Normálnost jako hádanka

10. 8. 2009 / Alex Koenigsmark

Kladl jsem si několik těchto otázek, už když jsem film Normal viděl na premiéře. Do temného sálu napochodovala asi dvacetičlenná delegace tvůrců, v čele s režisérem, který měl tmavé brýle, ačkoliv v sále nebylo skoro vidět. Vím, že je to detail nepodstatný a teoreticky může režisér nosit na hlavě třeba sedm papoušků a je to jen a jen jeho věc. Možná má bolavé oči. Ale svým způsobem to bylo symbolické předeslání tomu, co jsme viděli pak.

Normal je vizuálně a technicky, řemeslně vynikající, scénáristicky špatný, nebo přesněji řečeno neobratný (nemění temporytmus, neobrací pohledy, nemá peripetie, takže je monotonní) film a opatřený naprosto zjednodušenou a bohužel velmi lacinou morálkou vyznění.

Je to škoda. Kňažkova variace na Hopkinse je výtečná a herci vůbec odvedli dobrou práci.

Film Normal klame především ve sloganu. Soud nerozhodoval o tom, zda je Peter Kuerten "normální" -- rozhodoval o tom, zda je příčetný a zodpovědný za své činy, což je něco naprosto jiného. Kuerten byl prostě výjimečná zrůda, jednající bez ideologie a srovnání se zločiny nacismu je sice svůdné, ale dost jednoduché a pseudopedagogicky chtěné.

Vždycky mi šly na nervy závěry a poslání typu: "Všichni jsme vinni." Otrávil mě tím trochu i Chaplin v Monsieur Verdoux -- ale tam se tak demagogicky hájí pachatel sám, čili jde o určitý odstup. Prostě ne, vinen je každý sám za sebe.

Režiser filmu Normal taky není spoluviníkem toho mládence, který v Ostravě ubodal kvůli penězům bezdomovce a ten mládenec by to patrně udělal, i kdyby naše společnost nebyla tak oddána idolatrii mamonu, jak ukazuje toskánský Špindl.

Pořád jsem si při filmu říkal, že bych raději viděl příběh takového vraha u nás a dnes.

Český film
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 10.8. 2009