"V současnosti vládne silný trend, v jehož rámci se univerzity tlačí směrem ke komercializaci. Je tak silný za labouristů, jaký byl za konzervativců," uvedl Stuart Parkinson, spoluautor zprávy "Věda a podnikatelská agenda". "Shromáždili jsme rozsáhlé důkazy o tom, jak škodlivý dopad má komerční vliv na univerzity. Je zapotřebí naléhavých činů - od vlády i od jiných lidí - aby byly tyto problémy vyřešeny. Je ohrožena důvěryhodnost vědy a vědeckého výzkumu."

Zpráva také poukazuje se znepokojením na to, že komerční financování výzkumu často vede k tomu, že jsou zveřejněny jen výsledky, které jsou příznivé pro instituci, které výzkum zadala a financovala. Analýza zkoumala komerční vliv na výzkum v oblasgti léků, ropy, plynu, obrany, biotechnologie a tabáku. V oblasti léků analýza zjistila, že finanční vliv farmaceutických společností může vést k tomu, že se tvůrci léků soustřeďují jen na léčiva pro bohatší komunity a ignorují globální nemoce. Vliv ropného a plynařského průmyslu často vede k "důrazu na fosilní paliva anebo na kontroverzní biopaliva" a nikoliv k omezování poptávky po energiích.

Zpráva potvrzuje znepokojení, o němž hovoří rostoucí počet akademických výzkumníků a které se týká důrazu vlády na roli vědy v ekonomice, založené na znalostech. Vědci a univerzity jsou znepokojeny, že hospodářská krize zintenzívnila důraz na krátkodobý finanční zisk a že čistý výzkum bude při omezování finančních zdrojů omezen.

Parkinson varoval, že snížení fondů na výzkum také záporně ovlivní zkákladní výzkum se sociálními a ekologickými cíli.

"Cílem vědy je zjišťovat znalosti, snažit se porozumět, jak věci fungují," zdůraznil. "Naše chápání otázek, jako jsou klimatické změny a biodiverzita je důležité, máme-li snížit ničení životního prostředí."

Citoval dva příklady vládního úsilí zkomercionalizovat výzkum. Letos bylo totiž v Británii sloučeno ministerstvo školství s ministerstvem pro podnikání. To kritizují univerzitní představitelé, kteří jsou přesvědčeni, že univerzity mají být řízeny ministerstvem, věnujícím se školství a nikoliv podnikatelství. Druhým příkladem je nedávné jmenování lorda Sainsburyho a lorda Draysona ministerskými náměstky pro vědu. "Oba muži jsou vědci, kteří vydělali množství peněz na komercionalizaci vědy a chtějí tento přístup prosazovat všude."

Podrobnosti v angličtině ZDE