JAK SE RUSKO POUČILO V GRUZÍNSKÉ VÁLCE

Budoucnost ruského vojenského letectva

10. 8. 2009

Strategické letectvo a průzkumné letouny

Podle Zelina by měly základ ruského strategického letectva i v dalším desetiletí tvořit dálkové bombardéry Tu-95MS Bear, Tu-22M3 Backfire a Tu-160 Blackjack a rovněž vzdušné tankery Il-78 Midas; všechny stroje by měly prodělat rozsáhlou modernizaci. Zmíněné bombardéry by měly obdržet nové navigační a zaměřovací systémy, které jim např. umožní používat neřízené letecké bomby s mimořádně vysokým stupněm přesnosti; uvádí se, že jakýkoli cíl by mohl být zasažen s odchylkou nepřesahující 20 m. Dále by se měl zvýšit jejich operační dolet a měly by být podstatně modernizovány palubní obranné systémy. (Vyskytují se spekulace, že Tu-160 má schopnost odpalovat i protiletadlové rakety; pozn. LVI)

Zelin dále potvrdil, že Rusko vyvíjí i nový strategický bombardér páté generace, který má být schopen efektivního bojového nasazení v konvenčních i jaderných konfliktech. „Nový letoun bude používat širokou škálu přesně naváděných zbraní a bude mít i rozsáhlé spektrum nových bojových schopností, které mu umožní uskutečňovat nové metody odstrašování,“ uvedl Zelin. Projekt se nazývá PAK DA (perspektivnyj aviacionnyj kompleks dalněj aviacii). (Snad půjde buď o nadzvukový letoun, jenž naváže na Tu-160, nebo o hypersonický systém, který bude mít částečně kosmický charakter a technicky by mohl vycházet z některých návrhů suborbitálních prostředků z éry studené války; pozn. LVI)

Rusko v blízké budoucnosti vyvine i moderní průzkumná letadla, mezi nimi údajně také nové pilotované stratosférické letadlo, které bude schopné delší dobu působit ve vzduchu, sledovat nepřátelské území a vyhýbat se protivzdušné obraně. (Toto je naprosto nová informace, která vzbudila velký zájem leteckých odborníků a fanoušků, neboť dosud nebylo známo, že by Rusko takový letoun chystalo; nicméně je pravda, že ruští konstruktéři mají na co navázat, jelikož už dokázali vytvořit průzkumné letouny M-17 Stratosfera a M-55 Geofizika, které jsou v podstatě protějšky známého amerického typu U-2; pozn. LVI) „Průzkumné letouny pro extrémní výšky budou hrát klíčovou roli v budoucích válkách“, dodal Zelin.

Frontové letectvo

Frontové letectvo (ruské označení pro letectvo taktické; pozn. LVI) reprezentuje páteř ruských vzdušných sil. Dnes je tvoří zejména přepadové stíhačky MiG-31B Foxhound, stíhačky Su-27 Flanker a MiG-29 Fulcrum, stíhací bombardéry Su-24M Fencer, bitevní letouny pro údery na pozemní cíle Su-25 Frogfoot a navíc taktická průzkumná letadla MiG-25R Foxbat a Su-24MR Fencer. Zelin uvedl, že letectvo si v dalším desetiletí pořídí nejenom zmodernizované letouny Su-27SM a MiG-29SMT, ale také stíhačky Su-35S Flanker-E a MiG-35S Fulcrum-F, jež patří do tzv. generace „4++“. (Tak se v ruské terminologii označují „finální“ modernizace strojů 4. generace, jež představují maximální využití potenciálu základní konstrukce a využívají i prvky převzaté ze stíhaček 5. generace, takže v letectvu v podstatě plní jakousi „přechodovou roli“; Su-35 je tedy vlastně „poslední modernizace“ řady Su-27 a analogicky MiG-35 je „závěrečný upgrade“ letounů série MiG-29; pozn. LVI) „Ruské ministerstvo obrany začne pořizovat větší počty těchto letadel počátkem příští dekády,“ upřesnil Zelin a doplnil, že v loňském roce byly předány první modernizované stroje MiG-31BM.

Vedle toho Rusko připravuje i víceúčelový bojový letoun 5. generace, který vyvíjí společnost Suchoj (součást státní korporace UAC, United Aircraft Corporation) ve spolupráci s indickým podnikem HAL (Hindustan Aeronautics Limited) podle předběžné mezivládní smlouvy, která byla podepsána v říjnu 2007. Letadlo PAK FA (perspektivnyj aviacionnyj komplex frontovoj aviacii) (indické označení FGFA, Fifth-Generation Fighter Aircraft; pozn. LVI) by mělo začít letové testy ve druhé polovině roku 2009. „Stroj by měl vstoupit do výzbroje během několika příštích let,“ uvedl generálplukovník Zelin. (Obecně se očekává, že prototyp letounu PAK FA bude prezentován na výstavě letecké a kosmické techniky MAKS 2009, která se bude konat ve dnech 18.-23. srpna na letišti Žukovskij v Moskvě; pozn. LVI)

Zelin rovněž oznámil, že v blízké budoucnosti by prakticky všechny jednotky, které jsou nyní vyzbrojeny stíhacími bombardéry Su-24, měly přejít na modernější typ Su-34. (Jde v podstatě o dvoumístný stíhací bombardér odvozený od stroje Su-27; pozn. LVI) „Svůj bojový potenciál neztratil ani bitevní letoun Su-25. Modernizovaný Su-25SM je zařazován do výbavy jednotek od roku 2006 a disponuje schopností používat přesně naváděné zbraně ve dne i v noci,“ dodal Zelin a ještě poznamenal, že od letošního roku by měla začít sériová výroba dvoumístné verze Su-25SM, která se označuje jako Su-25UBM.

Vojenské dopravní letectvo

Ruské vzdušné síly momentálně používají okolo 300 transportních letounů, mezi kterými jsou těžké dálkové typy An-22 Cock a An-124 Condor, těžké Il-76MD Candid, střední An-12 Cub a lehké An-26 Curl a An-72 Coaler. Letadla An-12, An-22 a An-26 budou brzy vyřazena, řekl generálplukovník. Typ An-26 bude nahrazen lehkým transportním letadlem Il-112B, které má větší nosnost nákladu a efektivnější spotřebu paliva. „První zkušební Il-112 má vzlétnout roku 2010 a první sériový Il-112B na počátku roku 2011. Ruské letectvo si objedná přes 70 letounů tohoto typu, ale je plánován také rozsáhlý nákup těchto letadel i pro další druhy vojsk ruských ozbrojených sil a také pro potřeby leteckých sil dalších ministerstev a státních orgánů Ruska,“ informoval novináře generálplukovník Zelin.

Střední An-12 bude s největší pravděpodobností nahrazen novým letounem, který dnes chystá Rusko společně s Indií. Letoun s nosností okolo 20 tun by měl vstoupit do výzbroje ruského a indického letectva během zhruba osmi let. Podle Zelinových slov by měl sloužit pro přepravu vojáků, nákladů, zbraní a techniky uvnitř hranic Ruska i do zahraničních operací. (Program se označuje jako TTS, taktičeskij transportnyj samoljot, případně též MTA, Multi-role Transport Aircraft, a pravděpodobně půjde o novou variantu již existujícího letadla Iljušin Il-214; pozn. LVI) Ve výbavě nadále zůstane An-124 (a jeho modernizovaná verze An-124-100) jako těžký strategický transportní letoun. V roce 2010 by měl být dokončen první modernizovaný letoun Il-76MD-90A s novými motory pro účely testů a počínaje rokem 2011 by ruské letectvo mělo začít odebírat 40 objednaných sériových strojů této verze.

Vrtulníky

Existující flotila bitevních vrtulníků Mi-24 by měla být do roku 2015 zcela nahrazena novými helikoptérami Mi-28N Night Hunter a Ka-52 Alligator. „Už začaly dodávky prvních vrtulníků Mi-28N k bojovým jednotkám na Severním Kavkazu a předpokládáme přezbrojení minimálně jedné eskadry do konce letošního roku,“ řekl Zelin. Letos se také rozběhla produkce počáteční série vrtulníků Ka-52 a měly by skončit vojskové testy. Ka-52 je dvoumístná úprava bitevního vrtulníku Ka-50 Hokum-A; v ruském letectvu má sloužit primárně pro průzkum a označování cílů. (Občasné tvrzení, že Ka-52 je ekvivalent amerického AH-64 Apache, je značně nepřesné, jelikož tím je daleko spíše Mi-28N; ten bude sloužit pro „běžné“ úkoly pozemní podpory nebo ničení tanků, kdežto mimořádně výkonný a dosti drahý Ka-52 bude pořízen v mnohem menším počtu a bude plnit zmíněné speciální úkoly; Ka-52 vlastně není v pravém slova smyslu bitevní vrtulník jako Mi-28N či AH-64, ale spíše něco jako vrtulníkový protějšek víceúčelové stíhačky a na Západě nemá přímý ekvivalent; pozn. LVI) Zelin se zmínil i o sektoru cvičných vrtulníků a oznámil, že učiliště ruského letectva by měla v letošním roce začít přebírat první výcvikové vrtulníky Ansat-U. Také probíhají zkoušky cvičné helikoptéry Ka-60U a první stroje by se do výbavy leteckých učilišť měly dostat v roce 2011.

Bezpilotní letadla

Zelin uvedl, že bezpilotní letouny budou v budoucích válkách sehrávat stále významnější roli, a proto by měly tvořit i důležitou součást reformy ruského letectva. Vzhledem k jejich nižším nákladům na výrobu a provoz by mohly do roku 2025 představovat až 40 % sestavy letectva. Podle Zelinových slov by letectvo mělo první nové bezpilotní letouny domácí výroby obdržet v roce 2011. Neměly by plnit jen průzkumné role, ale měly by převzít i některé bojové úkoly, jež nyní spadají do působnosti armádního, frontového nebo dálkového letectva. „Bezpilotní a pilotovaná letadla se vzájemně doplňují a musejí být schopna splňovat širokou škálu bojových úkolů v lokálních či regionálních konfliktech,“ uzavřel Zelin. (Bezpilotní letouny pro operace nad bojištěm patří k oblastem, ve kterých nyní Rusko nepříjemně zaostává za západními státy, o čemž svědčí mj. fakt, že Rusko koupilo od Izraele jistý počet jeho bezpilotních průzkumných letounů, asi proto, aby se ruské zbrojovky mohly seznámit s moderními technologiemi v tomto oboru a mohly vyvíjet vlastní srovnatelné typy; pozn. LVI)

Commander outlines future of the Russian Air Force ZDE

Vytisknout