Topolánka to rozhodilo tak, že složil poslanecký mandát. Šéf nejsilnější parlamentní strany není tedy ode dneška členem Parlamentu. Politická situace se navíc velice znepřehledňuje, protože Fischerova vláda je bez shody ODS a ČSSD zřejmě nemyslitelná, i když koalice ČSSD+KSČM+všichni ti, kdo se už do Sněmovny nejspíše nikdy nedostanou, tj. Zelení a nezařazení, mohou vládu držet u moci až do řádných voleb úplně s přehledem.

Zůstal by ovšem premiér Fischer u vládnutí, kdyby neměl podporu ODS, strany, jež nominovala velkou část jeho vlády a vlastně i jeho samotného?

Fischer po propadnutí naděje na předčasné volby 2009 pocítil sílu tlačit na politiky a pohrozil, že pokud Sněmovna neschválí úsporné balíčky, vláda padne. Čili nepolitický premiér diktuje Parlamentu a navzdory tomu (nebo díky tomu) zůstává zřejmě mnohem rozumnější než všichni politikové.

Obávám se, že směřujeme do ještě nepolitičtějšího vládnutí v Česku, než bylo doposud. Bude se argumentovat rozpočtem a potřebou řešit ekonomickou krizi, aniž by ovšem někdo měl konkrétní politickou odpovědnost za tyto úkoly. V zásadě dnes není vůbec jasné, kdo vládne a kdo je v opozici, a to může trvat až do řádných voleb (nebo i po nich za předpokladu patu a nedohody).

Proč Paroubkova ČSSD jednohlasně odbočila tímto směrem, zůstává velkou otázkou. Možná to bylo státotvorné gesto, pokud tedy ze státu, řízeného vládou s politickým mandátem a odpovědností, něco zbylo. Jestli se ovšem někdo ještě nedávno oháněl tím, že bránit lidu ve volbách je proti veřejnému zájmu, a nyní lidem opravdu ve volbách zabránil, pak je to Paroubkova ČSSD.

Pochopil bych, kdyby sociální demokraté měli od počátku problém s ústavností předčasného ukončení funkčního období Sněmovny, ale klička, kterou provedli nyní, bere dech: je to opět jako plivnutí voličům do obličeje a ještě bez řádného, veřejného vysvětlení změny postoje.

Podrobnosti ZDEZDEZDE