Ruští agenti podruhé: Mastička na bolavou dušičku

19. 8. 2009

Tisková zpráva Iniciativy Ne základnám

19.8. 2009

Iniciativa Ne základnám se důrazně ohrazuje proti opětovnému spojování svých aktivit s působením ruských tajných služeb na území ČR. Lidové noviny (LN) a Mladá fronta Dnes (MfD) se prostřednictvím svých redaktorů dopouštějí manipulace a poškozování dobrého jména Iniciativy. Zároveň znevažují většinu obyvatel České republiky, neboť sugerují, že za jejich odmítavým postojem proti radaru nestojí racionální důvody, ale jakési rejdy dvou nejmenovaných ruských diplomatů.

Redaktorka LN, Adéla Čabanová, pracuje ve svém článku s jediným faktem a tím je vyhoštění ruských diplomatů. Ostatní sdělení týkající se odporu proti radaru jsou pouhé domněnky. Tak například citovaný člen výboru pro obranu a bezpečnost Tomáš Kladívko (ODS) si jenom myslí, že vyhoštění s radarem souvisí. Stejně tak Čabanové rozhovor s Andorem Šándorem se několikráte o Ne základnách zmiňuje a znovu bez sebemenšího konkrétního údaje. Lidové noviny tímto klesají na roveň propagandy, protože nepracují s fakty, ale s pomluvami a domněnkami.

Co nedokázaly LN, dokázala MfD. Ta dokonce tvrdí, že "vyhoštění Rusové ovlivňovali přes neziskové organizace veřejné mínění tak, aby se postavilo proti radaru." Důkaz? Žádný. Pokud by MfD měla opravdu novinářsky obstát, přišla by s konkrétním případem, jmény a důkazy a v neposlední řadě by v článku dala prostor k vyjádření i napadené straně, tj. iniciativě Ne základnám.

"Valná většina občanů ČR radar dlouhodobě odmítá. Má pro to celou řadu velmi dobrých důvodů, nepotřebuje být nikým manipulována. To si ale skupiny bojující za radar zjevně nechtějí přiznat. Tyto stále stejné mediální kampaně proto připomínají takovou mastička na bolavou dušičku. Ne, nebyla to masmédia, kdo nedokázal komunikovat občanům dostatek věrohodných argumentů pro radar. Nebyla to pro-radarová Topolánkova vláda, která ve vysvětlování potřebnosti základny selhala na celé čáře. Za všechno mohou temné síly z Východu, které obloudily důvěřivou českou populaci a zaklely ji do neoblomných antiradaristů," ironizoval staronová tragikomická obvinění tiskový mluvčí Iniciativy Ne základnám Jan Májíček.

Na další důležitý aspekt poukázala druhá mluvčí Iniciativy Jana Glivická: "Je až s podivem, že se zprofanované téma financování a snad i řízení hnutí proti radaru znovu objevuje před parlamentními volbami, kde se o základně bude rozhodovat. Zdá se tedy, že více než nějací dva diplomaté manipulují české veřejné mínění pro-radarové deníky. Co kdybychom jejich otázky otočili a zeptali se, zda mají všichni pro-radaroví politici, ale i šéfredaktoři, zuřiví reportéři a jejich stále stejní odborníci také transparentní účty či -- abychom parafrázovali -- zda si připouštějí, že možná šíří pro-radarovou agitku v zájmu Pentagonu a zbrojařských korporací, aniž o tom ale cokoli vědí?," dodala Jana Glivická.

Pokud se někdo snažil ovlivňovat veřejné mínění, byla to zcela jistě firma AMI Communications najatá na vládní proradarovou kampaň z peněz daňových poplatníků.

Celá síť spojení zbrojařských koncernů, které pracují na vývoji a výrobě protiraketového deštníku, lobbyistickými společnostmi a členy ODS včetně bývalého vicepremiéra Vondry "překvapivě" mediální zájem nevzbudila.

Aktivita Iniciativy Ne základnám stojí od počátku na neplacených dobrovolnících a jejich obětavé přítomnosti v ulicích českých měst, na petičních stáncích, demonstracích, happeninzích, na komunikaci a koordinaci s celou protiradarovou koalicí včetně brdských starostů a parlamentní opozice. Stručně řečeno, na lidech, ne na penězích. Na rozdíl od Andora Šándora nežijeme ve světě agentů a tajných schůzek. Ptáme se proto, zda mají v demokratickém státě ovlivňovat veřejné mínění bývalí rozvědčíci vypouštějící ve vhodném čase tajemná obvinění.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 19.8. 2009