3. 9. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 9. 2009

Dojmy z prvního dílu seriálu ČT Vyprávěj

V pondělí 31. srpna uvedla ČT1 první díl nového seriálu Vyprávěj . Díval jsem se hlavně ze zvědavosti, jak dnešní autoři “nastaví zrcadlo” roku 1964 a následujícím. Pocházím z vesnice, r. 1962 jsem byl na dlouhodobé “praxi” ve fabrice a v letech 1962-1967 jsem studoval na ČVUT. Takže přesně tu dobu z prvního dílu jsem zažíval na vlastní kůži “v reálu” a mám ji přes tu časovou vzdálenost ještě celkem dobře v paměti.

V prvním díle byly asi klíčové dvě zápletky. První – dělníka (podle uváděných záběrů pracoval snad v lokomotivním depu) - otce Dvořáka (S.Skopal) - se snaží (neúspěšně) dostat do KSČ. Druhá – konflikt syna Dvořáka (R.Vojtek) s mladým asistentem na vysoké škole kvůli dívce.

Jaké byly reálie k té první? Partaj měla od poloviny padesátých let stále citelnější nedostatek nových členů z řad skutečných dělníků – což byl pro ni značný problém, neboť se vždycky prezentovala jako “dělnická”. Historka o tom, že by nějaký funkcionář, navíc zřejmě ve fabrice nový a k tomu Slovák (těch bylo v Čechách v té době jak šafránu - přibyli výrazně až po roce 1968), přišel za dělníkem, kterého osobně neznal (funkcionář ke skupině dělníků vznesl dotaz ve smyslu “Který z vás je Dvořák?”) s tím, že ho odvedl stranou a vnutil mu přihlášku do partaje, je úsměvná a naprosto neodpovídá tehdejší realitě.

Potenciální kandidát (ještě nikoliv člen) musel být předem “projednán” na tzv. stranické skupině (ve fabrice to obvykle byli členové strany z příslušné dílny) za účasti někoho z celozávodního výboru, což mj. znamenalo, že byly podrobně probrány jeho tzv. kádrové materiály (už při nástupu do kteréhokoli zaměstnání musel každý vyplnit cca čtyřstránkový formulář plus životopis s detailními údaji o sobě, manželce, dětech, sourozencích, rodičích svých a manželky i zemřelých a co, kdy, kde, jak…, při delším zaměstnání byly formuláře vyplňovány opakovaně či doplňovány) a pokud “kádrově vyhovoval”, tak někdo z výboru, dotyčnému kandidátovi známý, byl pověřen, aby s ním o přihlášce promluvil.

V případě kladného výsledku pohovoru, někdy spíše “zpracování”, mu teprve byla přihláška předána. Tím se partaj vyhýbala případné blamáži pro případ, že by je dělník “hnal svinským krokem” nebo že by “kádrově nevyhovoval” - měl například bratra “na Západě”, jako v tomto případě.

I ta první varianta nebyla vyloučena, protože jednak si to tenkrát většina dělníků mohla dovolit (tj. poslat funkcionáře “někam”) – práci u mašiny nebo ve výkopu jim těžko někdo mohl sebrat a jednak “dělnická třída” (rozuměj – ti co skutečně manuálně pracovali) měla po roce 1960 už trochu jiné složení.

V r. 1962 jsem manuálně pracoval v ČKD Sokolovo – jak se tvrdilo v “baště dělnické třídy” – ale kolem mě na dílně bylo poměrně dost takových, co měli za sebou i deset let ve věznicích v Leopoldově, na Mírově, na Borech nebo v Kartouzích, případně zažili válku v cizinecké legii či na frontě.

Většinou to byli správní a rovní chlapi, kteří uměli vzít za práci, ale do partaje by dobrovolně nevstoupili a ani partaj o lidi “se škraloupem” moc nestála.

Samozřejmě zcela jiná byla situace v kancelářích, tam zájem o členství byl (bylo to dobrým základem pro kariéru), tam si mohla partaj vybírat, ale byla limitována tím, že měla centrálně stanovený poměr členů “dělníků” (kam se ale podle potřeby započítavali i ti, co dělníky už dávno nebyli, leč měli “dělnický původ”) a ostatních.

Pro úředníka bylo případné odmítnutí nevyžádané nabídky členství složitější a zpravidla přineslo pro dotyčného následky – zastavený postup, případně výměna ve funkci hned jak se vyskytl “kádrově lepší” zájemce.

Ještě k té přihlášce – dost pochybuji, že na ní tenkrát byla v podtisku celostránková výrazná rudá hvězda, protože jednak by se formulář po vyplnění s takovým podtiskem špatně četl a jednak v té době byl vícebarevný tisk formulářů trochu i technický problém.

K té druhé historce. Dvořák mladší studoval zřejmě na ČVUT (asi na stavební fakultě – při zkoušce říká něco o nějaké stavbě a únosnosti) a dostal se do kontraverze s mladým asistentem Francem kvůli jedné studentce. A Franc Dvořáka následně šikanoval při zkoušce.

Absolvoval jsem cca 50 zkoušek a při žádné se nevytvořila situace, že bych byl v místnosti sám se zkoušejícím. Vždy tam byl buď alespoň někdo další z katedry anebo většinou další kolegové studenti (někdo se připravoval, někdo právě byl zkoušen).

Fakulta snad dokonce měla něco ve svých interních směrnicích právě proto, aby nemohla vzniknout předvedená situace. Čímž se celkem efektivně předcházelo případné šikaně nebo naopak tvrzení o zaujatosti zkoušejícího – zvlášť účelné to bylo při uváděném třetím termínu.

Navíc, u nás byli mladí asistenti pověřováni samostatným ústním zkoušením zcela výjimečně – vedli hlavně cvičení a zapisovali zápočty, při zkoušce pak obvykle zadávali a dohlíželi při písemkách a následně je opravovali. Svědčilo to snad i o určité vážnosti zkoušky a úctě ke studentovi – nezkouší tě kdejaký podržtaška, ale starší vážený asistent, docent či profesor.

Groteskně nepravděpodobná pak byla situace, kdy asistent přišel za studentem na pokoj na koleji a nabízel mu konzultaci – vyučující poskytovali konzultace v časech vyvěšených na katedře, a to buď na katedře, nebo v učebně. Většinou vyučující ani nevěděli, zda student je místní nebo bydlí na koleji či na privátě (a ani neměli důvod se o to zajímat).

I situace, kdy asistent nabízí právě začínající studentce prvního ročníku práci “pomvěda” (pomocná vědecká síla) byla nereálná – v prvním ročníku to bylo prakticky vyloučené a jinak nábor, resp. výběr pomvědů probíhal dost standardním postupem (katedra vyvěsila požadavky – následovala přihláška zájemců na katedře – vyučující provedl výběr).

Život na vysoké škole prostě vypadal v šedesátých letech opravdu dost jinak, než by si kdokoliv mohl z několika scén uvedených v seriálu představit. Skoro by to chtělo doplnit takovéto “umělecké zpracování” zážitky skutečných účastníků ze skutečných událostí (nikoli ovšem účelově vybraných).

A závěrem ještě jeden úsměvný detail – v jednom záběru výčepní (Tomáš Matonoha) za pultem čte noviny. V jejich záhlaví jsou zřetelně vidět velká písmena LL. To měly v šedesátých letech jen Literární listy (ještě je mám někde schované), které (bohužel) vycházely jen krátce v r.1968 (pozn. red. od 1. března 1968; jejich digitalizovaný archiv je ZDE) – v r.1964 je tedy rozhodně nikdo číst nemohl.

Tenkrát vycházel týdeník Literární noviny (LN), což byl předchůdce LL.

Tak teď nevím, jestli jsem ještě zvědavý na další díly seriálu, neboť už první díl mi selektivním zpracováním a úpravami nebo neznalostí historie příliš připomněl Rodáky či Majora Zemana z dílny normalizované ČST.

                 
Obsah vydání       3. 9. 2009
3. 9. 2009 Lékaři z CIA "experimentovali na lidech"
3. 9. 2009 Zdravotnictví "odsuzuje pacienty k smrti"
3. 9. 2009 Dojmy z prvního dílu seriálu ČT Vyprávěj Ladislav  Brzobohatý
3. 9. 2009 Vyprávěj, ale nekecej! František  Řezáč
3. 9. 2009 Politicky nepohodlnou informaci česká média ignorují Štěpán  Kotrba
3. 9. 2009 Francouzská revoluce, Goebbels a konzervativní ofenzíva Darina  Martykánová
3. 9. 2009 Ústavní spiknutí Občanských hnutí? Jan  Hradil
3. 9. 2009 Okresnímu návladnímu Michal  Kuklík
3. 9. 2009 Tleskám ústavnímu soudu
2. 9. 2009 Kde byl včera mluvčí Ústavního soudu? Ve frontě na podporu? Michal  Spáčil
3. 9. 2009 Válkou se to vyřeší Lukáš  Kantor
3. 9. 2009 Politické strany v Česku aneb postoj k volbám
3. 9. 2009 Miloš Melčák, Albert Streit, Karl-Gerhard Eick, tři muži, tři osudy Uwe  Ladwig
3. 9. 2009 Školní rok 2009/2010 začal, segregace romských žáků pokračovat nesmí
3. 9. 2009 Nový Jiřetín: Téměř tři čtvrtiny lidí volí zastavení těžby
3. 9. 2009 Poznámky antikomunisty subjektivního Pavel  Urban
2. 9. 2009 The Czech Republic as a Paedophile Paradise Věra  Říhová
2. 9. 2009 Ruští agenti to asi přece jen nezpůsobili... Ladislav  Žák
3. 9. 2009 Stát jako pytel šrotu Ivan  Větvička
2. 9. 2009 Marx redukcionista i metafyzik. O postkomunistické dezinterpretaci Marxe Michael  Hauser
3. 9. 2009 Špinavé tajomstvo Lockerbie Matúš  Holý
3. 9. 2009 Extrémna pravica klope na dvere Eva  Blažeková
2. 9. 2009 The Czech general election "may not take place in October" Jan  Čulík
2. 9. 2009 Ústavní předběžko aneb kdo dá k soudu Ústavní soud? Štěpán  Kotrba
2. 9. 2009 Ústavní soud má právo rozhodovat o ústavnosti ústavy Ondřej  Ručka
2. 9. 2009 DOKUMENT: stížnost poslance Melčáka
1. 9. 2009 DOKUMENT: unesení Ústavního soudu ke stížnosti poslance Melčáka
3. 9. 2009 Tři informační akce k financování vědy a výzkumu v ČR Jan  Matonoha
3. 9. 2009 O školství a o Francouzské revoluci
3. 9. 2009 Přeci nebudeme zase odcházet za hranice
2. 9. 2009 Nový život zraněného čápa. Z cesty do běloruského Polesí Luděk  Janda
2. 9. 2009 Hirschova zpráva, ekologisté a lhostejní občané Jiří  Krautwurm
2. 9. 2009 Immanuel Wallerstein: Ohnivá bouře přichází Immanuel  Wallerstein
1. 9. 2009 Hospodaření OSBL za srpen 2009

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
3. 9. 2009 Dojmy z prvního dílu seriálu ČT Vyprávěj Ladislav  Brzobohatý
1. 9. 2009 Dodržujte Ústavu ČR! Tomáš  Franke
28. 8. 2009 Hvězdička už nestačí Irena  Ryšánková
24. 8. 2009 Zelenka, který se "musí nějak živit" Štěpán  Kotrba
6. 8. 2009 Murdoch chce přinutit svět, aby za zpravodajství na internetu platil   
5. 8. 2009 Moderátor BBC donucen odejít z charitativní organizace   
29. 7. 2009 Šestý vzadu, který se stejně nezachrání Irena  Ryšánková
24. 7. 2009 Stalinské odvolání vcelku úspěšného ředitele rádia, a co koncesionářské poplatky   
24. 7. 2009 Koncesionářské poplatky: média jsou ve stavu hlubokých proměn Jan  Čulík
24. 7. 2009 Přeběhlík Hazuka a bída křivé páteře Štěpán  Kotrba
23. 7. 2009 Není to poprvé, kdy se Rada ČRo dopouští pomluvy   
23. 7. 2009 Důvodová zpráva k odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu Ing. Václava Kasíka   
23. 7. 2009 Chief Executive of Czech Public Service Radio has been dismissed   
23. 7. 2009 Odvolání Kasíka - neblahá budoucnost tohoto národa Štěpán  Kotrba
23. 7. 2009 Kasík: Odvolání generálního ředitele, to je akt, který si zaslouží lepší důvodovou zprávu