21. 9. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 9. 2009

Mondragonský kooperativ rozhodl, jak se dostane z potíží:

Krize není důvod rezignovat na solidaritu

KD│ Mondragón Cooperative Corporation (MCC), největší konsorcium společností v zaměstnaneckém vlastnictví, vyvinula nový způsob, jak obchodovat — způsob, který staví na první místo dělníky, nikoliv akcionáře. Když na Mondragonský kooperativ přišly těžké časy, dělníci-majitelé a management se sešli, aby zhodnotili možnosti dalšího postupu. Po třídenním vyjednávání dělníci-majitelé souhlasili s tím, že 20% pracovníků na jeden rok odejde ze zaměstnání, bude pobírat 80% dosavadního platu, a pokud si to bude přát, může se zdarma přeškolit na jinou práci. Tato skupina bude vylosována; pokud by byla společnost ještě za rok v potížích, první skupina se vrátí do práce a dojde k vylosování dalších "odpočívajících". A výsledek? Řešení funguje a společnosti se dodnes daří, informovaly Georgia Kellyová a Shaula Massenaová v magazínu Yes.

Centrální postavení dělníků se opakovaně objevuje v každém aspektu fungování Mondragonského kooperativu. I když je negativně ovlivněn globální krizí, neexistuje tu nezaměstnanost. Lidé jsou převáděni na jinou práci nebo dochází ke zkracování pracovní doby bez újmy na mzdě. Mzdy za neodpracované hodiny budou odpracovány dodatečně.

V protikladu k tomu, co říkají zastánci striktního řízení shora dolů, toto zaměření na dělníky není překážkou rozvoje kooperativu. Podnik založený v roce 1956 baskickým katolickým knězem paterem donem Josém Arizmendim dnes provozuje více než stovku družstevních provozů, ale také více než stovku dodavatelů, které MCC zakoupila a chystá se je převést do družstevního provozu. Všechny podniky MCC dohromady zaměstnávají více než 100 000 dělníků-majitelů a v roce 2007 vytvořily zisky ve výši více než 24 miliard dolarů.

Toto impérium rovnostářství vyrostlo ze skromných začátků. Pater Arizmendi zorganizoval obyvatele baskické komunity v Mondragonu prostřednictvím studijních programů a workshopů. Jeho cílem bylo čelit vysoké nezaměstnanosti, která region udržovala v chudobě a izolaci. Přístup, který ze setkání s místními vzešel, stavěl na první místo práva a prosperitu dělníků, přičemž růst byl převážně orientován na tvorbu pracovních míst a bezpečnosti zaměstnanců.

Těmito principy se řídí každodenní život v provozech MCC. Zatímco většina podniků odvozuje vliv akcionáře od toho, kolik vlastní akcií, v Mondragonském kooperativu má každý dělník jeden hlas. Platový systém je také rovnostářský — top management zřídkakdy bere více než šestinásobek nejnižší mzdy. Zisky a ztráty jsou rozdělovány rovným dílem, protože úspěch společnosti závisí na každém jejím členovi.

Družstevní podnikatelé

Současně s tím MCC nikdy neztrácela ze zřetele skutečnost, že bez inovace a kreativity nedokáže vytvářet vysoce kvalitní a dobře placená místa. Právě proto manageři MCC v roce 1981 založili inkubátorový program SAIOLAN zaměřený na zakládání nových společností a tvorbu nových produktů prostřednictvím spojování potenciálních podnikatelů s identifikovanými potřebami, ale také poskytující pomoc v oblasti studií proveditelnosti a výstavby prototypů. Výsledkem byla míra inovací, která konkuruje nejúspěšnějším světovým splečnostem. Mondragonská firma například vyrobila první španělský počítačový čip. Jiné vyrábějí větrnou, solární a vodní energii. Nové příležitosti nabízejí zdravotnictví, potravinářství a komunikace, probíhají výzkumy v oblasti alternativní energetiky, společného bydlení pro seniory a výroby nábytku vhodného pro seniory. Společnost odhaduje, že celá čtvrtina produktů, které bude vyrábět v roce 2012, se teprve vyvíjí.

SAIOLAN nabízí novým podnikatelům také coaching, technické zdroje, financování a pomoc při zpracování obchodního plánu. do dnešního dne pomohl založit vlastní podnik 285 podnikatelům a mnoha dalším pomohl rozvinout jejich nápady v rámci existujících družstev.

Kapitál a globalizace

Nepřekvapí, že kooperativ bez kapitalistů měl problémy s tvorbou kapitálu. Dělníci-majitelé si kupují vlastní pracovní místo, ale tato metoda nepostačuje k rozjíždění nových velkorysých projektů. MCC proto vyvinula unikátní řešení: Část podílu dělníků na zisku společnosti je ukládána na kapitálovém účtu, kde zůstává až do okamžiku, kdy odcházejí do důchodu. Jak se družstva rozrůstala do jiných částí Španělska i za hranice, klesal však rovněž podíl dělníků, kteří jsou současně spoluvlastníky — v současnosti je jich však stále přes 90%, přičemž nečlenové pracují převážně v pobočkách mimo Baskicko. Mnoho jich pracuje ve společnosti Eroski, což je největší řetězec supermarketů ve Španělsku. Nicméně v lednu 2009 všeobecné shromáždění MCC rozhodlo povolit členství i zaměstnancům nebaskické národnosti v jiných částech Španělska, takže i zaměstnanci supermarketů mají nyní příležitost stát se spoluvlastníky.

Aby se MCC vyhnule placení dovozních tarifů, koupila místní dodavatele v zemích jako je Čína nebo Brazílie. Zvýšilo to zaměstnanost v těchto podnicích, ale vznikl také problém s rostoucím počtem mezinárodních dělníků, kteří nejsou členy kooperativu. Finální výrobci se snaží zajistit u dodavatelů uplatňování principu zaměstnanecké participace na řízení, ziscích a vlastnictví. Zatím však nebyla nalezena cesta, jak dělníkům v jiných zemích umožnit plné členství.

Nový způsob života?

Solidní středostavovské městečko Mondragón s 23 000 obyvateli nehyzdí žádné bilboardy ani díry na silnici. Neexistují tu luxusní rezidence na kopcích ani chudoba v ulicích. Nikdo není příliš bohatý, ale každý má dost, aby dobře bydlel, zdravě jedl a užíval moderních vymožeností. Lidé jsou přátelští, hovorní a důvěřující.

Mondragón je důkazem, že závazek hledět na obecné blaho není překážkou komerčního úspěchu. Vznikla tu nová kvalita práce i života.

Celý článek v angličtině:ZDE

                 
Obsah vydání       21. 9. 2009
21. 9. 2009 Obamovo mírotvorné zbrojení Karel  Dolejší
21. 9. 2009 Kůl v plotě Přemysl  Janýr
21. 9. 2009 Obama chce radikálně snížit jaderný arzenál USA
21. 9. 2009 Gates: USA pokračují v budování protiraketové obrany
21. 9. 2009 Obama: Na zrušení Bushova projektu protiraketové obrany nemělo vliv Rusko
21. 9. 2009 Zvyšte univerzitní školné na 5000 liber ročně
21. 9. 2009 Hej, pane králi, křečkové a bařtipáni … Jozef Bohumil Ftorek
21. 9. 2009 Vzpoura loutek Ladislav  Žák
21. 9. 2009 Jak jsem vyvolal vznik manifestu "Děkujeme, odejděte" Fabiano  Golgo
21. 9. 2009 Nemocný kapitalismus František  Nevařil
21. 9. 2009 Konec krize, zlato a konec světa Michal  Vimmer
21. 9. 2009 Konec hospodářského růstu Jindřich  Kalous
21. 9. 2009 Krize není důvod rezignovat na solidaritu
21. 9. 2009 Nemusí-li mít pravdu Valach, proč by ji měl mít Kotrba? Jiří  Baťa
20. 9. 2009 Američtí republikáni varují: Zrušení protiraketové obrany je zradou východní Evropy
20. 9. 2009 Zrada ne, ale zklamání ano
21. 9. 2009 Cílové skupiny iniciativy Ne základnám Štěpán  Kotrba
21. 9. 2009 "Mlčící indiferentní masa ve východní Evropě" aneb Ne základnám: "Všechno je v pořádku" Jan  Čulík
21. 9. 2009 Problém radaru ilustruje bezmocnost občana proti zvůli politických reprezentací
21. 9. 2009 Malinkatá poznámka k debatě o relevanci protestů pro rozhodování americké administrativy Jan  Májíček
21. 9. 2009 Úsilí Ne základnám zaslouží ocenění Jaromír  Hořák
21. 9. 2009 Jak objektivně měřit (ne)schopnost hnutí Ne základnám Lukáš  Kantor
21. 9. 2009 Hnutí proti radaru byl úspěch i přes jeho slabiny Jan  Májíček
18. 9. 2009 O obrovském fiasku protiradarových aktivistů v České republice Jan  Čulík
20. 9. 2009 Český software umožňuje spektakulární trojrozměrné filmování Marsu
19. 9. 2009 Vzpomínka na prognostickou akci Greenpeace: Můj cíl je nebýt cíl
20. 9. 2009 Obamovy cíle a Obamovy prostředky Oskar  Krejčí
19. 9. 2009 Procházka usneseními Rady ČTK aneb Hreha ředitelem ČTK je Petr  Štěpánek
21. 9. 2009 Média, sexuální sklony a sport, neboli Co nemá být, to přece neexistuje Uwe  Ladwig
19. 9. 2009 Klamstvá a pravda o slovenskom jazykovom zákone Jozef  Bednár
19. 9. 2009 Maďarič : Slovenský jazykový zákon ochraňuje, nikoho nediskriminuje Marek  Maďarič
21. 9. 2009 Slovenský jazykový zákon
21. 9. 2009 MAAE je znepokojená z jadrového vybavenia Izraela
21. 9. 2009 Manipulace na sto padesátou osmou Michal  Spáčil
21. 9. 2009 Jan Matonoha a „vnitřní obrozující disent“ Matěj  Šuster
21. 9. 2009 Nela Živčáková: Časopis Romano VIP míří na mladé Pavel  Pečínka
18. 9. 2009 Studená válka: Plány Washingtonu na střet s Moskvou a Pekingem počítaly se 600 miliony obětí Daniel  Veselý
18. 9. 2009 Immanuel Wallerstein: Vnitřní politika USA a jejich vojenské intervence Immanuel  Wallerstein
18. 9. 2009 Čertovo kopýtko "vítězství české občanské společnosti" Karel  Dolejší
18. 9. 2009 Moje generace ze sklonku studené války Albín  Sybera
18. 9. 2009 Politici a „Ti lidi na ulici“ Ivo  Šebestík
18. 9. 2009 Souhlasím, že hnutí Ne základnám bylo neschopné Jozef Bohumil Ftorek
18. 9. 2009 Nářek nad politikou Michal  Kuklík
19. 9. 2009 O odporu šedesáti až sedmdesáti procent Čechů proti americké základně se v zahraničí neví Jan  Čulík
19. 9. 2009 O odporu Čechů proti radaru v zahraničí samozřejmě věděli Lukáš  Kantor
18. 9. 2009 Destruktivní denní sny John Michael Greer
18. 9. 2009 Lekce… Ladislav  Žák
18. 9. 2009 Ano, tak se to má a dá dělat Jan  Čulík
18. 9. 2009 Protiraketová obrana Evropy: Čtyřfázová postupná adaptace
18. 9. 2009 Nebezpečná hra s Moldávií Karel  Klimša
19. 9. 2009 Obamo děkujeme! Oskar  Krejčí
18. 9. 2009 Varšava pěstuje dobré vztahy s Moskvou
18. 9. 2009 Elizabeth Rickeyová: Ta, co zastavila Davida Dukea
18. 9. 2009 Protiradarové hnutí v Česku nemá ještě zdaleka vyhráno Štěpán  Kotrba, Lukáš  Visingr
19. 9. 2009 Na slavnosti l'Humanité v Paříži přišlo půl milionu lidí Karel  Košťál
18. 9. 2009 NATO nabídlo Moskvě spolupráci na obraně
18. 9. 2009 Poučení z neúspěchu Ne základnám Milan  Valach
21. 9. 2009
1. 9. 2009 Hospodaření OSBL za srpen 2009

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize RSS 2.0      Historie >
21. 9. 2009 Krize není důvod rezignovat na solidaritu   
17. 9. 2009 Řešení krize krizí Sandra  Wain
17. 9. 2009 89 milionů lidí kvůli krizi upadne do extrémní chudoby   
16. 9. 2009 Konkurence prý oživí některé obchody Uwe  Ladwig
16. 9. 2009 Hluchá redaktorka MFD Ivo  Bubeník
15. 9. 2009 Rok poté: Katastrofa na Wall Street pokračuje   
14. 9. 2009 Maďarsko – kde sme urobili chybu   
11. 9. 2009 Život za Velké recese a po ní   
11. 9. 2009 Ekonomická krize – pohled odborů III   
10. 9. 2009 Šéf UNCTAD vyzývá k opatrnosti kvůli nové finanční bublině   
9. 9. 2009 Hospodářská krize "oficiálně skončila"   
8. 9. 2009 Spojené národy si přejí, aby dolar nahradila nová globální měna   
7. 9. 2009 Počátek éry nedostatkového průmyslu Jindřich  Kalous
29. 8. 2009 USA: Výsledkem recese může být odpor k utrácení   
28. 8. 2009 Popírání entropie John Michael Greer