Není důkaz o přítomnosti termitu

17. 9. 2009 / Vladimír Wagner

V úterních Britských listech už se po několikáté, tentokrát v příspěvku Víta Ronovského, prezentovala konspirační teorie okolo událostí 11. září 2001. Dovolil bych si jen shrnout a srovnat vlastnosti klasické a konspirační teorie pádu budov Světového obchodního centra a doplnit toto srovnání několika poznámkami.

Klasická teorie

Klasická teorie předpokládá, že budovy spadly vlivem poškození způsobeného nárazem letadel a následným požárem (v případě dvojčat) a poškození od dopadajících trosek z dvojčat a následného požáru (v případě budovy č. 7). Tato teorie si vystačí s nárazem letadel a známými fyzikálními vlastnostmi konstrukce a materiálů budov. S fundovaným a zároveň i laikovi srozumitelným rozborem této teorie člověkem, který se statikou budov zabývá a na analýze této události pracoval, je možné se seznámit v rozhovoru s Jiřím Boudníkem. Konečnou odbornou verzi rozboru pádu všech tří budov Světového obchodního centra i s doporučeními, která z této události plynou pro bezpečnost budoucích podobných staveb, lze pak najít na stránkách NIST (National Institute of Standards and Technology).

Konspirační teorie

Konspirační teorie kromě nárazu letadel předpokládá ještě to, že se ve dnech před událostí do všech tří budov Světového obchodního centra vnesly desítky až stovky tun klasických výbušnin a termitu (případně dokonce nano-termitu). Výbušniny a termit se nainstalovaly ve velkém počtu pater, pospojovaly se velkým množstvím drátů. A to vše za normálního provozu a bez toho, že by si toho někdo všiml. Navíc by musela elektroinstalace a jednotlivé výbušky přežít následky nárazu letadel a vzniklých požárů, i když vůbec nemohlo být známo, kam přesně se letadla strefí. Vše, jak tvrdí tvůrci konspiračních teorií, by muselo být velice přesně časově synchronizováno. Pokud si uvědomíme, jak časově náročná je, jak velký počet jednotlivých náloží je nutný a jak velký a kvalitní tým střelmistrů je potřeba pro odstřel i mnohem menších budov (a přesto i tak je na internetu řada příkladů, kdy se i v ideálních podmínkách takový odstřel nepovede), tak je hodně neuvěřitelné, že by něco takového mohlo proběhnout v absolutním utajení.

Navíc většina konspiračních teorií předpokládá využití termitu, který se pro takové účely klasicky nevyužívá a například v nedávno publikovaném článku v časopise The Open Chemical Physics Journal se předpokládá využití dokonce tzv. nano-termitu. Tento typ látky je však i v současné době zatím pouze ve vývoji a její jakékoliv praktické využívání je ještě daleko. Pokud by měly být platné konspirační teorie, musely by se někde v kompletním utajení vyvinout praktické aplikace nano-termitu již nejméně před deseti lety. Střelmistři by si opět v úplném utajení museli nasbírat praktické zkušenosti s jeho využíváním při odstřelu velmi velkých budov a dosáhnout v tomto oboru vysoké dokonalosti.

Pár poznámek k článku v The Open Chemical Physical Journal

Na závěr bych si dovolil komentovat právě článek, který je označován jako první ve vědeckém časopise:

The Open Chemical Physical Journal patří mezi časopisy, které vydává Benthan Science Publishers a vycházejí pouze na internetu. V jejich případě hradí publikaci autoři, takže každý publikovaný článek přináší vydavateli peníze. Naopak přístup k článkům je volně otevřený. To může ovlivnit náročnost recenzního řízení. Protože tento typ vědeckých časopisů vychází pouze pár let, lze zatím ještě těžko zhodnotit serióznost každého z nich. K jejich roztřídění podle kvality dojde teprve v následujících letech.

První autor článku Niels H. Harrit je pracovník Chemického oddělení Kodaňské univerzity v Dánsku. To je seriozní chemické pracoviště a to je také asi důvod, proč je napsán na prvním místě. Další spoluautoři jsou většinou z aktivistických organizací, které propagují konspirativní teorie okolo událostí 11. září 2001. Je trošku neobvyklé, že z pracoviště hlavního autora se na práci nepodílel nikdo další.

V samotné práci je do značné míry vše založeno na určení obsahu prvků ve zkoumaných kovových šupinách z prachu vyprodukovaného při pádu budov Světového obchodního centra. Pomocí rentgenovské spektroskopie (při deexcitaci vybuzeného atomu se vyzařuje charakteristické rentgenovské záření) se identifikovaly atomy, které se v šupinách vyskytovaly. Ovšem šlo hlavně o prvky jako je železo, hliník a kyslík, které jsou běžné i v materiálu budov. Podle mého názoru i ostatní výsledky analýz lze těžko považovat za přímý důkaz přítomnosti termitu či dokonce nano-termitu.

Jak jsem psal, je pracoviště Kodaňské univerzity seriozní laboratoří, proto jsem si se zájmem pustil ukázku s rozhovorem se zmíněným Nielsem H. Harritem. Doporučuji čtenářům si ji poslechnout. Niels H. Harrit v ní nehovoří téměř vůbec o svých analýzách, ale zmiňuje, že ho přesvědčil pohled na natočený pád budovy 7 a už předem bylo jasné, že se jednalo o demolici. Podle mého názoru ho těžko mohu považovat za seriozního vědce, ale nechávám každému, ať si udělá úsudek sám.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 17.9. 2009