednávaní o pracovních podmínkách, obsazení (occupation) pracoviště nebo veřejné budovy“. Přibližně stejné procento dotazovaných „je ochotno znovu začít“. Ačkoliv všichni znají odpověď Sarkozyho vlády a zaměstnavatelů předem. Anketa se jich ani na to nemusí ptát.

50% dotazovaných tvrdí, že „nedůvěřují odborům“. Zřejmě vědí, o čem mluví. Před půl rokem byly dvakrát na ulici dva miliony demonstrantů. Na půlmilionové demonstraci na náměstí Republiky se ozvaly výkřiky „Vive la grève générale“. Poděšeni „levičáckými výstřelky“ v davu a pomateni sliby, které jim byly dány Sarkozyho vládou a zaměstnavateli a nedodrženy, šéfové osmi odborových svazů společně rozbili hnutí.

Poptávka po třídním boji ve Francii by byla, horší je to s nabídkou. Na začátek prosince je hlášen „národní  pochod nezaměstnaných“. V Německu a v Americe se tomu na začátku 30 let říkalo „hladové pochody“. Zatím nikdo neví, co „nabídnou“ levicové strany a odbory. Ačkoliv nejsem nezaměstnananý a nemám hlad, zúčastním se této akce. Nechci, aby nějaký Hitler se dostal do čela průvodu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.10. 2009