O odporu šedesáti až sedmdesáti procent Čechů proti americké základně se v zahraničí neví

19. 9. 2009 / Jan Čulík

Lukáš Kantor jako každý politik musí samozřejmě na veřejnosti prohlašovat, že jeho hnutí je úspěšné a efektivní. Je to virtuální realita. Pět zmínek v Guardianu a dvě v Independentu za posledních několik let neznamenají vůbec nic. Na stránkách BBC se píše, že se protestu proti americkému radaru účastnily "stovky lidí" - moc dobré. To udělalo českému protiraketovému hnutí opravdu reklamu.

Kdysi mi vysvětloval jeden teoretik médií výsledky svých výzkumů. Jak dlouho trvá, než si lidi zapamatují jméno rozhlasového reportéra, který vysílá na nějaké stanici komentáře? Prosím, jeden rok. Pět minut "slávy" - že je vaše jméno zmíněno v nějakém jednom článku - neznamená vůbec nic.

Zkuste si zajet do Londýna a tam se na ulici někoho zeptejte, jestli ví, kde je Česká republika, jestli ví, že se tam měl stavět americký radar, teď zase, že se tam budou rozmisťovat americké rakety, a jestli ví, že proti tomu čeští občané projevují odpor, a jestli ví, že existuje nějaké hnutí Ne základnám. Lukáš Kantor může do Britských listů napsat tisíc článků o tom, jací jsou jeho kolegové senzační, ale realitu to nezmění vůbec v ničem.

Myslím si, že je opravdu cestou do pekla, budeme-li si nalhávat, jak hnutí Ne základnám bylo obrovsky úspěšné.

Stejně pošetilý je uplakaně sentimentální argument Štěpána Kotrby že, parafrázuji, odvážné a hrdinné hnutí Ne základnám bylo během své existence vystaveno tak silnému tlaku a takovým sprosťárnám ze strany rozvědky a ultrapravicových českých novinářů, že nyní zaslouží "metál za odvahu a vytrvalost", ne "akademicky užvaněné knížecí rady a odsudky za domnělé prohřešky".

To jsou všechno, s prominutím, nepraktické hlouposti.

Pokud se v západních médiích o americké raketové obraně píše, je to skoro VŽDYCKY v kontextu MOCENSKÝCH VZTAHŮ mezi Amerikou a Ruskem. SKORO NIKDY se západní novináři neptají, co si o věci myslí Češi a Poláci, většinou se píše o tom, že chtějí od Ameriky ochranu před Ruskem a už skoro vůbec se nepíše o nějakém občanském odporu v Polsku či v ČR.

Kdyby měla média být činnost českých protiradarových aktivistů efektivní, zprávy by měly začínat tím, že v ČR je odpor proti americké protiraketové obraně. NE OBRÁCENĚ!

Můžeme donekonečna sentimentálně vychvalovat "úspěchy" a "hrdinství" organizace Ne základnám (že přestálá různá protivenství, to může být i pravda), ale, a teď pozor: v širším zahraničním kontextu to nikoho nezajímá.

V širším zahraničním kontextu, o který jde, protože v něm se rozhoduje, mělo na debatu o protiraketové obraně české protiraketové aktivistické hnutí absolutně minimální vliv, a to proto, že systematicky neoslovovalo západní média a západní politiky efektivním způsobem, na nějž jsou tato média a tito politici zvyklí.

Vždyť je to skutečně jak u blbých. Ten mimoběžný, diametrálně odlišný diskurs mě opravdu fascinuje! Podívejte se, proboha, na diskusní fóra k aktuálním článkům o americkém protiraketovém štítu třeba v deníku Guardianprávě teď. České protiraketové hnutí se této diskuse v této chvíli NEÚČASTNÍ!. Vedou se tam řeči o tom, jak se Poláci a Češi bojí Ruska, jak Obama od Rusů nic za své vstřícné gesto nedostane, jak jsou Češi zklamáni, pak trochu o Íránu a o raketách Thaad. To je prosím realita - na ní nezmění, když se budeme v češtině navzájem ujišťovat, jak byli aktivisté Ne základnám "opravdu dobří". Namísto aby Kantor napsal do Guardianu třeba jen na fórum názor hnutí Ne základnám (třeba jen aby těm lidem dal najevo, že to hnutí existuje!) píše do BL, jací jsou jeho kolegové dobří.

Ještě tristnější je skutečnost, že když se pokusím varovně a konstruktivně s Uwem Ladwigem poukázat na to, že takto amatérsky a neefektivně se nikam nedojde, namísto toho, aby lidé začali konstruktivně uvažovat o tom, co dělat, a něco skutečně dělali, začnou mi posílat tirády o tom, jací jsou aktivisté Ne základnám hrdinové, jak byli utlačovaní, a vlastně všechno stejně dělali dobře.

Opakuji:

  • Proč nepřipravili pro zahraniční novináře press packs v dobré němčině, angličtině a francouzštině?
  • Proč se aktivisté Ne základnám neúčastní právě v těchto dnech veřejné diskuse k raketové obraně v mainstreamových médiích na fórech západních deníků?
  • Proč neexistují na YouTube často aktualizovaná, v dobré angličtině natočená informační aktuální videa o problematice raketové obrany z českého hlediska? V době, kdy natočit a sestříhat takový klip nestojí nic a může to udělat skoro každý?
  • Proč nebombardují aktivisté Ne základnám zahraničněpolitické editory západních médií emaily pokaždé, když vyjde článek, v němž se pojednává o protiraketové obraně jen z mocenského hlediska americko-ruských vztahů a naprosto se pomíjí hledisko občanů zemí, kde mají ty zbraně být rozmístěny? Anebo když vyjde článek, v němž se cituje Alexandr Vondra, jak jsou Češi "zdrceni", že nedostanou americkou protiraketovou obranu?
  • Jak je možné, že v rozhlase v televizi BBC vůbec netuší, kdo je Májíček či Ne základnám, a nevědí, kde by se na ně dal sehnat telefon? (Občasné zprávy o ČR dělá pro internetové stránky BBC a rozhlas BBC pracovník zahraničního vysílání Českého rozhlasu Rob Cameron; v Londýně o ČR nevědí skoro nic.) Atd.

Má-li se někdo, kdo chce něčeho dosáhnout, někam dostat, musí rozumně zohlednit konstruktivní kritické připomínky, a nikoliv říct, že kritik je neinformovaný blb a všechno, co děláme je v pořádku.

Je to takové české, že? Ale je to efektivní a povede to k úspěchu?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.9. 2009