DEMOKRACIE:

Dokáže síla "kolektivního vědomí" předpovědět výsledek s pravděpodobností 14 milionů ku jedné?

12. 9. 2009 / Jan Čulík

To, zdá se, tvrdil "kouzelník" a vynikající, bulvární psychologický manipulátor Derren Brown ve svých pořadech v televizi Channel Four tento týden. Ve středu 9. září přesně předpověděl v živém vysílání výsledky všech šesti čísel tažených v britské celostátní loterii - kdyby mu bývala televize dovolila koupit si tiket, vyhrál by miliony liber. V pátek večer pak "vysvětloval", jak k výsledkům došel. Protože jde o bulvární pořad, v němž jde v první řadě o zábavu, o "rajcování lidí", nikoliv o poznání, v závěru pořadu své vysvětlení zpochybnil konstatováním, že možná všechno, co divákům právě vysvětlil, je nesmysl, a třeba přesné "předpovědi" loterijních čísel dosáhl podvodem. Nevíme. Přesto však byl pořad v jedné věci zajímavý. Poukázal totiž na nespornou věc, na tzv. moudrost davu, sílu kolektivního podvědomí. Upozornil na předchozí studie, při nichž bylo zjištěno, že soubor individuálních úsudků příslušníků davu bývá ve svém součtu - za určitých podmínek - daleko přesnější než úsudek jednotlivce.

Derren Brown na to poukazuje na stránkách svého pořadu. Zmiňuje se o zjištění vědce a matematika Francise Galtona, který - ve svých pětaosmdesáti letech - r. 1906 - objevil to, co nazval moudrostí davu. Účastnil se trhu farmářů v anglickém přístavním městě Plymouth, kde ho zaujala soutěž, při níž se hádalo, kolik váží býk. Soutěže se účastnilo asi 800 lidí a své úsudky napsali na lístky. Cenu vyhrál ten, kdo se skutečné váze býka přiblížil nejvíce.

Po soutěži Galton shromáždil všech 800 soutěžních lístků a provedl statistickou analýzu. Zjistil, že statistický průměr všech odhadů je pozoruhodně blízký skutečné váze býka. Dav kolektivně usoudil, že býk váží 1197 liber. Býk ve skutečnosti vážil 1198 liber. Tento kolektivní průměrný úsudek byl nejen daleko přesnější než úsudek výherce soutěže, ale také daleko přesnější než odhady odborníků. Zdálo se, že demokracie myšlení je schopna produkovat pozoruhodné výsledky.

Příběh je citován v knize Wisdom of Crowds od Jamese Surowieckého, finančního reportéra amerického časopisu New Yorker (Random House, USA, 2004). Kniha argumentuje, stejně jako Derren Brown, že skupinový úsudek je daleko inteligentnější a přesnější než úsudek jednotlivce, v případech, kdy jde o hodnocení faktů, nikoliv tedy v případech názorů. Dokázaly to četné testy amerických sociologů a psychologů, uspořádané od dvacátých do padesátých let dvacátého století. Jejich výsledky však nejsou příliš známé mimo akademické prostředí. Surowiecky cituje četné, neuvěřitelně překvapivé příklady. Například ten, kdy se v květnu 1968 ztratila americká ponorka Scorpion. Nikdo nevěděl, kde ji hledat. Námořní důstojník jménem John Craven měl plán. Shromáždil velký tým námořních specialistů, matematiků, odborníků na ponorky a záchranářů. Požádal je, aby uvažovali, co se ponorce mohlo stát a jak a kde se mohla z jakých důvodů ztratit. Informace od všech těchto lidí pak dal dohromady. Pomocí tzv. Bayesova teoremu (způsobu kalkulace, jak nové informace o události mění dosavadní předpoklady o její pravděpodobnosti) vytvořil kolektivní úsudek, kde ponorka ztroskotala. Byla nalezena 220 metrů od místa, které určil kolektiv.

Kolektivní moudrost davu však podle Derrena Browna funguje jen za určitých podmínek (tyto citace jsou přímo opsané ze Surowieckého knihy). Zaprvé, každý příslušník davu musí činit svůj úsudek na základě vlastních, nezávislých informací. Zadruhé, skupina nesmí pracovat kolektivně. Každý jednotlivec musí učinit svůj vlastní úsudek a nesmí být ovlivněn lidmi kolem. A zatřetí, musí existovat mechanismus, který dokáže všechny tyto individuální informace sloučit.

Dobrým příkladem "moudrosti davů v akci" jsou podle Derrena Browna internetové vyhledávače. Moudrost davů v akci způsobuje, proč se na vrcholu vyhledávání objevují nejvýznamnější výsledky.

V televizi Channel Four však Derren Brown tvrdil, že se mu podařilo prostřednictvím "moudrosti davu" ve středu 9. září spektakulárním způsobem předpovědět přesně všech šest čísel, tažených v britské celostátní loterii, a překonal tak pravděpodobnosti 14 milionů ku jedné.

Derren Brown svědčil že dal dohromady tým čtyřiadvaceti lidí (je to ovšem velmi pravděpodobně jen mystifikace, stačí k vytvoření "kolektivní moudrosti" tým pouhých 24 osob? Surowiecki hovoří ve své knize o velkých počtech osob; v amerických psychologických a sociologických testech šlo třeba o 200 studentů), které postavil před tabulku tažených čísel v britské loterii za poslední rok a požádal je, aby předpověděli, jaká čísla budou tažena při nejbližším příštím losování. První výsledek byl zklamáním: 24 osob nalezlo jen jedno ze šesti čísel, která byla skutečně vylosována. Derren Brown usoudil, že rozhodování jeho čtyřiadvacetičlenného týmu záporně ovlivňují emoce a "chtivost vyhrát", proto při příštím pokusu rozhodl, že výsledky testu budou oznámeny až po hlasování, aby nikdo nemohl předem vyhrát žádné peníze. A pozoruhodně, při tomto pokusu uhodl tým tři z šesti vylosovaných čísel. Derren Brown dál piloval schopnosti svého týmu. Podrobil ho různým zábavným společenským a sportovním akcím, aby se členové týmu navzájem seznámili a spřátelili. Naučil je pracovat tak, aby při úsudku blokovali vědomou mysl: naučil je technice tzv. "automatického psaní" - kdy měli vědomou mysl vypnout a nechat pracovat podvědomí. Při dalším pokusu tým určil správně čtyři čísla ze šesti a při posledním pokusu, vysílaném při losování minulou středu - prý tým určil správně všech šest čísel.

Zatímco příklady, studie a texty citované v Surowieckého knize, jsou velmi přesvědčivé, Brownův bulvární televizní příklad asi selhává na skutečnosti, že dobrovolníků bylo jen 24. Je velmi pravděpodobné, že přesné "předpovědi" dosáhl nějakým elektronickým trikem, kdy v několika málo vteřinách mezi vyhlášením výsledků a srovnáním výsledků jeho týmu s výsledky oficiálními mohl technik upravit čísla na Brownových kuličkách. I když v televizi Derren Brown vystupoval, jako že výsledky losování zná předem, zveřejnil je až po zveřejnění výsledků oficiálného losování, nikoliv předem.

Pořad to byl bezpochyby velmi dramatický, natolik, že vyvolal pozornost britského tisku. Nebyl by to ovšem bulvární Derren Brown, aby v závěru svou analýzu a svůj postup - jako obvykle - zpochybnil: "Možná, že jsem tu jen inscenoval podvod." Derren Brown je známý svou přesvědčivou psychologickou manipulací, provokacemi a mystifikacemi. - Je to vlastně jedno: záslužné je , že svým pořadem Derren Brown upozornil na experiment matematika Galtona a nepřímo tak připomněl pozoruhodnou Surowieckého knihu, kterou doporučuje The Economist, New Statesman a také dramatik Tom Stoppard. I když - což je taky bulvární - přestože Surowieckého knihu citoval ve svém pořadu i na svých internetových stránkách, nezmínil se o ní a neuvedl zdroj svých informací.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.9. 2009