Sprostota politického diskursu konkrétně

16. 9. 2009 / Michal Kuklík

Zrádný poslanec Melčák vyhrožoval skrz Kalvodu, že si bude stěžovat u Ústavního soudu na jakýkoliv další pokus Parlamentu ukrátit mu prebendy. Když sociální demokraté sami tento pokus zmařili, poslanec Melčák ruče vyhlásil, že podruhé si stěžovat nechtěl. Vskutku, jak sociálním demokratům lze lépe uškodit v očích průměrného hlupáka?

Vždy státotvorní lidovci jsou najednou rozezleni na sociální demokraty, protože ti se teď sami pokoušejí být státotvorní.

"Krok Jiřího Paroubka nepodpořit hlasování o rozpuštění Sněmovny je vrcholem cynismu a sobectví, řekl na úterní tiskové konferenci předseda lidovců Cyril Svoboda."

Bazilišek Svoboda náhle ví, že "Řešení by tentokrát u Ústavního soudu prošlo." Co ho k tomu vede?

Čačtí pravicoví novináři vykřikovali, že strýc Paroubek trvá na volbách co nejdříve, protože mu klesají preference. Co budou vykřikovat teď?

Boris Cvek jako vždy hned přiskočil s plytkým vysvětlením:

"Pochopil bych, kdyby sociální demokraté měli od počátku problém s ústavností předčasného ukončení funkčního období Sněmovny, ale klička, kterou provedli nyní, bere dech: je to opět jako plivnutí voličům do obličeje a ještě bez řádného, veřejného vysvětlení změny postoje."

Ústavní soud uvedl jako jeden z důvodů zrušení ústavního zákona jeho nepravou retroaktivitu. Jakkoliv to není nic logického ani pravdivého, je to jen názor, mínění, sociální demokraté se mohou domnívat, že Ústavní soud by se cítil svým odůvodněním vázán a rozpuštění Sněmovny podle nového zákona by opět zrušil. Proč se valit proti zdi?

Motivem jednání sociálních demokratů vskutku mohlo být vyhnout se rozpočtovému provizóriu?

Boris Cvek jim nepopřál výhodu pochybnosti a dal jim herdu rovnou na mordu. A pak že Britské listy brojí proti zhrubnutí politického diskursu!

Melčákova "ústavní krize", podzim 2009
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 16.9. 2009