POZNÁMKA NA OKRAJ:

Cestování vzdělá, a co teprve studium, neboli Jak čelit invazi německých studentů

16. 10. 2009 / Uwe Ladwig

Studium v zahraničí často poskytne studentům možnost poznat svět, naučit se jiný jazyk a seznámit se s jinou kulturou -- to ale v případě Němců studujících v Rakousku platí pouze částečně. Proto důvodem k jejich studiu v zahraničí také není ani tak zájem o zemi a její obyvatele, ale spíše fakt, že v Německu studenti, kteří nemají dobré studijní výsledky, mají v některých spolkových zemích povinnost zaplatit školné ve výši až 500 eur za semestr. V Německu již léta platný 'numerus clausus' vedl k tomu, že hlavně studenti medicíny v případě nedostatečných maturitních výsledků hledali své štěstí za rakouskými hranicemi.

V posledním roce toto cestování za studiem do blízkého sousedství ještě zesílilo, protože v Německu se začali vybírat studijní poplatky a v Rakousku se platit nemusí. Tito studenti mají také mezi jiným štěstí, že se na univerzitách v této zemi nemluví místním dialektem a už vůbec ne nějakým cizím jazykem, což potěšilo asi hlavně ty, kteří neměli problém jen s učením se cizím jazykům, ale také svému mateřskému.

Proto se dokonce vloni stalo, že už 7,3% univerzitních studentů tvořili Němci. V porovnání s tím v Německu, kde studuje 'jen' 7 000 Rakušanů, ale dokonce až 25 000 Číňanů, pochází ze zahraničí až 9% studujících. Prý se teď rakouští politikové a rektoři rozmýšlejí, jak tuto invazi německých studentů ve shodě s evropskými antidiskriminačními zákony zdolat. Jejich problémem bude, jak už jsem jednou popsal v BL, že i v příštích letech budeme mít v Německu více studentů než studijních míst na univerzitách. A tento problém asi příští německá vládní koalice CDU/CSU a FDP také nevyřeší, protože souběžně se přece mají nejen lepšit vzdělávací možnosti mladých, ale také snižovat daně a státní výdaje. Zatím ovšem nevěřím, že by naši politikové v tomto případě objevili kámen mudrců. Ale jak to je -- neznáte náhodou někoho z geniálních českých politiků, kdo se vyzná ve vzdělávacím systému a ve financích a který by -- možná dokonce bezplatně -- mohl v této věci našim politikům poradit?

Vytisknout