Na rozdíl od jiných státníků Chavez válku nevede

14. 8. 2009 / Daniel Veselý

Jistěže -- pane Golgo -- Caracas je nebezpečné město, Venezuelu trápí velká zločinnost, politická korupce nebo problémy v zásobování potravinami, ale ukažte mi zemi, kde tyto nebo jiné problémy nejsou; avšak i pak by měl být na vině jeden konkrétní člověk? Můj vztah k Hugo Chavezovi se časem proměnil, nyní jej vnímám spíš kriticky a s určitým odstupem. Ovšem připisovat mu krvežíznivou touhu po víření válečných bubnů a čelnou destabilizační roli v Jižní Americe takovým způsobem, který předvádíte vy, je silná káva snad i pro odpůrce bolívarské revoluce. Chavez a jeho země na vlastní kůži zažili puč, ochromující ropnou stávku, akce často militantní opozice, lživá mediální osočování, sabotáže v zásobování potravinami atd. Ze strany Spojených států i naopak zaznívala silná slova a výhrůžky. Fundamentalistický americký kazatel Pat Robertson dokonce volal po Chavezově zavraždění, aniž by se zvedla vlna kontroverze. Ani Obamova administrativa neopustila nepřátelskou rétoriku našlehanou společně s přátelským vrněním pro kamery. Čtvrtá flotila amerického námořnictva v Karibském moři zůstává v pohotovosti, což znepokojuje také Brazílii.

Golgo v textu označuje venezuelského souseda Kolumbii za terč "Chavezovy slovní agresivity." Pan Golgo jako vzdělaný žurnalista jistě ví, že Kolumbie byla i západní lidskoprávní organizací Human Rights Watch, jež uveřejnila zaujatou zprávu o porušování lidských práv ve Venezuele, dlouhodobě označována za zemi, kde se na západní hemisféře nejvíce porušují lidská práva. Nezákonnosti a masivní útlak týkající se hlavně předáků odborů a obyčejných campesinos samozřejmě pokračují dále. Dlouhodobý interní konflikt, který z drtivé převahy rozdmýchávají pravicové guerilly a kolumbijská armáda, dosud vyhnal čtyři z domovů miliony lidí, kteří mnohdy zaplnili slumy velkých měst, a usmrtil desítky tisíc lidí. Tzv. Plán Kolumbie, který s fanfárami prosadila Clintonova vláda a jenž byl primárně zaměřen na boj s narkotiky, militarizoval Kolumbii poskytnutím vojenské pomoci ve výši cca 5 miliard dolarů. Balíček obsahoval takové hračičky jako bojové helikoptéry a letouny, výcvikové programy, výzbroj apod. Každý soudný předák by v této situaci chtěl zajistit ochranu vlastního státu, třeba jen proto, že minulý rok tato země, na jejíž militarizaci nahlíží s obavami, provedla s pomocí Pentagonu nálet na jinou suverénní zemi, kde zabila dva tucty partyzánů. A tento útok byl odsouzen většinou jihoamerických států.

Nyní přichází americká vláda ke kolumbijské s požadavkem, aby jí Bogota poskytla nikoliv dvě, ale sedm vojenských základen na potírání narkobyznysu. Vzhledem ke zkušenostem, jaké má Chavez a potažmo celý region s Washingtonem a vzhledem ke stále nevyřešené krizi v Hondurasu není divu, že se v otevřeném a urgentním dopise obrátil na předáky států Unie jihoamerických národů (UNASUR) s prosbou o setkání, kde by se o této bezpečnostní hrozbě rokovalo. Golgo, pokud Chavezův apel vůbec četl, nazývá tento a jiné legitimní prostředky, kterak upozornit na možnou bezpečnostní hrozbu v regionu, "potřebou války." Jak malomyslné. Toto pondělí se v Ekvádoru sešli jihoameričtí lídři, aby se k Chavezově apelu a potenciální krizi v oblasti vyjádřili. Ekvádorský prezident Rafael Correa uvedl: "Jde o záležitost, která se týká nás všech, jelikož může destabilizovat region." Bolívijský prezident Evo Morales přišel na schůzku s návrhem, aby byly kolumbijské záměry odsouzeny. Argentinská prezidentka Cristina Kirchner o americko-kolumbijském plánu prohlásila, že vytvoří "nepřijatelný a bezprecedentní stav nepřátelství v regionu." Zároveň však vyjádřila znepokojení nad způsoby, jakými se hovořilo o nepřítomném kolumbijském prezidentovi Alvaro Úribem. Kolumbijská strana byla na schůzce zastoupena pouze náměstkem ministerstva zahraničí.

Pan Golgo, jak patrno i z jeho dalších článků, má zřejmě v oblibě Baracka Obamu. V daném textu jej tituluje "charismatickým prezidentem." Nevím, jestli mu ušlo, že tento sympatický prezident vede své dvě dobyvačné války v Afghánistánu a Pákistánu, ba že je eskaluje přísunem dalších 21 000 jednotek jen do Afghánistánu. Přestože se ozývají hlasy z  politické arény i Pentagonu tvrdící, že nasazení dalších vojáků v Afghánistánu ztracenou válku nevyhraje, a že ani zintenzivnění bezpilotních útoků v Pákistánu místní odpor nezlomí - spíš naopak, Obamova vláda má celkem jasno. Americký prezident nedávno schválil 106 miliard na udržování války v Iráku a vyhrocení válek v Afghánistánu a Pákistánu (Af-Pak). Rozpočet Pentagonu na rok 2010 je o 4% vyšší než letošní, který loni schválila Bushova vláda. Pokud by byl pan Golgo upřímným a dobrým novinářem, tyto a další skutečnosti by zohlednil.

Zdroje:ZDE

Vytisknout